Opozici se podle šetření agentury Ipsos daří přeměnit evropské volby v referendum o vládní koalici. Právě možnost vyjádřit názor na současnou vládu je nejsilnější motiv Čechů, kteří se plánují zúčastnit hlasování. Volby do Evropského parlamentu se budou konat přesně za měsíc – 6. až 9. června. Češi volí 7. a 8. června.
Ipsos dala v rámci mapování nálad Čechů před eurovolbami respondentům vybrat z osmi možností, proč chtějí jít k urnám. Nejvíc z nich, 37 procent, zaškrtlo „protože chci vyjádřit svůj názor vůči aktuální vládě“. Teprve na dalších místech se objevily motivy související s unií.
Potvrzuje se tak, že červnové hlasování bude především testem Fialovy koalice v polovině jejího mandátu, o což usilují opoziční strany.
„Eurovolby budou referendem o vládě,“ zhodnotil výsledek šetření z konce dubna mezi reprezentativním vzorkem tisícovky Čechů ředitel vnějších vztahů v Ipsosu Michal Kormaňák. Na důvod účasti se agentura ptala těch, kteří „plánují“ jít volit v eurovolbách.
„Četnost zaškrtnutí motivu vyjádřit se k vládě roste s věkem dotázaných. Starší a nejstarší voliči jsou dnes typickými stoupenci ANO. Lídrovi hnutí Andreji Babišovi se daří přetavit eurovolby v hlasování o Fialově koalici,“ dodal Kormaňák.
Domácí agenda dominuje eurovolbám také v řadě dalších zemí EU. Ipsos ale podle Kormaňáka nemá data ke srovnání, do jaké míry se Češi s 37 procenty vymykají evropskému průměru nebo jak se tento motiv měnil v čase.
„Před posledními eurovolbami, v roce 2019, jsme se na to neptali,“ říká Kormaňák. Samotné číslo – 37 procent – ho ale podle jeho slov nepřekvapilo.
„Co jsem nečekal, je, že motiv penalizovat vládu bude na prvním místě. Ukazuje to, že lidé považují vládu za spoluzodpovědnou za všechno dění, a také to, že si Češi stále nedokážou EU moc s ničím spojit. Nevědí zkrátka, co zaškrtnout, tak volí kvůli současné vládě.“
Jako druhou možnost, proč plánují jít k nadcházejícím eurovolbám, lidé nejčastěji označili „chci ovlivnit směr a obsah politiky EU“ (32 procent). Třetí pak „chci, aby se v EU řešily konkrétní problémy (migrace, změna klimatu, ekonomika…)“. Aby „moje názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni“ zvolilo za hlavní motiv 26 procent dotázaných. Tento motiv je nejsilnější u mladých voličů do 24 let (43 procent).
Prvovoliči se také chystají ve větším počtu k urnám. Naopak jejich o málo starší spoluobčané, lidé v nejproduktivnějším věku 25 až 34 let, jsou skupinou, která podle Ipsosu eurovolby nejvíc vynechá.
„Tato věková skupina se podprůměrně zajímá o jakékoli volby, nejen ty evropské,“ upozorňuje Kormaňák. „Řeší hypotéky, děti a veřejné dění jde stranou.“
Penzisté stojí na opačném konci škály. Nejčastěji se o volby včetně těch evropských zajímají lidé starší 65 let (70 procent). Také to posiluje závěr, že evropské hlasování v Česku bude měřením sil mezi stoupenci Babišova ANO a vládními stranami.
