Export, společný výzkum a jistota účasti českých firem. EDF před koncem tendru na Dukovany zdůrazňuje svoje přednosti

Desetimilionové Česko zažívá během krátké doby další obří mezinárodní tendr, kde se hraje o stovky miliard korun. Loni šlo o souboj na dodávku bojových letounů, kde soupeřili americký Lockheed Martin a švédský Gripen. Letos se řeší tendr na stavbu až čtyř jaderných bloků v Dukovanech a v Temelíně, který ovlivní budoucí podobu české energetiky. Po vypadnutí amerického Westinghousu v něm zůstali dva hráči – francouzská EDF (Electricité de France) a korejská KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power). Termín pro podání závazných nabídek mají oba dodavatelé do 30. dubna. Vyhodnocení nabídek by měl zadavatel ČEZ stihnout do poloviny června, kdy pošle svoje doporučení vládě, která definitivně rozhodne.

Je jasné, že cena za jeden reaktor bude u jakékoliv nabídky vyšší než původně odhadovaných 160 miliard korun (6,3 miliardy eur). Stejně tak je nezpochybnitelné, že obě firmy umí jaderný reaktor vyrobit a dodat. To ale platilo i o Westinghousu, který navíc v tendru stále nepřímo zůstává. Americká firma tvrdí, že korejský design reaktoru APR-1400 vychází z duševního vlastnictví Westinghousu a Korejci nemají právo reaktory bez souhlasu vlády USA či firmy vyvézt. KHNP to odmítá a zatím se úspěšně hájí u soudů.

Rozhovor

EDF je jediná, kdo v Evropě postavil za posledních 20 let funkční reaktor, říká francouzská ministryně energetiky

9. 1. 2024 ▪ 8 min. čtení

Oba dodavatelé, kteří v tendru zůstali, proto zdůrazňují další argumenty, jež mají jejich pozici podpořit. Jedním z nich je účast českých firem na dodávkách pro jaderný blok. A právě tady, v bodě, na nějž politici a podniky samozřejmě „slyší“, je v poslední době viditelnější francouzská EDF. Zvláště když její nabídku přijel letos v březnu do Prahy podpořit francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten na pompézním Česko-francouzském jaderném fóru v Rudolfinu nastínil vizi vybudování evropského jaderného průmyslu. Pod vedením Francie a za účasti českých jaderných firem, které čeká restart.

„Máme s tím zkušenosti. Učinili jsme tak ve Francii i ve Velké Británii a na základě těchto zkušeností víme, jak takového restartu dosáhnout v Česku,“ řekl nedávno viceprezident EDF Vakis Ramany.

V případě stavby bloků v Dukovanech slibují Francouzi podobný dodavatelský model jako při stavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C, ležící na pobřeží Bristolského zálivu v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie. Zde podle EDF zůstalo britským firmám 64 procent hodnoty zakázky. Do dodávek se jich v různé míře zapojilo asi 3700.

Britská elektrárna Hinkley Point C je největším jaderným projektem EdF mimo Francii. Snímek je z loňského prosince, kdy největší jeřáb na světě Big Carl instaloval kupoli jaderného reaktoru.

Foto: EDF

„Plánujeme v Česku použít stejný model lokalizace, tedy i stejné procento pro české podniky,“ tvrdí Roman Zdebor, šéf české pobočky EDF. To znamená, že by se domácí dodavatelé zapojili i do dodávek pro klíčový jaderný a turbínový ostrov. „Na české firmy se také chceme spolehnout, pokud jde o elektrické systémy, montážní a instalační práce a samozřejmě stavební práce,“ dodal Zdebor.

Právě u stavebních prací jsou dohody nejkonkrétnější. V případě vítězství je připravena dohoda o společném podniku mezi Metrostav DIZ a francouzskou společností Bouygues Travaux Publics. Jinde zatím mají jak Francouzi, tak Korejci s českými firmami podepsané dohody o spolupráci pouze ve formě memorand. Konkrétní ještě nejsou ani dohody o podílu na inženýringu a servisu budoucích jaderných bloků.

Podle francouzské argumentace korejská KHNP to samé co EDF nabídnout nemůže. A to proto, že žádnou zkušenost ze staveb v Evropě nemá. Jedinou referencí KHNP v zahraničí je jaderná elektrárna Baráka ve Spojených arabských emirátech. A tam si Korejci přivezli veškerý personál sami. KHNP ale opakovaně tvrdí, že je schopna zajistit podíl českých dodávek ve výši 65 procent.

Aby byl podíl českých dodavatelů co největší, financuje EDF dodavatelské akademie pro firmy. Jde o dvoudenní školení představující francouzskou technologii EPR, což je tlakovodní jaderný reaktor tříapůlté generace. Vedle toho se firmy seznamují s platnými předpisy, normami a požadavky na kvalitu, které z francouzského designu vyplývají. Zatím se uskutečnily čtyři akademie za účasti několika desítek podniků.

Na uvedeném jaderném fóru v Rudolfinu zmínil další potenciál budoucí spolupráce prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. „Vidím konkrétní možnosti prohloubení česko-francouzské spolupráce například v podobě společných center excelence. Zde by čeští a francouzští experti pracovali společně v srdci Evropy a věnovali se vývoji jaderných technologií a zejména tomu, jak posílit evropský dodavatelský řetězec pro jaderné zdroje. Nechceme být jen dodavatelem surovin, ale dodavatelem komplexních technologií a služeb,“ řekl Rafaj.

Francouzská EDF pro podporu svého vítězství v tendru na Dukovany často zdůrazňuje, že kolem ní může v Evropě vzniknout celý ekosystém firem. Stejně jako se to stalo v 80. letech v případě leteckého gigantu Airbus, který je nyní největším dodavatelem strojů pro světové aerolinky.

„Airbus jich prodává více než kdokoliv jiný. A my potřebujeme vybudovat to samé v jaderné energetice, protože jde o důležitou součást zelené transformace. Je to důležitá součást evropské suverenity a velmi důležitá součást naší nezávislosti,“ řekl v březnu v rozhovoru pro HN francouzský ministr průmyslu Roland Lescure.

Účast na takovém řetězci, který by vedle Dukovan a Temelína mohla čekat stavba řady nových reaktorů ve Francii (minimálně 14), v Polsku a dalších zemích EU, je samozřejmě lákavá. Stejně jako potenciální možnost exportu evropských jaderných technologií do světa, kde by konkurovaly ruskému Rosatomu, čínské CGN nebo už zmíněnému Westinghousu. Spolupráce mezi českým a francouzským jaderným průmyslem už probíhá při stavbě v britském Hinkley Point C, kam například dodává některé součásti reaktorů plzeňská Škoda JS. To je klíčový tuzemský jaderný podnik ve vlastnictví společnosti ČEZ.

Článek vznikl ve spolupráci se společností EDF