Byl to dům, který vypadal jako nedobytná pevnost. Postavený teprve před jedenácti lety, vybavený potřebnými bezpečnostními systémy – od požárního sádrokartonu po alarm, který měl reagovat na sebemenší náznak kouře. Nic z toho však nezabránilo tomu, že jednoho odpoledne dům vzplanul a shořel.
Julie O. a její manžel byli na cestě z Prahy do své dřevostavby na předměstí Brna, kterou připravovali na prodej, když jim zazvonil telefon. „Dům hoří,“ oznámil soused, který hlídal jejich psa. Když dorazili na místo, čekal na ně šokující pohled – sedm hasičských vozů a celá vesnice, která přihlížela, jak hasiči zápasí s požárem v jejich domě.
Jeden z hasičů se během komplikovaného zásahu zranil. A i po mnoha hodinách se požár nepodařilo uhasit a oheň propukl znovu. Nakonec zničil střechu a značnou část domu, což vedlo podle pojišťovny k totální škodě. Hasiči pak stanovili, že příčinou požáru byla závada v elektroinstalaci.
Podle statistik generálního ředitelství Hasicího záchranného sboru ČR jsou technické závady druhou nejčastější příčinou požárů v Česku. V roce 2023 měly na svědomí 4191 případů, zatímco z nedbalosti vzplálo 5282 objektů.
Starší budovy jsou ve větším ohrožení, protože nejsou dobře přizpůsobeny moderním elektrickým spotřebičům a jejich vyššímu odběru. „V moderních budovách je například 25 jističů, zatímco v těch starších to mohou být jen tři,“ vysvětluje ředitel odboru prevence HZS ČR Michal Valouch.
„Do budoucna tak můžeme předvídat daleko větší počet požárů, protože rozvodová síť v evropských státech, zejména ve starších budovách, není připravená na rozmach nových technologií, využití obnovitelných zdrojů nebo případné dobíjení baterií,“ míní Michal Valouch.
V posledních deseti letech se však počet požárů v Česku příliš nemění, pohybuje se mezi 16 a 20 tisíci ročně. Požáry v budovách a podobných objektech tvoří kolem pěti až šesti tisíc případů.
Srovnání s jinými evropskými státy je přitom obtížné kvůli absenci jednotných kritérií, ale podle Valoucha požáry v Česku zřídka způsobují tak vysoké počty obětí jako v jiných zemích Evropské unie.
Obcházet pravidla se nevyplácí
Nové a rekonstruované objekty musí splňovat podmínky zákona o požární ochraně, vyhlášky o požární prevenci a vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb. Na základě těchto předpisů se pro každou stavbu a rekonstrukci vypracovává požárněbezpečnostní řešení stavby, které v odůvodněných případech schvaluje místně příslušný hasičský záchranný sbor.
„Z mých zkušeností si nikdo ze stavební prevence nedovolí cokoliv podcenit. Rovněž projektanti ani po nátlaku investora si nedovolí něco ‚opomenout‘, aby se ušetřilo. Vystavili by se totiž riziku, že by mohli přijít o oprávnění,“ říká projektant Zbyněk Číž, který se specializuje na požární zabezpečení.
Odborníci se shodují, že nejlepším způsobem, jak se ochránit proti škodám na zdraví i majetku, je právě důsledné dodržování předpisů. To má začít již ve fázi přípravy projektu, pokračovat při realizaci a sahat i do finální a zcela zásadní fáze užívání.
Právě na konci této cesty nejčastěji nastává problém. „Troufám si říct, že třetina opatření se v reálném provozu nevyužívá, jak má. Jsou tak rozsáhlá, komplikovaná a provázaná, že to mnohdy ani nejde,“ říká Michal Chovanec, jednatel společnosti IQservis, poskytující požárněbezpečnostní řešení.
V komerčních objektech jsou často zatarasené únikové dveře nebo naopak nikdy nezavírané požární dveře. To podle Valoucha samo o sobě požár nezpůsobí, ale v případě, že bude hořet, může mít takový nedostatek fatální následky a povede k obrovským škodám.
Předcházet požáru v dnešní době pomáhají i kamery s vysokým rozlišením využívající AI.
Právě nárůst počtu požárů s až stomilionovou materiální škodou zaznamenávají hasiči v posledních pěti až deseti letech. Jak říká Valouch, může za to většinou změna využívání objektů bez přizpůsobení požárního zabezpečení. Každá rekonstrukce či změna užívání totiž vyžaduje odpovídající požární řešení, které koresponduje s novou podobou stavby.
Nové domy jako zdroj dalších rizik
Nová rizika z hlediska požární bezpečnosti přináší také moderní budovy. Dříve plnily masivní stavby z betonu a cihel funkci požárního zabezpečení už jen díky odolným materiálům. „Dnes se používají lehčí konstrukce, sendvičové panely s izolací, která může mít vliv na rozvoj požáru; ve stavbách se také ve větší míře využívá více hořlavých materiálů na bázi plastů nebo dřeva,“ uvádí Valouch.
Vznikají také rozsáhlé mnohoúčelové budovy, jako jsou obchodní centra, které zahrnují podzemní garáže, obchody, sklady, restaurace a někdy i ubytování. „To znamená, že se kombinují různá rizika a klade to větší nároky na projektování, údržbu i provoz,“ vysvětluje Valouch.
Urbanizace a výstavba výškových budov také zvyšují nebezpečí možného vzniku požárů. „Pokud jste pod zemí nebo vysoko nad ní, automaticky čelíte vyššímu riziku kvůli složitější evakuaci i zásahu hasičů,“ přibližuje ředitel odboru prevence.
Prevence podle něj pracuje s předpokladem, že v každé budově bude jednou hořet. „Je to jen otázka času. Cílem prevence je nastavit podmínky tak, aby se lidé při požáru bezpečně evakuovali a ekonomické škody byly minimální,“ vysvětluje Valouch.
Spolu s novými materiály i architektonickými řešeními přichází i vylepšená protipožární zařízení. Ta se dělí na dvě velké skupiny: pasivní požární zabezpečení, do nichž se řadí například požární uzávěry, dělicí konstrukce, protipožární nátěry, a aktivní, kam spadají zase elektrická požární signalizace, zařízení pro odvod kouře a tepla nebo sprinklery, které jsou stále považovány za nejúčinnější.
Pasivní prvky jsou důležitější v nevýrobních objektech, kde se shromažďují lidé, kvůli důrazu na rychlou evakuaci. Aktivní jsou zase klíčové ve výrobních budovách, kde jde o minimalizaci škod na majetku.
Starý princip, nové technologie
I když princip hašení zůstává stejný – potlačení jedné ze složek požáru, nejčastěji přísunu vzduchu – nové technologie protipožární zabezpečení posouvají ještě o trochu dál. Jednou z novinek jsou například kamery s vysokým rozlišením, které díky umělé inteligenci dokážou identifikovat začínající požár a případně ho rovnou nahlásit hasičům nebo spustit alarm.
Stáhněte si přílohu v PDF
Podle projektanta Zbyňka Číže se jako nejúčinnější při hašení jeví kombinace elektrické signalizace a stabilního hasicího zařízení. „Pokud je navíc elektrická požární signalizace pod trvalým dozorem, ať už přímým napojením na HZS nebo ostrahu objektu, bývá rozsah škod nižší než u nezabezpečených objektů,“ dodává.
Do budoucna se velká očekávání vkládají do vývoje chemické směsi na hašení lithiových baterií, které jsou zatím velmi obtížně likvidovatelné. Do té doby se developeři snaží projektovat budovy s ohledem na zvýšená rizika, která přináší elektromobilita. „Proto dnes navrhujeme garáže s požárněbezpečnostními zařízeními, jako jsou elektrické signalizace, se zařízením pro odvod kouře a tepla a havarijním odvětráním plynných paliv,“ říká Ondřej Šťastný, hlavní analytik společnosti Central Group.
Šťastný také upozorňuje na nutnost hledání rovnováhy mezi bezpečností a náklady na výstavbu. „Vyšší bezpečnost je žádoucí, ale zvýšené požadavky mohou podstatně zvednout i cenu výstavby. Je tedy potřeba nalézt mezi tím určitý balanc a normově vyžadovat jen taková řešení, jejichž přínosy nejsou vykoupeny neúměrným prodražením výstavby,“ uzavírá.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
