Kdo má cash, tak letos vítězí. Firmy čeká velký tlak na růst mezd, dožene je loňské odkládání

Již popáté v řadě bylo v Česku vyhlášeno ocenění Best Managed Companies (BMC) pro nejlépe řízené tuzemské společnosti. Nejen o tomto programu, ale také o předávání rodinných firem, trhu fúzí a akvizic a o letošním „roku hotovosti“ hovoří Miroslav Svoboda z Deloitte, jenž na ocenění od počátku dohlíží.

Co nejvíce řeší české firmy? Předloni to byly energie, loni inflace, co je symbolem letoška?

Tlak na mzdové náklady. Inflace pochopitelně stále doznívá a letos se propíše do růstu mezd. Jestliže loni ještě zaměstnanci firmám často tolerovali, že platy nerostou, protože celá situace kolem inflace byla čerstvá, letos si přijdou říct o přidání. Mají za sebou pokles reálných mezd a pro tento rok jsou očekávání vyšší. Dalším velkým tématem je postupné zkoušení umělé inteligence ve firemních procesech a tím další zrychlení digitalizace. A samozřejmě přetrvávají geopolitická rizika, která narušují dodavatelské řetězce. K válce na Ukrajině se přidal problém se Suezským průplavem, což nabouralo logistiku, a zvětšuje se napětí s Čínou. Nudit se nebudeme, byť například e-commerce už se lepší. Případný růst firem tak bude hodně oborový.

Jak se tedy opravdu daří českému byznysu? V posledních dvou letech z něj často šly nářky hlavně na drahé energie, ale celkový obrázek není špatný a mnoho firem dosáhlo na rekordní výsledky.

Ano, nakonec se firemnímu sektoru až na výjimky dařilo. Společnostem se podařilo zdražovat, často i nad inflaci a zároveň je ještě nedoběhly vyšší mzdové náklady, přičemž ceny energií už byly loni nižší. Mzdové vyjednávání mají ale vždy zpoždění a letos přijde zkouška pravdy. Zároveň se firmy rozlišily podle financování. Kdo takzvaně seděl na cashi, měl tedy vlastní peníze a nepotřeboval si půjčovat, získal výhodu nad společnostmi, které zasáhly vyšší úroky. Letos to může být ještě znatelnější. Sazby klesají pomalu, a úvěry proto nezlevňují tak rychle, jak mnozí čekali. Mohou začít také padat firmy, které se financovaly přes drahé dluhopisy. Zase bude platit, že kdo má cash, ten vítězí.

Jaký čekáte v Deloitte vývoj letošní ekonomiky?

Růst pod dvě procenta. Takže růst, byť opravdu malý. Příliš se nelišíme od očekávání ČNB. Růst ale určitě nebude plošný napříč hospodářstvím. Přijde jistě útlum v odvětví obnovitelných zdrojů, tedy solárních panelů nebo tepelných čerpadel, a je velký otazník nad automobilovým průmyslem. Jestliže před dvěma lety to vypadalo téměř na tragédii pro Česko s očekávaným masivním přechodem na elektromobilitu, teď se vše zpomalilo a je vidět, že spalovací motory jen tak neskončí. A z toho zase může tuzemský autoland nějaký čas profitovat.

Co přinesl letošní ročník ocenění Best Managed Companies nového?

Důležité bylo, že se přihlásilo více než 10 nových dobrých společností, takže se program stále rozrůstá při zachování kvality. Z hlediska oborů jdeme napříč od jasného zpracovatelského průmyslu přes inženýring, finanční služby, pet food nebo zdraví. Best Managed Companies (BMC) je univerzální ocenění pro zavedené firmy, které mají dobře nastavené řídicí procesy.

Ocenění Best Managed Companies zná své letošní vítěze. Mezi 29 top řízených firem přibyl Profimed nebo DEL

20. 5. 2024 ▪ 2 min. čtení

Proč některé firmy z programu vypadávají?

Jsou v zásadě dvě možnosti: buď přestanou plnit podmínky pro udělení ocenění, tedy jsou například prodány do zahraničních rukou, což je třeba Meopta, nebo se jim v daném roce nedaří tolik, aby je nezávislá porota doporučila.

Co tedy musí splnit firma oceněná jako BMC?

Musí prokázat nadprůměrnou zralost v kategoriích, jako jsou strategie, operativní řízení, řízení lidských a finančních zdrojů, efektivita nebo vnitřní procesy. Zásadní přidaná hodnota je v komplexnosti ocenění. Pokud firma plní jen některá kritéria, tak nemůže používat titul BMC. Nejde tedy o to, ocenit nějaký jednorázový počin nebo super nápad, ale dlouhodobé směřování a vyváženost. Výsledek by měli vidět nejen majitelé a top management, ale zejména zaměstnanci, kteří pro firmu pracují, a zákazníci.

Základní kritérium je ale, předpokládám, v tom, že je dobře řízená?

Ano, od stanovení dlouhodobého plánu, jeho exekuce, komunikace a způsobu měření dosahování cílů strategie. V operativním řízení se díváme na to, jakým způsobem firma získává a využívá zdroje, zda je efektivní a zda nastavení managementu má stabilní procesy. Nemůže být například závislá na jednom, byť skvělém, řídícím pracovníkovi nebo majiteli. Ptáme se také na to, jak daná společnost řídí a odměňuje zaměstnance, jak přistupuje k rozvoji vlastní značky, a zároveň je důležitá otázka nástupnictví. Nejen v rámci rodiny majitele, ale také v rámci povyšování a růstu pracovníků. Jednoduše – majitel nemůže být ten jediný, kdo všechno rozhoduje. To je pro nás vždy varování. Důležité jsou také finanční výkazy a jejich srozumitelnost dovnitř i navenek pro třetí osoby. To všechno zkoumáme v takzvaném BMC labu, při němž naši experti procházejí jednotlivá témata s managementem firmy a ptají se na důležité otázky. Pro firmy, které na sobě chtějí opravdu pracovat, je to jeden z hlavních benefitů programu. Uvědomí si, kde jsou dobré a na čem by ještě mohly zapracovat.

To celé znamená, že firma, kterou řídí silný otec či matka zakladatelka, má pro získání ocenění BMC handicap?

Záleží na tom, zda se umějí obklopit managementem a jak moc umí delegovat pravomoci. Některé „one man show“ firmy jsme odmítli spolu s porotou zařadit mezi oceněné.

Jak se vyvíjí řízení českých rodinných firem?

Mnoho firem už dokonalo nástupnictví, ať už tím, že je opravdu druhá generace vede, nebo je to alespoň mezigenerační spolupráce. Někdy i druhé a třetí generace. Již to není vzácné a je to logické i z hlediska času od roku 1989. A zároveň vidíme, že si část z nich udělala profesionální management a majitelé či spolumajitelé na denní provoz ani nedohlížejí. Vlastníci mnohde už ani nejsou součástí exekutivy. Procesy řízení jsou tedy mnohem lépe nastaveny a tím zároveň platí, že mají firmy mnohem větší naději na dlouhodobou udržitelnost. Souvisí s tím i export, protože české společnosti bývají nastavené na vývoz a profi vedení jim umožňuje růst tímto směrem snadněji. Třeba jen tím, že si do vedení vyberou lidi se zkušenostmi ze zahraničí či z velkých korporátů.

Máte návod, jak dobře předat rodinnou firmu?

Těžko se hledá univerzální recept, protože vždy záleží na konkrétních rodinách a na individuálních profilech zakladatelů. Diskusí jsem s majiteli vedl nepočítaně, od těch osvícených, kteří o předání přemýšlejí strategicky a dlouho, až po smutnější případy, kdy vše končí rozhádanou rodinou. Ale správný recept opravdu není, fungovat může i to, že rodiče například vyberou jen jednoho potomka jako nástupníka firmy a s ostatními dětmi se vyrovnají jinak. Jistota je jen jedna, že to v určitý okamžik čeká každou rodinnou firmu. A zatímco před deseti lety se o tom hlavně mluvilo, teď se to skutečně děje. Jestli něco platí univerzálně, tak čím lepší komunikace v rodině, tím se to obvykle lépe nakonec podaří. Je dobré si věci upřímně vyříkávat.

Nějaká perlička z předávání majetku?

Je jasné, že všechny scénáře se stejně nalinkovat nedají, takže je lepší držet určený směr než se utápět v detailech. Ale v poslední době řešíme například to, že pokud se dědic firmy odstěhuje do Spojených států a stane se tam daňovým rezidentem, může to mít nákladné dopady na celou majetkovou rodinnou strukturu, protože se tam daní růst osobního majetku průběžně. To je rozdíl oproti Evropě, kde se daní až skutečné „cash“ příjmy. V USA například někdy stačí, že máte nárok na kus firmy, a už platíte. Samozřejmě se dá vše ošetřit, ale musíte o tom vědět a mít na to připravenou strukturu. Čechy to často zaskočí.

Jak se letos vyvíjí v Česku trh fúzí a akvizic firem?

My máme pořád hodně práce, protože stále ještě dobíhají starší mandáty prodejů, kdy jsme spolupracovali například na Meoptě. Obecná očekávání pro letošní rok jsou taková, že M&A by mělo růst, protože se některé fondy stahovaly z našeho regionu a prodávaly. Na druhou stranu lokálních obchodů ubylo a tím, jak klesla kvůli vyšším úrokům dostupnost peněz, se také snížily valuace firem. Takže se teď hraje o to, kdo opravdu musí prodávat a kdo může počkat na lepší časy, tedy vyšší hodnotu firmy.

Jak se na trhu projevuje očekávání vyššího zdanění výnosu z prodeje firmy, které bude platit od příštího roku?

Zatím příliš ne. A myslím si, že velký dopad mít nebude. Více danit se bude jen nadhodnota vytvořená po začátku příštího roku, takže spíše čekám větší poptávku po posudcích firem a předpokládám, že majitelé budou valuace firem tlačit co nejvíce nahoru. Vytvoří si tak případný polštář pro vytváření nadhodnoty do budoucích let. Ale posudky budou vznikat až na číslech z letošního roku, takže si myslím, že to bude spíše téma příštího jara.

Jak chcete změnit program BMC do budoucna?

Cílem je zachovat mírný růst počtu oceněných a udržet jejich kvalitu. Na Česko je udržitelný počet BMC firem zhruba padesát, přičemž letos jich máme už 29. Za dva roky nás také čeká udělení prvního takzvaného platinového ocenění, které získávají doživotně společnosti, jež bodovaly sedm let v řadě. A věřím, že jich s námi většina do té doby vydrží.