Důvěra v Hospodářské noviny podle Reuters Institute vzrostla. Děkujeme našim čtenářům

Každoroční zprávu o stavu médií ve světě včetně České republiky vydal oxfordský institut Reuters pro studium žurnalistiky (RISJ). V analýze Digital News Report 2024 hodnotí vývoj na mediálním trhu, používání zdrojů a také důvěryhodnost jednotlivých mediálních značek.

Z letošního průzkumu vyplývá, že Hospodářské noviny si meziročně polepšily v důvěře o tři procentní body a se ziskem 58procentní důvěry jsou z hodnocených médií (Reuters Institute pro český trh vybírá patnáct značek) nejdůvěryhodnějším soukromým médiem. Vyšší zisk měl jen Český rozhlas (62 procent) a Česká televize (59 procent).

Zároveň Hospodářské noviny v tomto srovnání vítězně vychází jako mediální značka, které nedůvěřuje nejméně respondentů, a to pouze 15 procent. Z tohoto srovnání vychází dobře také web Aktuálně.cz z vydavatelství Economia, kterému nedůvěřuje pouze 18 procent respondentů. „Důvěra čtenářů je spolu s našimi kvalitními autory to nejcennější, co máme, a děkujeme za ni,“ uvedl šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. 

Jak dopadl výzkum celkově? Příznivých zpráv pro seriózní média příliš není. Stále více lidí se aktivně vyhýbá zpravodajství, protože ho považují za depresivní či nudné. K fenoménu v posledních letech mohly přispět pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu nebo válka v Pásmu Gazy. S odvoláním na globální průzkum to v pondělí napsal zpravodajský server BBC News.

Téměř 39 procent lidí po celém světě uvedlo, že se někdy nebo často aktivně vyhýbají zprávám, což je o deset procentních bodů více než v roce 2017. Odvracení se od zpravodajství je tak podle Digital News Reportu na rekordní úrovni. Důvěra ve zpravodajství zůstává stabilní na úrovni 40 procent, ale celkově je stále o čtyři procentní body nižší než v době vrcholící pandemie covidu-19.

V Česku je důvěra ve zpravodajství s 31 procenty podprůměrná, od roku 2015 klesla o osm procentních bodů. Nízká důvěra Čechů ve zprávy podle průzkumu „odráží problematickou hospodářskou situaci země a polarizované politické klima“. Respondenti svou důvěru a nedůvěru vyjadřovali u patnácti médií, které jim autoři analýzy předložili.

Sledovanost tradičních médií, jako je televize a tisk, za posledních deset let prudce klesla. Mladší lidé dávají přednost získávání zpráv online nebo prostřednictvím sociálních sítí. V Česku lidé nejvíce sledují zpravodajství online. Od roku 2015 podíl uživatelů televize a tisku jako zdroje zpráv klesl o 25, respektive 22 procentních bodů. Od roku 2022 ale výrazně poklesl také podíl online a sociálních médií.

Klesající trend

Zájem o zpravodajství v některých zemích, včetně Spojených států, zvýšily volby. Celkový trend však zůstává výrazně klesající. Po celém světě 46 procent lidí uvedlo, že se o zprávy zajímá velmi nebo extrémně – proti 63 procentům v roce 2017.

„Zpravodajská agenda byla v posledních letech zjevně obzvláště obtížná,“ uvedl hlavní autor zprávy Nic Newman. „Byla tu pandemie a války, takže je docela přirozenou reakcí, že se lidé od zpravodajství odvracejí, ať už proto, aby si chránili své duševní zdraví, nebo proto, že se prostě chtějí věnovat zbytku svého života.“

Lidé, kteří se rozhodnou selektivně vyhýbat zprávám, tak podle Newmana často činí proto, že se cítí „bezmocní“. „Jsou to lidé, kteří mají pocit, že nemohou ovlivnit obrovské věci, které se ve světě dějí.“ Někteří lidé se podle něj také cítí stále více zahlceni a zmateni množstvím zpráv, zatímco jiní se cítí unaveni politikou.

Nejdůležitější sociální sítí celosvětově zůstává Facebook, i když jeho význam dlouhodobě klesá. YouTube a WhatsApp zůstávají pro mnohé důležitými zdroji zpráv, zatímco TikTok je na vzestupu a nyní poprvé předstihl i platformu X (dříve Twitter). Až 23 procent lidí ve věku 18 až 24 let používá aplikaci pro sdílení krátkých videí k získávání zpráv.

Zpráva uvádí, že pro vydavatele jsou světlým bodem zpravodajské podcasty. Celkově se však jedná o „menšinovou aktivitu“, která přitahuje především dobře vzdělané publikum.

Zpráva také zjistila, že veřejnost má velkou nedůvěru k tomu, jak by mohla být umělá inteligence (AI) využívána ve zpravodajství, zejména u takzvaně tvrdého zpravodajství, jako je politika nebo válka. „Větší vstřícnost panuje v případě využití umělé inteligence v zákulisních úkolech, jako je přepis a překlad; spíše jako podpora než náhrada novinářů,“ dodává zpráva.

Zpráva RISJ je založená na průzkumu, který v lednu a únoru provedla agentura YouGov mezi 94 943 dospělými ve 47 zemích.