Tento scénář už vláda v Kyjevě a její spojenci na Západě několikrát zažili: Ukrajinská armáda potřebuje určitou zbraň, kterou má Západ. Politici ji ale nechtějí poslat, hovoří o červených liniích a snaze neprovokovat Kreml. Tedy dokud nejsou vystaveni silnému tlaku médií a veřejného mínění. Pak ji pošlou, jenže je to pozdě na to, aby daná zbraň situaci na frontě zásadně změnila.
Bylo to tak v případě obrněné techniky, tanků, raketometů i letounů F-16. Všechny je nakonec Kyjev dostal, ale jejich vliv na frontě není takový, jaký by experti očekávali. Nyní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá západní spojence, tedy hlavně Spojené státy a Německo, o rakety dalekého doletu. A aby mu dárci dovolili s nimi útočit na cíle v Rusku. Většinou jde o letiště, odkud k náletům na Ukrajinu startují bombardéry, nebo jde přímo o základny, odkud jsou rakety vystřelovány či vysílány drony. Případně o výrobní závody, kde se rakety a drony montují.
Co se dočtete dál
- - Jaké zbraně mohou západní země Kyjevu poslat
- - V čem spočívá největší naděje
- - Proč si Ukrajinci nejsou schopni vyrobit dost vlastních raket
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
