Nejznámější český dirigent Jakub Hrůša má tolik plánů, že by mu nestačilo několik životů

Rok 2004. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina stojí mladík s taktovkou a absolventským koncertem uzavírá studia na Hudební a taneční fakultě AMU. Je mu třiadvacet a vybral si náročnou smuteční symfonii Asrael od Josefa Suka.

Totéž místo o dvacet let později. Novoročním koncertem Česká filharmonie symbolicky zahajuje kolosální projekt Roku české hudby. Taktovku třímá šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent římské Národní akademie svaté Cecilie, designovaný šéf londýnské Královské opery Covent Garden, čestný člen Royal Academy of Music a čerstvý nositel Bavorské státní ceny. Je to tentýž dirigent, s týmž mladistvým, chlapeckým úsměvem. Jakub Hrůša.