Česko už dekády těží z evropských peněz a dohání „Západ“, stále je ale co zlepšovat

Jak se na Česku podepsalo 20 let členství v Evropské unii a co tuzemsko vyhlíží do budoucna?

Na konferenci Proměny Česka, kterou uspořádal mediální dům Economia, o tom diskutovali zástupci vlády a regionální i ekonomické sféry.

„Česko z členství v Evropské unii významně benefituje. Investice zde realizované za přispění evropských zdrojů výrazně mění ráz krajiny,“ uvedl na konferenci ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Dvě dekády proudících miliard prokazatelně a výrazně přiblížily Česko bohatším evropským kolegům, jak popsala Pavlína Žáková, ekonomická expertka a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti. „Co se týče dohánění ekonomické úrovně Západu, tak Česko poskočilo z 80 procent průměru EU na 91 procent za rok 2023 co do HDP. Jde o jasný trend dohánění Evropy. To se promítá i do situace na trhu práce, česká míra nezaměstnanosti klesla z průměru EU, tedy zhruba šest procent, až na nejnižší hodnotu v EU. Je jasně doložitelné, že na to má členství v EU vliv. Podobné je to i s mírou chudoby.“

Nejdřív asfalt, pak ochrana klimatu a v budoucnu stárnutí lidí

Kromě zlepšování ekonomických parametrů a zvyšování životní úrovně, fondy podle Stanislava Schneidera, vrchního ředitele Sekce koordinace evropských fondů na ministerstvu pro místní rozvoj, přispěly také „obecně ke kultivaci nakládání s veřejnými prostředky“.

„Začínali jsme budováním základní dopravní infrastruktury. Nyní jsme v době, kdy jsou klíčovými prioritami zelená a digitální transformace. A objevují se nové výzvy, jako jsou stárnutí populace či vysídlovaní venkovských oblastí,“ popsal.

Stárnutí populace zmínil i ministr Bartoš, na kohezních fórech o tomto fenoménu politici jednají často a jako o „nové výzvě pro Evropskou unii“, zdůraznil.

Ačkoliv systém evropských dotací podle Schneidera není dokonalý, neustále se zlepšuje a jeho radikální změna by spíše uškodila.

Česko už dekády těží z evropských peněz a dohání „Západ“, stále je ale co zlepšovat

Dalších 10
fotografií

„Za těch 20 let jsme si vyzkoušeli spoustu slepých uliček. Pamatuji na dobu, kdy se dávaly eurofondy regionálním politikům jako hračky za to, že budou podporovat vládu,“ upozornil na nechvalné období dotačních kauz Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory. Ačkoliv se podle něj Česko ve využívání dotací zlepšuje, stále vnímá jeden rest, který je třeba zažehnat. „Nejprve nám to jde pomalu a v posledním roce programového období nastane politický hon za dočerpáním dotací, přitom je celkem jedno za co,“ upozornil.

To, že se orgány často uchylují k dočerpávání prostředků na poslední chvíli, je podle něj dáno tím, že se tuzemsko stále nepoučilo a má příliš dlouhé a složité povolovací procesy. „Není to o tom, že bychom byli úplně blbí a nevěděli, že máme stavět dálnice. My je prostě jen neumíme povolit. A pak poslední rok zoufale hledáme něco, za co bychom ty peníze utratili,“ dodal.

Podle ministra Bartoše je ale také důležité si uvědomit, že Česko začínalo na jiné startovní čáře než „starší“ členové unijního bloku, a proto ještě někdy potřebuje využít dotace na základní investice, jako jsou cesty nebo kanalizace. „Je jasné, že jsme pomalejší než třeba Rakousko a Německo. (…) Státy, které už všechno mají, říkají, že jsme na to měli taky 20 let a už nejsou moc přátelé dotační politiky pro regiony, ale pro sektory. Stále jsou ale státy, které pořád mají strukturální problémy, kterým nemůžete říkat, ať zavedou 5G, když nemají vyřešenou kanalizaci.“

Výhled do budoucna: Méně peněz a méně priorit

Vyhlídky do budoucna ovšem nejsou úplně růžové. Vůle sypat do regionů nemalé objemy eur, aby se vyrovnala jejich úroveň, mezi evropskými politiky po dekádách podpory klesá. Česko se proto musí připravit na to, že peněz na dotacích dostane v dalším sedmiletém období po roce 2027 méně.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto

To není příliš dobrá zpráva, zejména v případě, kdy česká konvergence stagnuje. „Chvíli jsme konvergovali a pak jsme se zastavili. Dokonce horší to je v případě jednotlivých krajů. Některé kraje jsou chudší, než bývaly. Takže vidíme, že něco nefunguje,“ upozornil Prouza.

Česko se podle Schneidera proto musí naučit domluvit se na tom, kam bude peníze směrovat. Že to českým orgánům příliš nejde, podle něj ukazuje právě uplynulých 20 let. „Bylo to vždycky o tom dát ‚všechno všem‘ a hlavně se nepohádat. Jenže pak ty peníze drobíme do spousty malých projektů, které jako celek nedávají smysl,“ popsal.

Prioritizovat, to Česko moc dobře nezvládá ani podle Žákové, pomáhají ale nastavená pravidla. „EU nám dává určité mantinely. Řekne nám například, kolik procent prostředků máme dát na tu či onu oblast. Myslím, že kdyby mantinely nebyly, tak by Česko možná ‚cukrovalo‘ ještě více,“ odhadla.

Před Českem tak do budoucna leží velký úkol, aby bylo připraveno efektivně naložit s dotacemi nachystanými pro další období po roce 2027. Předpoklady i data k tomu má. Podle Prouzy by bylo přínosné změnit i přístup k žadatelům – stát podle něj lidi předem podezřívá z toho, že chtějí s dotacemi podvádět, a proto nastavuje řadu byrokratických překážek. Ty je však třeba naopak odbourat.