Kolem ČEZ vzniká sdružení minoritních akcionářů, kteří se cítí poškozeni postupem státu. Ten podle nich zjednodušeně řečeno tahá z firmy peníze na jejich úkor, a navíc se snaží srazit cenu akcií tak, aby při výkupu mohl zaplatit akcionářům co nejméně. V přípravě sdružení, které má mít ustavující sněm v průběhu června, se nejvíce angažuje Pavel Grünfeld, organizátor petice, kterou zatím podepsalo 3400 drobných vlastníků akcií ČEZ.
Byznysmen rozhodně od pohledu nepůsobí jako „velký bohatý podnikatel se stamilionovým majetkem“, jak nedávno popsal minoritního akcionáře ČEZ premiér Petr Fiala v rozhovoru pro CzechCrunch. Nejen Grünfelda tím hodně naštval. „Působilo to na mě jako projev komunistického papaláše Milouše Jakeše z Červeného Hrádku, kdy říkal, kolik bere Hana Zagorová. Asi mu někdo z píáristů poradil, aby to hrál přes třídní nenávist, což je u premiéra za ODS skutečně na pováženou,“ říká v rozhovoru pro HN Grünfeld.
Typickým členem vznikajícího sdružení minoritářů je podle něj člověk, který má stovky, maximálně nižší tisíce akcií ČEZ (cena jedné akcie se nyní pohybuje kolem 850 korun). A cítí se poškozen tím, že stát svými zásahy snižuje hodnotu jeho majetku. V čem je tedy problém?
Co se dočtete dál
- Čím podle minoritních akcionářů ČEZ stát zneužil své dominantní postavení.
- Jaká by podle minoritářů byla korektní výkupní cena za akcii ČEZ.
- Co nyní menšinoví akcionáři chtějí a jakým způsobem se budou proti postupu státu bránit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.