Jestli příští rok ve sněmovních volbách obhájí dnešní vládní strany své minulé vítězství nad Babišem a Okamurou, nebude to kvůli dobré práci vlády. Bude to zoufalé a upachtěné vítězství strachu před nástupem populistických obchodníků s voličskou frustrací. Pokud vůbec nějaké vítězství bude. Protože strany vládní pětikoalice kupodivu dělají i ve své zoufalé situaci všechno pro to, aby nebylo.

Před posledními sněmovními volbami tvrdili její lídři: „Nejsme jako Babiš.“ „Éra politického marketingu Andreje Babiše, současné stadium české politiky, v něčem připomíná smutnou minulost. Velkolepé plány mají překrýt bídnou skutečnost, mizérie výkonu se prohlašuje za úspěch... (...) Tak sorry, tuto hru já nehraji,“ napsal v únoru 2019 dnešní premiér a předseda ODS Petr Fiala. Jenže sorry, přesně tu hru dnes hraje.

Není vůbec těžké najít důkazy. Začít můžeme třeba hned u dnešní slavné antikampaně ODS před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Marketéři největší vládní strany vypustili do sociálních sítí plakátky hnutí ANO poupravené z národoveckých motivů do proruských. Nehezká podpásovka. Jako z dílny marketérů Andreje Babiše.

Nebo Piráti. Jejich předseda Ivan Bartoš má ve vládě na starosti digitalizaci státní správy a jeden z největších problémů současného Česka bydlení. Každý týden by nám měl referovat o tom, jak postupují práce na obojím. Ale mnoho toho nevíme. Protože marketéři vládních Pirátů neměli čas, vymýšleli sitkom. Ano, předvolební sitkom. Bude se brzy vysílat na vašich sociálních sítích. Pobavit, získat lajky, proměnit je v co nejvíc hlasů… O ostatní se nestarejte. U téhle mladé progresivní strany, která to kdysi strašně moc chtěla dělat lépe než tradiční strany, je to smutné.

Mimochodem, nelze než doporučit nedávný pirátský podcast, do kterého si ministr zahraničí Jan Lipavský a kandidát do europarlamentu Mikuláš Ferjenčík pozvali na rozhovor populárního politického komentátora a kdysi i marketéra Petrose Michopulose. A chtěli rady, jak tedy na toho Babiše. Je to nesmírně pozoruhodné povídání. Především v momentech, kdy Michopulos oběma politikům marně vysvětluje, že politický marketing není nic jiného než zcela obyčejná povinnost politika vysvětlovat občanům, co a proč dělá. Nejsou a nemají to být žádná extra kouzla. A bylo to až roztomilé, jak to nebyli oba pirátští politici schopni příliš pochopit. Potřebujeme tady od vás nabrat „ta marketingová moudra“, žádal si v podcastu Ferjenčík. Přesně v duchu současné české politiky.

Průzkumy veřejného mínění a volební modely jasně ukazují, že původní voliči některé ze stran vládní pětikoalice jsou zhusta zklamáni. Přitom nejde o to, že by koalice Spolu a PirSTAN nesplnily to, co kdysi slibovaly. Zrovna jejich voliči jsou občansky spíš gramotní a jsou schopni pochopit, že nežijeme v pohádce, že se vláda přebírala po Babišovi a ČSSD, že přišla válka, energetická a inflační krize. Očekávali ale, že se s nimi bude jednat férově, na rovinu, otevřeně a demokraticky. Že před ně budou lídři demokratických stran předstupovat a říkat jim, proč se nelze v koalici dohodnout na reformě daní, proč vázne snižování byrokracie, co mají v plánu udělat s prakticky nedostupným bydlením, proč je i to málo lepší než vláda ANO a SPD. A toho se nedočkali. Proto je tu takové zklamání.

Nebylo by, kdyby hlavní tváře ODS, Pirátů, Starostů, topkařů a lidovců uměly docela obyčejně komunikovat. Jenže se raději sáhlo po Babišově receptu. Ten přece funguje, jak říká prosťounká logika vládního marketingu. Takže třeba z Instagramu víme, že premiér Petr Fiala pokřtil mláďátko koníka. Ale co měl třeba v létě 2022 na mysli, když ve svém ojedinělém televizním projevu na začátku energetické krize říkal: „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.“ Jak se tím plánem za dva roky pohnulo? Už máme nějakou národní energetickou síť? Nevíme. Zato víme, že ten pokřtěný koník má jméno Barunka.

Jistě, lze to ještě nějakou dobu hrát na vskutku příkladný postoj k ruské válečné agresi. A nějaké plusové body si za komunikaci zasluhuje i ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan a ti, kdo pro něj vymysleli jeho tour po mimopražských oblastech. Bohužel přišla pozdě, je ojedinělá a až příliš z ní čiší snaha o vylepšení vlastní pozice na žebříčku preferencí. Jakkoliv je podobný formát žádoucí.

Je zvláštní, že vládní marketéři nesahají k prosté otevřené komunikaci. Bylo by to nakonec i levnější než upravovat vizuály konkurence a natáčet sitkomy. Ta lepší varianta je, že to neumějí. Že se v Česku dělá z politického marketingu raketová věda a politici věří, že jim tihle novodobí alchymisté dodají nějaké tajné zbraně. Ta horší varianta by znamenala, že se k otevřené komunikaci naši přední demokratičtí politici nemají proto, že nemají co říct. Že vědí, že kdyby nám to všechno řekli, nevolili bychom je už zcela určitě. Skoro až jeden ztrácí odvahu pídit se po tom, která z obou variant je blíž pravdě.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.