Všechna sláva polní tráva, říká se. Obvykle tohle úsloví chápeme symbolicky, ale tady, na rozlehlém, zarostlém „území nikoho“ v okolí Libeňského mostu mezi pražskými Holešovicemi, Libní a Karlínem, platí doslova.

Jednak – kdybychom tu kopli do země, narazíme třeba na trosky odstřeleného Stalina z Letné, ale i na asanační suť ze zbořených synagog Josefova. A mezi navážkami jsou tuny přemístěného štěrkopísku, na kterém za první republiky předváděly svá prostná tisícovky cvičenců tzv. maninské spartakiády.

Ale hlavně – v industriální pustině kolem Libeňáku zarostla travou zapomnění největší investiční a stavební akce svého druhu u nás. Totiž přeložení čtyřkilometrového úseku Vltavy uprostřed metropole ze starého do zcela nového koryta. Kavalérie bagrů, nákladních vláčků a motyk kopáčů se dala do mimořádného díla před sto lety: v létě 1924.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • O jakém novém korytě Vltavy je řeč a proč vzniklo?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.