Podle jednoho z loňských průzkumů, které se věnovaly stresu a pocitům vyčerpání na pracovišti patří právě tyto dva faktory spolu s nízkým finančním ohodnocením v práci k největším demotivátorům. Do zmíněného průzkumu zapojených 37 procent zaměstnanců uvedlo, že stres je pro ně na pracovišti horší než rutina.

Za uplynulé dva roky podle profesionálních psychologů z Coaching Systems téměř trojnásobně vzrostl počet lidí, kteří přichází s úzkostnými stavy, a dvojnásobně těch, kteří bojují s depresemi. Až polovina manažerů je ohrožena syndromem vyhoření. „Mezi problémy, se kterými se pravidelně setkávám, jsou stresové poruchy, poruchy pozornosti a poruchy spánku – zejména v souvislosti s přetížením a nadužíváním home officu,“ říká Norbert Riethof za Coaching Systems.

Pracovní stres se může projevit úzkostmi, depresemi, ale i různými fyzickými projevy, jako jsou bolest hlavy, bolest na hrudi, nepravidelný či přerušovaný spánek. „Ale také zvýšení krevního tlaku, žaludeční či zažívací potíže, svalové napětí, křeče, snížení sexuální touhy a další sexuální potíže, snížená imunita organismu, nepravidelné stravovaní či potíže s jídlem jako nechutenství nebo psychogenní přejídání,“ říká Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Definujte svůj stresor

Vnímání toho, co je stresující a co nikoliv, je velmi individuální, proto ani nelze určit univerzální stresové situace, které mají na zaměstnance negativní dopad. „Někoho například stresuje multitasking, někdo jej k optimálnímu výkonu potřebuje a naopak nesnáší nečinnost, která jinému vyhovuje. Proto bych se zaměřila na to, jak se stres projevuje a jak nás v práci ovlivňuje,“ říká Soňa Šafářová, HR konzultantka, expertka na interim HR a firemní psychologii.

„Celkem běžně si zaměstnanci stěžují na přetížení nebo monotónní práci, špatné vztahy s vedoucím nebo kolegy, nedostatečné schopnosti na dané pozici, poměrně často se setkávám i s nedostatkem uznání. Pokud však zaměstnanec přichází s tím, že zná důvod svých potíží, je to spíše vzácnost. Většinou vnímá pouze projevy stresu – že se špatně soustředí, vytrácí se chuť do práce, ráno je mu nevolno, večer nemůže usnout, aniž by si uvědomoval jejich skutečnou příčinu. Je však velmi důležité definovat stresor samotný a pracovat přímo s ním, jinak nebude mít žádná intervence dlouhodobý efekt,“ vysvětluje expertka na firemní psychologii.

Pracujte na svém rozvoji

Umíte odmítat pracovní úkoly, stanovovat hranice, kontrolovat své emoce, reagovat asertivně na pracovní situace a brát věci s nadhledem? Stres v práci může být spojen s nedostatečným sebevědomím, takže jestliže jste na první otázku odpověděli „NE“, je načase pracovat na svém seberozvoji. Pomoci vám může kouč, který pomůže pojmenovat, co se děje, co přesně je pracovní stres, co znamená právě pro vás, jaké jsou vaše pocity a jak prožívat pracovní dny.

„Společně hledáme cesty, jak situaci změnit. Vzpomínám si na klientku, které prosté uvědomění toho, že se může zastavit, uvědomit si, co se děje, vyhodnotit situaci a vybrat si reakci na ni, změnilo život. Zklidnila mysl a svůj život zvládá s mnohem větším nadhledem,“ říká Barbora Korbelářová, životní koučka, a dodává: „S jedním klientem jsem řešila neoblíbené pracovní činnosti, jejichž vykonávání ho stresovalo. Když jsme našli jejich smysl a pozitivní pohled na ně, najednou šlo vše hladce a s úsměvem.

Lehkost v práci i v mysli

Stres nejde z našeho života zcela eliminovat. Není to ani žádoucí, motivuje nás k lepším výkonům. Jde ho ale zmírnit i v práci, kdy na nás spouštěče stresu útočí ze všech stran, například ve chvíli, kdy máte před sebou pracovní úkol, při němž dostáváte na starost obrovský projekt, který vás může kariérně vystřelit do výšin.

„Vzala bych to jako projekt a snažila se rozklíčovat, co mě stresuje, co ve mně vyvolává strach, a to velmi konkrétně. Hledala bych výzvy, bloky, ale i co se na cestě k úspěšnému zvládnutí velkého úkolu potřebujete nového naučit,“ říká životní koučka Barbora Korbelářová, podle které pracovní úkol skončí úspěšně, když budete věřit v pozitivní výsledek, netlačit na pilu a užívat si průběh v lehkosti.

Rozvrhněte si práci

Nepracujte nonstop, ale dělejte si pravidelné přestávky. Během nich relaxujte, bavte se s kolegy nebo buďte chvíli v klidu sami. Vyhnete se tím přetížení a vyhoření. Zásadní je time management. Jednotlivé pracovní úkoly si naplánujte a vytvořte si seznam úkolů s prioritami. Nereagujte na e‑maily a telefonáty, když pracujete na úkolu, u kterého se musíte maximálně soustředit. Pracovní povinnosti neodkládejte, prokrastinace by vám rozhodně nepomohla. Při velké stresové zátěži se snažte odlehčit a rozložit práci.

Neduste problémy v sobě

Cítíte se přetížení, ve stresu? Nebojte se o svých problémech mluvit s kolegy. Sdílejte s nimi, co vás trápí, a jestliže cítíte, že jste přepracovaní a potřebujete zpomalit, promluvte si o tom s nadřízeným, který může některé vaše pracovní úkoly delegovat v rámci firmy. „Dle našeho průzkumu 94 procent respondentů by chtělo zaměstnavatele, kterému na nich záleží. Tuto potřebu má ale naplněnou jen 65 procent lidí z IT, 60 procent pracovníků z podnikových služeb, 42 procent z financí a 40 procent z řad modrých límečků,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.

Neoplácejte stejnou mincí

Velmi stresující je práce v toxickém prostředí plném intrik, pomluv, zášti a s projevy šikany, psychického násilí či stalkingu. Často takové prostředí vyústí odchodem zaměstnance. „V prevenci proti těmto jevům se doporučuje umět se proti negativním interakcím bránit, sdělit negativní projevy chování spolupracovníků svému nadřízenému. Vhodnější je soustředit se na důležité úkoly, a tím i minimalizovat rušivé elementy, než oplácet „stejnou mincí“, tedy na oplátku pomlouvat druhé. Mít stanovené pracovní kompetence a zbytečně je nepřekračovat a také předcházet zbytečným konfliktům na pracovišti, zejména se vyhýbat intrikám, pomluvám a drbům,“ říká psycholog Pavel Harsa a radí najít někoho, kdo vám dokáže naslouchat a být v pracovním kolektivu oporou.

Nejedná zaměstnavatel? Jednejte vy!

Ne za vše může pracovní prostředí, některý stres si dokážou zaměstnanci vyrobit sami například špatným time managementem. Pokud jsou ale stresory zcela na straně zaměstnavatele, od šikany po nedodržování zákonů, a zaměstnavatel je neřeší, musíte být aktivní sami.

„Můžete sdílet své obavy a návrhy na řešení s ostatními zaměstnanci a třeba sepsat petici nebo oficiální stížnost. Situaci můžete konzultovat s odbory, právníkem specializujícím se na pracovní oblast, a pokud se situace nelepší a stres na pracovišti zůstává neúnosný, může být pro zaměstnance lepší řešení hledat práci jinde,“ říká Soňa Šafářová, HR konzultantka, expertka na interim HR a firemní psychologii.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Zlepšete si svůj život po práci

Odbourat tlak, který zažíváte v práci, pomáhají aktivity, které děláte mimo ni. Najděte si koníčky, které vás budou bavit a které vás odreagují od pracovních starostí. Naučte se relaxační techniky a meditovat. Hledejte způsoby, jak načerpat nové síly a zklidnit mysl. Cestou ke snížení stresu je také zdravý životní styl. Doslova zázraky umí pravidelný a kvalitní spánek, dostatek pohybu a zdravá strava. Hlavně se vyhněte práci mimo pracovní dobu. Pokud je to alespoň trochu možné, vypněte e‑maily a nereagujte na pracovní telefony.

„Zcela zásadní je prevence a aby se člověk kromě toho, co musí, věnoval i tomu, co dělá rád. A to platí pro všechny, bez ohledu na aktuálně pociťovanou míru stresu v práci nebo mimo ni. Je třeba vyvážit náročné situace příjemnými činnostmi. Jak v průběhu pracovního dne – pauzy, sociální interakce s kolegy nebo naopak pár minut strávených o samotě –, tak po práci. Věnovat se zkrátka tomu, co nás nabíjí a co prospívá našemu tělu a mysli,“ říká Soňa Šafářová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.