Dostupné bydlení potřebuje investice stovek miliard, proto je nutné zapojit soukromý sektor, říká Ivan Bartoš

Až osm miliard plánuje stát dát do podpory cenově dostupného bydlení. Chce tak rozpohybovat výstavbu nájemních bytů v obcích. Pomoci jim mají regionální centra podpory investic, peníze na přípravu projektů nebo pozemky od státu. K investicím chce stát motivovat i soukromý sektor. „Nové pozemky nebývají běžně dostupné. Vláda proto vytipovala přes dvě stovky státních pozemků, které plánuje bezplatně převést na města a obce. Soukromí investoři se tak mohou dostat ke spolupráci na projektech, které by se jinak nerealizovaly,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Starosty budete muset přesvědčit v otázce navyšování dostupného bydlení v obcích. Nebojíte se, že i když nastavíte skvělé podmínky pro výstavbu obecních bytů, že to starostové nevyužijí, protože „kdo nic nedělá, nic nezkazí“?

Na rozdíl od našich předchůdců, kteří svoje projekty připravovali bez důkladných podkladů, pracujeme s aktuálními daty. Podle nich nejsou se svým bytovým fondem spokojeny zhruba tři čtvrtiny obcí. Podobná část z nich s tím chce něco dělat, často ale nevědí jak nebo jim k tomu chybí odborníci. Takže si nemyslím, že by na straně samospráv chyběla ochota nebo vůle, spíš jde o nedostatek know‑how. V dubnu jsme proto ve všech krajích otevřeli regionální centra podpory investic. Nabízejí konkrétní praktickou pomoc třeba s hledáním finanční podpory, změnou územního plánu, nastavením spolupráce s developerem.

DEBATA HN

Dostupné bydlení pro dva miliony lidí. Co pro něj udělá stát a co soukromý sektor?

30. 5. 2024 ▪ 5 min. čtení

Takže zatím se podpora těchto center teprve rozjíždí?

Za jediný měsíc se ukázalo, že reagujeme na skutečnou poptávku ze strany samospráv. Na konci května jsem byl během výjezdu do Plzeňského kraje v Přešticích, kde regionální centrum pomáhá s projektem dostavby areálu bydlení pro seniory. Takových a podobných příkladů už máme po celé republice desítky. Projektové řízení, strategické plánování investic, finanční modelování, udržitelné řešení staveb, to všechno zní mnohem méně hrozivě, když jako starostka nebo starosta menší obce víte, že se máte na koho obrátit.

Jaké jsou dopady nedostupného bydlení v obcích? Blíží se Praha stavu, že nebude mít potřebné profese, protože nebudou mít v metropoli kde žít?

Nemyslím si, že by se nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro potřebné profese týkal primárně Prahy. Problém je to také v menších městech. Část z nich se dlouhodobě potýká s odlivem mladých obyvatel a stárnou rychleji než zbytek republiky. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že Praha nemá problém, jen se to týká celé země. V hlavním městě je možná vzhledem k cenám nemovitostí a velikosti trhu patrný nejvíce.

Věříte, že dostupné bydlení zastaví odliv lidí z menších obcí?

Klíčová je kvalita samosprávy. Věřte mi, že na malé obci rozdíl mezi dobrým a špatným starostou nebo starostkou poznáte rychle. Obecně ale můžeme říct, že menší obce mají problém se zajištěním dostupnosti některých služeb, které jsou ve větších městech standardem. Chybí lékaři, psychologové, učitelé a další kvalifikovaní pracovníci. Většinou nemají motivaci na venkově působit, a když už se najdou takoví, kteří by zájem měli, narazí právě na bariéru bydlení. I proto usilujeme o to, aby obce měly dostatek dostupných nájemních bytů, které jim mohou nabídnout třeba jako rozhodující benefit. Je to určitě něco, co může částečně přispět k řešení tohoto problému.

Stát uvolní peníze, aby si obce mohly vypracovat projekty a dostat od státu třeba i bezplatné pozemky. Věříte, že to starosty bude samo o sobě motivovat?

Jak už jsem uvedl, z našeho průzkumu vyplývá, že obce stavět chtějí, často jenom nevědí jak. Zkušenosti s výstavbou v nedávné době má jenom asi třetina samospráv. V rámci reformy Bydlení pro život jim s přípravou projektů a jejich financováním můžou pomoci už zmíněná regionální centra. Na projektovou přípravu obcí jsme už také vyčlenili asi 1,4 miliardy korun v dotačním programu z Národního plánu obnovy. Poslední výzva pro projekty dostupného bydlení je stále otevřená. Bytovou výstavbu zjednoduší a zrychlí i nový stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, ale to už odbíhám trochu k jinému tématu.

Pomalu se začíná dařit do procesu zapojovat i soukromý sektor. Například Česká spořitelna vystavila již bytový komplex a v plánu má i další. Může se podle vás tento vídeňský model bydlení v Česku uchytit?

Je škoda, že podobný systém u nás zatím nefungoval, protože v zahraničí má dlouhou tradici. My jsme se při přípravě reformy Bydlení pro život inspirovali nejen v Rakousku. Podobné projekty už dlouhou dobu fungují v Belgii nebo ve Francii a jinde. Pokud se nebudeme dál topit v byrokracii, kterou se snažíme omezit právě novým stavebním zákonem, nevidím důvod, proč by tento typ projektů nemohl fungovat i u nás. Všechny programy na podporu investic, které na MMR připravujeme, počítají se zapojením soukromého sektoru. Intenzivně jednáme s bankami a developery – podmínky nastavujeme tak, abychom zvýšili motivaci dlouhodobě investovat do segmentu dostupného bydlení. Finalizujeme i praktické návody pro PPP projekty (partnerství veřejného a soukromého sektoru – pozn. red.) v oblasti dostupného bydlení, inspirujeme se například v Irsku, kde v tomto ohledu udělali v posledních letech obrovský pokrok.

Jak může stát motivovat i další soukromé subjekty, aby postupovaly obdobně?

Příležitostí pro výstavbu pro komerční subjekty ubývá. Nové pozemky nebývají běžně dostupné. Vláda proto vytipovala přes dvě stovky státních pozemků, které plánuje bezplatně převést na města a obce. Soukromí investoři se tak mohou dostat ke spolupráci na projektech, které by se jinak nerealizovaly. I finanční nástroje, které připravujeme a ještě v tomto roce spustíme, počítají se zapojením soukromých subjektů. Loňský program Státního fondu podpory investic Nájemní bydlení ukázal, že úspěšný recept už máme – příkladem může být projekt dostupného bydlení, na kterém Česká spořitelna spolupracovala s městem Žďár nad Sázavou. Část financování poskytl právě Státní fond podpory investic. Do budoucna věřím, že nám při propojování soukromého a veřejného sektoru pomohou i zkušenosti Evropské investiční banky.

Co to konkrétně znamená?

V únoru jsem společně se Zbyňkem Stanjurou podepsal s Evropskou investiční bankou smlouvu o spolupráci na projektech dostupného bydlení v Česku. U nás tento segment bydlení teprve vzniká, je to něco relativně nového pro samosprávy, finanční domy i developery. Právě Evropská investiční banka s ním má více než 65 let zkušeností, o které se dá opřít. Její experti letos analyzují trh s bydlením u nás, vytipují vhodné projekty dostupného bydlení a navrhnou různé možnosti financování. Věřím, že spolupráce s takto silným partnerem s mezinárodním významem a renomé může přitáhnout do těchto projektů v Česku zahraniční investory.

V čem je pro stát výhodné zapojit soukromý sektor? Nemáte obavu, že by nájemné mohlo rychle zdražit? Jak to budete hlídat?

Potřebujeme dohnat desítky let nečinnosti předchozích vlád při podpoře dostupnosti bydlení. Samotné obce nebo veřejný sektor obecně to nemůže zvládnout. Do tohoto segmentu potřebujeme dlouhodobě investovat desítky či spíše stovky miliard korun, proto je nezbytné zapojit soukromý sektor jak na straně výstavby, tak jejího financování. Tyto projekty budou generovat mnoho stavebních zakázek a díky multiplikačnímu efektu i řadu dalších obchodních příležitostí. Během útlumu čistě komerční výstavby budou mít developeři možnost se více zaměřit na dostupné byty podporované z veřejných peněz. Pro stavebnictví to může být důležité během výkyvů ekonomiky, prostě v hubených letech.

A ohledně druhé části vaší otázky, už schválená legislativa, kterou jsme na MMR ve spolupráci s dalšími resorty připravili, počítá s omezením růstu nájemného v sektoru dostupného bydlení. Je třeba, aby pokryl rostoucí náklady spojené s inflací a současně byl pro nájemníky stabilní. V legislativě pro veřejné i soukromé provozovatele dostupného bydlení je navíc podmínka, že se nájemné nebude meziročně zvedat o víc, než je inflace, nejvýše ale o čtyři procenta.

Text vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.