Všechna sláva polní tráva, říká se. Obvykle tohle úsloví chápeme symbolicky, ale tady, na rozlehlém, zarostlém „území nikoho“ v okolí Libeňského mostu mezi pražskými Holešovicemi, Libní a Karlínem, platí doslova.

Jednak – kdybychom tu kopli do země, narazíme třeba na trosky odstřeleného Stalina z Letné, ale i na asanační suť ze zbořených synagog Josefova. A mezi navážkami jsou tuny přemístěného štěrkopísku, na kterém za první republiky předváděly svá prostná tisícovky cvičenců tzv. maninské spartakiády.

Ale hlavně – v industriální pustině kolem Libeňáku zarostla travou zapomnění největší investiční a stavební akce svého druhu u nás. Totiž přeložení čtyřkilometrového úseku Vltavy uprostřed metropole ze starého do zcela nového koryta. Kavalérie bagrů, nákladních vláčků a motyk kopáčů se dala do mimořádného díla před sto lety: v létě 1924.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • O jakém novém korytě Vltavy je řeč a proč vzniklo?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.