Polsko se mění, modernizuje se a regiony této obrovské země lákají na různorodé zážitky. „Jezdím pravidelně do Polska více než čtvrtstoletí a pořád nacházím místa, na kterých jsem nebyl,“ uvádí Pavel Trojan.
Povězte mi jedno polské místo, kam by se měli Češi v létě vydat a proč?
Určitě by to bylo Trojměstí – Gdaňsk, Sopoty a Gdyně. Tři diametrálně odlišná města, mezi kterými můžete rychle přejíždět vlakem podle nálady a momentální chutě. V Gdaňsku si vychutnáte historii, která je vidět na každém kroku, v lázeňském městečku Sopoty nádhernou promenádu a „lážo plážo“ typ dovolené a v Gdyni si můžete projít přístav, koukat na lodě a užít si zase jiný typ relaxu. Trojměstí je spíše sezonní záležitost, ale sám se každý rok do této oblasti rád vracím.
Jaké místo preferujete celoročně?
Varšavu, která je pro mě neuvěřitelným městem, jež v Evropě nemá obdoby. Je to takový mix architektury, lidí, gastronomie a atmosféry velkoměsta. Většina turistů se po příjezdu do Varšavy zajde podívat na Staré Město, které je po svém poválečném znovuzrození zapsané od roku 1980 na seznamu UNESCO. Já osobně mám rád tu část, které se říká Manhattan. Stojí na pozemcích bývalého židovského ghetta. Ještě na začátku devadesátých let jste si na tomto místě mysleli, že válka skončila včera, ale díky rychlé výstavbě se proměnilo v mix architektury, již nezažijete jinde v Evropě – původní s ostřílenými fasádami, socialistickou, pseudomoderní z přelomu osmdesátých a devadesátých let a supermoderní, která vzniká dnes.
Když vynecháme známé Trojměstí, jaká oblast u Baltského moře je neprávem opomíjená?
Celé polské pobřeží je zajímavé. Zmínil bych město Łeba, u kterého se nachází takzvaná polská Sahara, tedy Słowińský národní park. Nefalšovaná poušť s pohyblivými dunami, na které můžete zahlédnout i pouštní lišku. Je to ale jedno z těch míst, které čeští turisté již dlouho registrují.
Pokud jde o méně známé oblasti, museli bychom se asi vydat na východ k hranicím s Ruskem, konkrétně bych vybral městečko Krynica Morska, které leží na Viselské kose mezi mořem a zálivem. Tady si můžete vybrat, jestli chcete trávit čas u slané mořské vody, nebo u sladké v zálivu. Tohle méně známé Polsko ale začíná už v oblasti Żuławy, která má také svá specifika, jež jinde v Polsku nenajdete. Podobu místa totiž výrazně ovlivnili náboženští exulanti z Nizozemska, kteří sem přišli v 16. století. Najdete tu specifickou architekturu včetně větrných mlýnů. Osobně doporučuji také návštěvu holandského domu a restaurace s názvem Malý Holanďan, ve kterém se prodávají regionální výrobky včetně sýrů holandského stylu z polského mléka.
Když se koukneme na naše sousední státy, v čem je Polsko unikátní? Proč jet do Polska, a ne třeba k rakouským jezerům?
Já si myslím, že hlavně v progresu. To je to slovíčko, které aktuálně rezonuje Polskem a ambiciózními Poláky. Možná jsme to neviděli, nechtěli vidět anebo to zase tolik zjevné nebylo, ale od vstupu do Evropské unie jsou Poláci lídrem ve využívání evropských fondů a je to zřejmé doslova na každém kroku. Začalo to pořádáním mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012, od té doby se v Polsku vystavělo raketovým tempem na 3500 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Dříve jste jeli do Gdaňska po okreskách celý den, dnes je to z Ostravy necelých šest hodin, z Prahy pak o dvě hodiny déle, a většinu cesty po dálnicích.
Dosud neobjevným skvostem u Čechů je Podleské vojvodství se čtyřmi národními parky.
Polsko navíc zažívá boom v letecké dopravě. Má deset regionálních letišť, což je samo o sobě unikátní, a já ho často nazývám „malou Amerikou“, kde můžete cestovat mnoha způsoby. Po problémech ČSA převzal do jisté míry iniciativu ve střední Evropě polský LOT a přes Varšavu dnes Češi létají nejen po Polsku, ale také od New Yorku a Los Angeles přes celou Evropu až po Tokio nebo Peking.
Mimochodem, zrovna nedávno začal létat Ryanair do Poznaně.
Ano, teď jste v Poznani z Prahy za méně než hodinu. A jsem za to rád, protože Poznaň je jedno z top míst současného Polska. Nedávno prošla rekonstrukcí, je v ní krásné Staré Město a pro zajímavost také umělecká instalace Golema od Davida Černého. A jelikož máme rádi, když jsou někde české stopy, při cestě autem do Velkopolska a Poznaně doporučuji také zastávku v Lešně, kde žil Jan Amos Komenský.
Jak se progres, o kterém mluvíte, promítá do cestovního ruchu?
V Polsku roste turistická infrastruktura dvacátého prvního století a je to vidět například na polských Krkonoších, kde jsou po české straně objekty na víceméně pořád stejné úrovni, kdežto na polské rostou nové resorty s bazény a restauracemi jako houby po dešti. Celá polská strana Krkonoš, která je značně menší než česká, je dimenzovaná na současná očekávání turistů. Ta česká v tomto bohužel trošku zaspala.
Polsko je velká země s různorodou regionální nabídkou. Občas mám ale pocit, že je pro nás složité se v té obrovské nabídce zorientovat a jen se vydáváme do okolí hranic. Měl byste nějaký tip, jak se rozkoukat?
Češi obecně znají především jižní a severní pás Polska, protože na jihu jsou hory a na severu moře. To jsou takové dva líbivé extrémy. Naproti tomu obrovský střední pás, který je plný vinic, ledovcových jezer a nádherných měst jako Poznaň, Lodž nebo Lublin, zůstává relativně mimo zájem českých turistů, protože přesně jak říkáte, je pro ně trochu nečitelný. Proto se prostřednictvím Polské turistické organizace snažíme o osvětu, aby si lidé nepředstavovali, že celé Polsko vypadá jako Sklářská Poruba nebo Mezizdroje. Naše pražská pobočka vznikla teprve před rokem a půl, takže je před námi ještě hodně práce.
Jakou část Polska byste doporučil, pokud se někdo chce vydat za přírodními krásami?
Co se týká přírody, doporučil bych východní Polsko a konkrétně Podleské vojvodství, ve kterém jsou hned čtyři národní parky a jeden krásnější než druhý. Východní Polsko je navíc unikátní svojí autenticitou a multikulturalismem. Žijí v něm pravoslavní, katolíci, muslimové a až do války i Židé.
Pavel Trojan (45)
Vystudoval polonistiku a serbistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během studií pobýval v Lublině, Katovicích, Vratislavi, Bělehradě a Záhřebu.
Pracoval jako programový expert v Polském institutu v Praze a od roku 2022 vede českou pobočku Polské turistické organizace.
Je autorem knižních průvodců po Polsku a své cesty po střední Evropě glosuje na facebookovém profilu „Pavel Trojan / wódka & rakija“. Jeho největšími koníčky jsou muzika, cestování a degustace regionálních pivovarů po celé Evropě.
Právě tahle multikulturalita jde ruku v ruce s takovým slow life stylem. Rozhodně to není část Polska, kterou byste měli navštívit za den, už jen proto, že je v ní vše zpomalené a místní s vámi vždy rádi prohodí pár slov. A pak samozřejmě Mazurská jezera, kolem kterých je spousta památek, můžete kolem nich jezdit na kole nebo vyrazit na jachtu. Na ta si ale vyhraďte alespoň týden.
A v severním Polsku?
Málo se ví, že v severním Polsku jsou velké jezerní oblasti a například velkopolská jezerní oblast není vůbec objevená, přitom od nás není zas tak daleko. Nádherné je také Kašubsko, kterému se kvůli zvrásnění a jezerům přezdívá Kašubské Švýcarsko. Je to jedno z míst, které je Čechy téměř nedotčeno. Možná je to tím, že se nachází nedaleko Gdaňska, a tak není primárním cílem českých turistů. Přitom je to také etnicky, turisticky a gastronomicky zajímavé místo.
Pojďme si rozdělit turistiku do Polska zájmově. Jaká oblast je ideální pro rodiny s dětmi?
Blízko, nebo daleko?
Blízko.
Určitě celý jižní pás, to znamená celé horské pásmo snad jen s výjimkou Tater, které jsou už přece jen pro zkušenější turisty. Od Krkonoš přes Kladsko až po Beskydy najdete stovky míst ideálních pro rodinnou dovolenou. Pokud byste se chtěli vydat někam dál, rozhodně zkuste severní pás kolem moře, tedy Pomořansko.
Jak je to se službami pro děti?
Zábavní parky a akvaparky jsou rozprostřeny po celém Polsku a je jich násobně víc než u nás. V podstatě jsou u každého většího města a typově máte k dispozici obrovský výběr, od takzvaných veselých městeček (obdoby matějské pouti) až po aquaparky a dinoparky.
Co singles, kteří většinou cílí na městskou turistiku?
V jejich případě by to mohly být Poznaň, Varšava, Gdaňsk, Krakov a pak Katovice, do kterých jednoduše dojedete z Ostravy. Obrovský boom zažívá Lodž – téměř milionové město, o kterém dřív turisté ani netušili, že existuje, ale po velkých rekonstrukcích zažívá tento „polský Manchester“ zaslouženou pozornost.
U singles je velkým tématem bezpečnost. Jak si v té náš severní soused vede?
I to se ve velkém změnilo. Ještě když jsem na přelomu milénia v Polsku studoval, bylo mnohem divočejší a například v Katovicích se po večerech nedoporučovalo se procházet po městě. Dnes bych řekl, že je bezpečnost srovnatelná s Českem.
Starší lidé. Chtějí jet k moři, ale vyžadují, aby místo bylo bezbariérové a vše bylo relativně blízko. Co byste jim doporučil?
Bezbariérovost je v Polsku velké téma. Ale tím, jak je polské pobřeží dlouhé, se tam určitě dá najít v normálních cenách ubytování pár set metrů od moře. Co se týče Baltu, ještě bych upozornil, že je to trochu jiné moře než v Chorvatsku, takže na pláži lidé netráví celý den jako u Jadranu. O to více atrakcí anebo restaurací ale tato oblast nabízí.
Zrovna nedávno jsem se bavila nad internetovou diskusí, kde se lidé hádali, zda je lepší Balt, nebo Jadran. Jak byste přesvědčil Čecha, aby nejel do Chorvatska, ale k Baltu?
Ani bych ho nepřesvědčoval, protože obě pobřeží jsou diametrálně odlišná. Sám k oběma mořím jezdím s rodinou každý rok, milujeme obě. Středozemní pobřeží je teplé, plné květeny, ale na můj vkus s příliš vysokými teplotami. Nakonec to vždy dopadne tak, že odpoledne odpočíváme v klimatizovaném apartmánu a ani se z něj nehneme. To se vám u Baltu nestane. U něj se teplota pohybuje mezi 22 a maximálně 27 stupni Celsia a tím, jak stále pofukuje vítr, nemáte pocit, že je vedro.
A pak je tu další věc, chorvatské pobřeží není ideální na takovou tu klasickou turistiku, kdy si vezmete hole a jdete se projít, protože po několika stech metrech vždy narazíte buď na nějakou vilu, skálu, nebo jinou překážku. U Baltu jsou široké písečné pláže, a když budete chtít jít 300 kilometrů z bodu A do bodu B, můžete vyrazit a nic vás nezastaví.
U jakého místa zaplesá srdce těm, kteří mají rádi sportovní zážitky?
Na kola je ideální Dolní Slezsko nebo Malopolsko, kde jsou pěkné cyklotrasy. A pak je tady adrenalinový zážitek, na který se už dlouhou chystám – kitesurfing v Puckém zálivu u poloostrova Hel, kde je na to ten správný vítr a vlny.
Polská gastronomie je jiná, postavená na zelenině a rybách. Poláci navíc neznají teplý oběd.
Kam dnes v Polsku nejraději jezdí čeští turisté?
Z toho, co nám ukazují statistiky, zůstává nejoblíbenějším městem stále Krakov a jeho okolí. Hodně vyskočila čísla u Dolního Slezska a pořád je populární Západní Pomořansko – hlavně Svinoústí a Mezizdroje, kam se jezdilo už za socialismu. Pak jsou města, která teď hodně investují do toho, aby nalákala Čechy, jako jsou Poznaň, Lodž nebo Lublin. Ještě bych rád dodal, že se nám i hodně polská města a regiony ozývají s prosbou o radu, jak nalákat českého turistu.
Co jim radíte?
Například jim říkáme, jak je důležité, aby měly internetové stránky v češtině. Český turista se totiž hodně připravuje, vyhledává informace a česká verze webovek může k návštěvě pomoci. Stejně jako zakomponování češtiny do audioprůvodců v muzeích, ale to se už ve větší míře děje. Nebo jim vysvětlujeme kulturní rozdíly, třeba že Češi jsou zvyklí na teplý oběd.
V Polsku se oběd nejí?
V Polsku se oběd často přeskočí nějakou bagetou a jí se až večeře, která je pak větší. Hodně se stává, že restaurace otevírají až ve čtyři, proto jim říkáme, že český turista může chtít na oběd přijít už v poledne a bylo by dobré se podle toho zařídit, aby nepřicházeli o peníze a Češi nebyli zklamaní. Zvláště v místech, kde čeští turisté o víkendech tvoří většinu.
Jaká je polská gastronomie?
Na první místo bych dal to, že Poláci jedí na rozdíl od Čechů velmi často ryby a zeleninu, na druhé pak regionální rozdíly. Všude dostanete klasiku, jako jsou pirohy, bigos, ale v různých regionech se vyplatí ochutnat místní jídla. V Lublině jsou to židovské speciality, v horách sýry z ovčího mléka, u moře a jezer ryby a třeba Poznaň a Velkopolsko jsou královstvím brambor.
Stáhněte si přílohu v PDF
A kdo v Poznani neochutnal jejich certifikovanou dobrotu, svatomartinský rohlíček s bílým mákem, jako by tam nebyl. Z Velkopolska také pochází jediné autochtonní polské pivo, které se jmenuje Grodziskie, takže i Poláci dali světu typ piva. V poslední době čím dál tím víc doporučuji tamní víno, které se v Polsku pěstovalo sice od nepaměti, ale v posledních letech, nejen kvůli globálnímu oteplování, se vinařské tradice stále více obnovují a rozšiřují.
Co vy osobně máte na Polsku nejraději?
Asi úplně nejvíc to, že Poláci nehledají důvod, proč něco nejde, ale spíš způsob, jak to udělat.
Jak očekáváte, že se bude vyvíjet zájem Čechů o dovolenou v Polsku?
V roce 2023 se v Polsku ubytovalo na 360 tisíc turistů, tedy téměř o 60 procent víc než v předchozím roce. Tento trend začal s EURO 2012 a rozvojem infrastruktury a já jsem přesvědčený, že čísla nadále porostou, protože stále je kam. Od sametové revoluce jsme tak trochu zapomněli na našeho severního souseda a teď jej konečně začínáme objevovat. Polsko je země velkých regionálních rozdílů a díky velikosti a různorodosti jej můžete objevovat po celý život. Já jezdím do Polska pravidelně a často od konce 90. let a pořád existuje mnoho zajímavých míst, kde jsem nebyl.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená nejen v Česku.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist