Opozici se podle šetření agentury Ipsos daří přeměnit evropské volby v referendum o vládní koalici. Právě možnost vyjádřit názor na současnou vládu je nejsilnější motiv Čechů, kteří se plánují zúčastnit hlasování. Volby do Evropského parlamentu se budou konat přesně za měsíc – 6. až 9. června. Češi volí 7. a 8. června.
Ipsos dala v rámci mapování nálad Čechů před eurovolbami respondentům vybrat z osmi možností, proč chtějí jít k urnám. Nejvíc z nich, 37 procent, zaškrtlo „protože chci vyjádřit svůj názor vůči aktuální vládě“. Teprve na dalších místech se objevily motivy související s unií.
Potvrzuje se tak, že červnové hlasování bude především testem Fialovy koalice v polovině jejího mandátu, o což usilují opoziční strany.
„Eurovolby budou referendem o vládě,“ zhodnotil výsledek šetření z konce dubna mezi reprezentativním vzorkem tisícovky Čechů ředitel vnějších vztahů v Ipsosu Michal Kormaňák. Na důvod účasti se agentura ptala těch, kteří „plánují“ jít volit v eurovolbách.
„Četnost zaškrtnutí motivu vyjádřit se k vládě roste s věkem dotázaných. Starší a nejstarší voliči jsou dnes typickými stoupenci ANO. Lídrovi hnutí Andreji Babišovi se daří přetavit eurovolby v hlasování o Fialově koalici,“ dodal Kormaňák.
Domácí agenda dominuje eurovolbám také v řadě dalších zemí EU. Ipsos ale podle Kormaňáka nemá data ke srovnání, do jaké míry se Češi s 37 procenty vymykají evropskému průměru nebo jak se tento motiv měnil v čase.
„Před posledními eurovolbami, v roce 2019, jsme se na to neptali,“ říká Kormaňák. Samotné číslo – 37 procent – ho ale podle jeho slov nepřekvapilo.
„Co jsem nečekal, je, že motiv penalizovat vládu bude na prvním místě. Ukazuje to, že lidé považují vládu za spoluzodpovědnou za všechno dění, a také to, že si Češi stále nedokážou EU moc s ničím spojit. Nevědí zkrátka, co zaškrtnout, tak volí kvůli současné vládě.“
Jako druhou možnost, proč plánují jít k nadcházejícím eurovolbám, lidé nejčastěji označili „chci ovlivnit směr a obsah politiky EU“ (32 procent). Třetí pak „chci, aby se v EU řešily konkrétní problémy (migrace, změna klimatu, ekonomika…)“. Aby „moje názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni“ zvolilo za hlavní motiv 26 procent dotázaných. Tento motiv je nejsilnější u mladých voličů do 24 let (43 procent).
Prvovoliči se také chystají ve větším počtu k urnám. Naopak jejich o málo starší spoluobčané, lidé v nejproduktivnějším věku 25 až 34 let, jsou skupinou, která podle Ipsosu eurovolby nejvíc vynechá.
„Tato věková skupina se podprůměrně zajímá o jakékoli volby, nejen ty evropské,“ upozorňuje Kormaňák. „Řeší hypotéky, děti a veřejné dění jde stranou.“
Penzisté stojí na opačném konci škály. Nejčastěji se o volby včetně těch evropských zajímají lidé starší 65 let (70 procent). Také to posiluje závěr, že evropské hlasování v Česku bude měřením sil mezi stoupenci Babišova ANO a vládními stranami.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
