Před deseti lety, 17. července 2014, svět šokovala zpráva o zřícení letu MH-17 malajsijských aerolinií z Amsterdamu do Kuala Lumpuru na východní Ukrajině. Na palubě Boeingu 777 zahynulo všech 298 civilistů, včetně 80 dětí. Přestože se jednalo o mimořádně tragickou událost, byla to jen jedna z mnoha osudových epizod toho roku. Protože právě v průběhu roku 2014 se na Ukrajině začala odehrávat největší evropská válka po roce 1945.
Ruská válka začala už obsazením Krymu pravidelnými ruskými jednotkami v únoru 2014 a pokračovala anexí poloostrova v březnu 2014. V dubnu 2014 následoval vpád ruských neregulérních jednotek (dobrovolníků, žoldáků, dobrodruhů, extremistů atd.) do Donbasu a v květnu 2014 násilná eskalace pouličních střetů s více než 40 mrtvými v Oděse. V červnu 2014 bylo sestřeleno ukrajinské dopravní letadlo Il-76 blížící se k luhanskému letišti a všech 49 členů posádky a vojáků na palubě zahynulo. V červenci 2014 následovalo sestřelení letadla MH-17. A konečně v polovině srpna 2014 začala pravidelná ruská vojska ve velkém rozsahu obsazovat pevninskou východní Ukrajinu.
V průběhu šesti měsíců tedy docházelo k nepřetržitým projevům rostoucí ruské vojenské agresivity v srdci Evropy, ale Západ reagoval pouze pokorně politickými prohlášeními a drobnými trestními opatřeními. Sektorové sankce ze strany EU se objevily až koncem července 2014 jako bezprostřední reakce na ruské sestřelení MH-17 – spíše než jako reakce na samotnou ruskou válku v Donbasu. A navíc, během následujících více než sedmi let bylo přijato jen málo dalších opatření.
Jak je to možné?
Co se dočtete dál
- Jak je možné, že západní média a analytici postrádali před válkou hluboké znalosti o Ukrajině.
- Jak Rusko využívalo taktiku „reflexivní kontroly“.
- Proč Západ dlouho nechápal skutečné cíle a strategii Ruska.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
