Proč je Telegram ruská zbraň a co je pravý důvod zatčení jeho zakladatele ve Francii?

Potěšení a zároveň spoustu otázek vyvolala v evropských tajných službách víkendová zpráva, že francouzské úřady zadržely zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Ten má kromě tří dalších i francouzské občanství a do Paříže přiletěl soukromým letadlem z Ázerbájdžánu.

Důvodem zatčení Durova je podle francouzských médií nedostatečné moderování obsahu sociální sítě v souvislosti s organizovaným zločinem. Mluvčí francouzské policie v pondělí uvedl, že Durova vyšetřuje národní jednotka pro kybernetickou kriminalitu a národní úřad pro podvody. Telegram totiž s oblibou využívají například Rusové pro verbování agentů pro útoky v Evropě, dealeři drog a teroristé. Jakou jinou motivaci ale mohly mít úřady pro zadržení? Proč jsou z toho nervózní Rusové a jaký vliv má Telegram v Česku?

Kdo je Pavel Durov?

Zakladatel sociální sítě Telegram je dolarový miliardář, který od roku 2014 žije v Dubaji. Oficiálně odešel z Ruska proto, že odmítl spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB. Nikdy se ale nezbavil podezření, že s ruskými úřady spolupracuje, i proto, že má dále ruské občanství. Vedle toho je ještě občanem Francie, Spojených arabských emirátů a karibského ostrova Svatý Kryštof a Nevis.

Co je ten pravý důvod, proč byl Durov zadržen?

Francouzské úřady mohly nabýt dojmu, že zakladatel Telegramu s nimi nedostatečně spolupracuje. V médiích se hovoří o obviněních spojených s šířením dětské pornografie, s podporou terorismu nebo jiných forem organizovaného zločinu, ale pravý důvod může být jinde.

Evropu nyní trápí vlna útoků na různá infrastrukturní zařízení, která mají za cíl znervóznit Evropany. Tyto útoky mají jednu společnou vlastnost: útočníky někdo zverboval na sociální síti Telegram a slíbil jim nebo poslal relativně malé obnosy peněz za to, že útok provedou. Tajné služby předpokládají, že jde o práci Ruska. A jelikož Telegram má pověst sociální sítě, která s vyšetřovateli v demokratických zemích nespolupracuje, může zadržení zakladatele být forma nátlaku, jak si tuto spolupráci vynutit.

Byla to tedy koordinovaná akce evropských tajných služeb?

Vzhledem k překvapení, které mezi evropskými špiony zavládlo, spíš nikoli. Zároveň se to ale dá chápat jako varování dalším majitelům sociálních sítí, které jsou zneužívány organizovaným zločinem či tajnými službami autoritářských států, které se skrze ně snaží oslabovat v jiných státech demokracii nebo chtějí ovlivnit volby. Oficiálně kvůli obraně svobody slova se za Durova postavil třeba Elon Musk, jehož sociální síť X nyní využívají také extremisté, naposledy například k rozdmýchání nepokojů ve Velké Británii po vraždě tří dívek.

Evropská unie může tlačit na sociální sítě pomocí nově přijatých zákonů, jako je nařízení o digitálních službách. Jistým paradoxem je, že Telegram má sice po světě miliardu uživatelů, ale v EU jich nemá tolik, aby se na něj toto nařízení jako na velkou online platformu vztahovalo (hranice je 45 milionů). Francie tudíž mohla využít domácích zákonů, aby si na Durova došlápla, aniž by se vystavovala obvinění, že obešla unijní pravidla.

Bojkot sítě X i odklon od Tesly. Na Muskův obrat ke krajní pravici doplácejí jeho firmy

8. 8. 2024 ▪ 4 min. čtení

Proč jsou nervózní Rusové?

Do Paříže Durov přiletěl z ázerbájdžánského Baku, kde se podle některých zdrojů pokoušel sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Chtěl jej údajně přesvědčit, aby při nynějším tažení proti západním sociálním sítím nechal Telegram na pokoji. Telegramový kanál Baza, spojovaný s ruskými tajnými službami, ale uvedl, že Putin setkání odmítl.

Po Durovově zatčení vypukla mezi ruskými válečnými blogery panika, mnozí z nich z příjmů na Telegramu žijí. Zároveň je tato sociální síť jedním z hlavních nástrojů ruské propagandy vůči vlastnímu obyvatelstvu i směrem k sousedním zemím, jako je Ukrajina. Pomocí záběrů sdílených na Telegramu Rusové také zaměřují například rakety při útocích na Ukrajinu. Ruské tajné služby zároveň používají tuto sociální síť, která je nejpopulárnější právě v zemích bývalého Sovětského svazu, k náboru agentů i k vytváření informačních operací vůči různým zemím.

Týká se takové verbování i Česka?

Ano. Rusové se zaměřují na ukrajinské uprchlíky, kteří mají nedostatek financí. Snaží se mezi nimi v chatových skupinách Telegramu najít ty zoufalé a ochotné i za nízké obnosy provádět sabotážní akce. Zkušenost s tím mají například i Poláci. Telegramová soukromá komunikace je šifrovaná, pro tajné služby je složité ji monitorovat a sledovat všechna možná diskusní fóra, kde se takový nábor nebo i jen šíření ruské propagandy odehrává. Posledním trendem je soustředění se na ukrajinské teenagery v Česku. Ti už nemusí chodit do školy, ale nejsou dostatečně integrovaní, tvoří malé uzavřené skupinky a objevují se mezi nimi drogy.

Dá se tedy Telegram považovat za ruskou zbraň?

Ano, v mnohem větší míře než jiné sociální sítě, i když obránci svobody slova si budou možná myslet něco jiného. Durov totiž opustil Rusko v roce 2014 po nátlaku vlády. Kreml po něm chtěl, aby na jiné svojí sociální síti VKontaktě blokoval opoziční skupiny. V minulosti pak tvrdil, že se na něj některé vlády snaží tlačit, aby síť zůstala neutrální a nebyla geopolitickým hráčem.