Všichni víme, co obvykle dělá třetí, když se dva perou. Před pár dny se mohl uchichtnout Kreml, jak opoziční poslanec Radek Vondráček vytočil koaliční kolegy nápadem vyznamenat Miloše Zemana, blížence Ruska neblahé paměti. „Ocenění bývalé hlavy státu považuji za projev společenské vyzrálosti,“ přilil politik ANO olej do ohně sporů na české scéně.
Jistě, je to prkotina. Ale nedochází věrozvěstům vyzrálosti, kam takový špílec a „rozesmávání třetího“ může vést? Varováním je konflikt, který u nás gradoval v létě 1934, tedy právě před 90 lety. Takzvaná insigniáda neboli tahanice o přesun historických insignií a archiválií z rukou pražské německé univerzity do výlučného vlastnictví české Univerzity Karlovy nejenže tragicky rozštěpila společnost, ale razantně zhoršila i česko-německé vztahy.
Vzedmutých vášní, nejednoty a násilností využilo nacistické Německo, které na nich dokumentovalo údajné potlačování menšinových práv v Československu. Zatímco v Praze se kvůli vzácným památkám do krve hádali i mlátili národovečtí siláci s opatrnými levičáky, ve Vídni, Berlíně a Mnichově probíhaly velké protičeské demonstrace. A své pražské kolegy podpořili studenti ve všech německých univerzitních městech.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
