Čechů se rodí ještě míň, než se čekalo. Padne několik nepříjemných rekordů, které pocítí celá společnost

Země s velkou pravděpodobností směřuje k několika negativním rekordům v novodobé historii. Podle dat, která v pátek zveřejnil Český statistický úřad, dál prudce klesají počty narozených dětí. Naznačil to už dubnový průzkum HN mezi velkými porodnicemi, oficiální data za první čtvrtletí jsou ale ještě citelně nižší. Jejich srovnání v delším období ukazuje, k čemu Česko směřuje: nejslabší populační ročník za poslední tři staletí.

A nejde jen o počty dětí, ale i o celkové vymírání. Letošní první čtvrtletí bylo v tomto ohledu druhé nejhorší v novodobé historii. A pokud se porodnost během roku nezlepší, může letos Česko vymírat dokonce rychleji, než to bylo v covidových letech 2020 a 2021.  

Porodnost dál prudce padá, ukazují data HN. Letošek může znamenat nejslabší ročník za poslední staletí

22. 4. 2024 ▪ 6 min. čtení

Připomeňme: takzvaný přirozený přírůstek má velký vliv na důchodový systém, ale i na trh práce a nemovitosti. Státy, které nemají dost dětí, často začnou po pár dekádách ekonomicky výrazně strádat.

Hospodářské noviny oslovily už na přelomu března a dubna větší české porodnice. V nich se dlouhodobě rodí skoro polovina všech tuzemských dětí. Už jejich výsledky naznačovaly, že pokles porodnosti letos trvá a že se dostane pod historické minimum z roku 1999, kdy se narodilo 89,5 tisíce dětí. Z dat se dal tehdy odhadovat propad až k hranici 85 tisíc.

V den, kdy se rozdávala vysvědčení, zveřejnil oficiální data i ČSÚ. Za první čtvrtletí se narodilo jen 20,3 tisíce dětí, oproti prvnímu kvartálu roku 2023 je to pokles o 11,4 procenta. Kdyby ve zbytku roku zůstal zachovaný trend porodnosti jako loni, letošní populační ročník by měl jen okolo 81 tisíc dětí. Suverénně nejmíň v historii – záznamy na území dnešního Česka se vedou od konce 18. století.

Rozdíl se dá vysvětlit situací v porodnicích. Ty velké, jako pražské Podolí, letos zrušily i povinnost registrace dopředu. A tím větší pokles logicky zaznamenávají nemocnice, o které není takový zájem a které je složitější podchytit ihned.

Čísla překvapila i demografy. Podle střední varianty populační prognózy ČSÚ se totiž počty narozených v příštích třiceti letech takto nízko dostat vůbec nemají – nejslabší má být ročník 2030, který má čítat přes 84 tisíc lidí. Takzvaná nízká varianta modelu počítá ve stejném roce se 76 tisíci. Jenže aktuální čísla míří ještě hluboko pod křivku nízké varianty.

„Těch 80 tisíc mělo být dno, které dosáhneme kolem roku 2030. Teď se zdá, že míříme ještě daleko hloub,“ řekl HN Ondřej Nývlt z demografické katedry Vysoké školy ekonomické. Ani on s tak prudkým poklesem nepočítal.

Vymíráme jako za covidu

Ruku v ruce s tím jde i zesilující vymírání Česka. Takzvaný přirozený přírůstek měla země v novodobé historii nejhorší v roce 2021 – zemřelých bylo kvůli covidu asi o 28 tisíc víc než narozených. Letošek ale míří ke stejné hranici: vloni zemřelo 112,5 tisíce lidí, letos je úmrtnost asi o 3,5 procenta nižší, ale ještě daleko prudčeji klesla porodnost.

Řada sociologů to spojuje s nedobrými ekonomickými očekáváními a nárůstem životních nákladů rodin „I když inflace ustupuje, náklady zůstávají vysoké. Vede to k odkládání dětí a z devadesátých let víme, že odložené děti jsou nerealizované děti,“ upozornila Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd. 

To nejpalčivější ale není samotný úbytek rodilých Čechů. Ten navíc země dokázala v předchozích dvou dekádách přebít migrací a dostat se i k mírnému růstu počtu obyvatel.

„Snižování počtu narozených dětí bude do budoucna způsobovat demografické problémy, které budou zhoršovat schopnost veřejného sektoru financovat důchodový systém a zdravotní péči,“ komentoval data ČSÚ ekonom Štěpán Křeček.

Ale to je jen obecné konstatování. Prudký pokles porodnosti i pod hranici jednoho dítěte na ženu zaznamenává třeba Jižní Korea. Malé počty dětí jsou dlouhodobě celospolečenským tématem v Japonsku, kde už je problém i samotné zajištění péče o seniory a nemovitosti v méně atraktivních částech země radikálně ztratily hodnotu. A podobné potíže řeší spousta dalších zemí – jak na Západě, tak i jinde v Pacifiku. 

Pro Česko je to ale úplně nové téma. Silná konjunktura nultých let byla kromě vstupu do EU hnaná i dostatkem pracovní síly. A ještě za covidu mělo jednu z nejvyšších měr porodnosti v Evropě. Teď naopak začíná řešit opačnou stránku: dopady slabé porodnosti na důchodový a zdravotní systém i možný dlouhodobý pokles cen nemovitostí.

„Třeba můj populační ročník 1974 má 194 tisíc lidí. Skoro všichni žijí. Pokud budeme odcházet z pracovního trhu kolem sedmdesátky, budou nás střídat ty osmdesátitisícové, možná jen sedmdesátitisícové ročníky. Skoro třetinové. Jakou na to chcete navrhnout důchodovou reformu? A zdravotní reformu?“ ptá se Nývlt.

A to ještě porodnost stále výrazně vylepšují starší ročníky rodičů. V 80. a na začátku 90. let byly počty narozených víceméně stabilní, od 135 do 120 tisíc lidí. Propad přišel až od roku 1993. Průměrný věk rodičky je 30,4 roku a třicátnice jsou v porodnicích stále dominantní věkovou skupinou.

Za pár let už bude reprodukce hlavně na ročnících z 90. let. A některé z nich čítají jen kolem 90 tisíc lidí.

Budou chtít mít děti?

Statistický model, využitý pro populační prognózu ČSÚ, počítá u žen narozených v letech 1985 až 1995 s průměrnou plodností lehce nad 1,6 dítěte, u mladších ročníků už ale počítá opět s citelným poklesem.

V předchozí prognóze počítal ČSÚ s tím, že 16 až 18 procent třicátnic a čtyřicátnic zůstane bezdětných. To není historicky nic neobvyklého, v dobách vyšší plodnosti ale hodnoty zlepšovaly mnohočetné rodiny – teď se v Česku rodí jako třetí a další jen asi 14 procent dětí. Vývoj směrem k častější bezdětnosti se ale obtížně odhaduje.

„Nejmladší generace v reprodukčním věku má iracionální strach, který v nich politici a novináři podporují různými informacemi. Dají si dohromady, že není potřeba rodit děti do tohoto světa, který řeší klimatickou změnu a války. Přitom žijeme v nejbezpečnější a nejbohatší části světa,“ řekl HN opoziční poslanec a stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO).

Na to, aby se onen strach dal potvrdit daty z porodnic, je ale ještě brzy.

„Ten současný pokles je daný hlavně úbytkem prvních dětí v pořadí. Pokles je i u dalších, ale nejvíc právě v této kategorii. To může značit změnu vzorců chování, i když je ještě brzo na vyvozování závěrů,“ uvádí demograf Ondřej Nývlt.

„Tak jako tak s námi nejspíš dlouho zůstane plodnost na úrovni 1,3 až 1,5 dítěte na jednu ženu. A potom se můžou rodit v roce 2035 i sedmdesátitisícové ročníky, což už je vážně na pováženou,“ konstatuje Nývlt.