Za architekturou do divadla i do knihovny

Nevyhovující stav městského divadla trápil Českou Lípu více než dvacet pět let. Ale čekání se nakonec vyplatilo.

Rekonstrukce Jiráskova divadla letos na jaře získala nejvyšší ocenění v jubilejním 20. ročníku Soutěže Karla Hubáčka o nejlepší stavbu roku Libereckého kraje. Porota vysoce hodnotila nejen samotnou stavbu, ale i komplexní přístup k historické budově jako městotvornému prvku.

„Nesmírně si vážíme nejen absolutního vítězství a vítězství v kategorii veřejných staveb, ale především vítězství v hlasování veřejnosti,“ komentuje výsledek prestižní soutěže mluvčí České Lípy Kristýna Kňákal Brožová. „Je jasným důkazem, že lidem se naše divadlo líbí, a to je důležité.“

Základem Jiráskova divadla je budova z roku 1819 v srdci městské památkové zóny České Lípy. Historie domu však sahá až do 14. století a jako divadelní prostor slouží po průběžných přestavbách od roku 1932.

Samotná budova divadla prošla rozsáhlou rekonstrukcí v letech 2020–2023. Autorem projektové dokumentace a návrhu interiéru je kancelář Adam Rujbr Architects. K divadlu se pak připojila přístavba v podobě hlavního vstupu s kavárnou v Panské ulici, díky které teď zejména v podvečerních hodinách ožívá historické centrum města. Kavárna funguje nezávisle na provozu divadla. Nový vstup do divadla navazuje na náměstí, prakticky propojuje Jiráskovu a Panskou ulici a zkvalitňuje tak veřejný prostor.

Vyprodaná představení

Rekonstruované prostory fungují jako magnet, podle mluvčí České Lípy je většina představení vyprodaných. „Do divadla chodí nyní i ti, kteří tak dříve nečinili,“ říká Kňákal Brožová. „Nabídka samozřejmě láká i diváky z okolí, kteří divadelní představení spojí třeba s vínem či kávou v některé z místních kaváren.“

Kvůli zvýšení kapacity se střecha sálu zvedla o jedno podlaží, což umožnilo přidání druhého balkonu. Hlavní sál je nyní asi o tři metry vyšší a pojme 371 lidí. Je vybaven moderní zvukovou technikou a jeho stěny jsou pokryté akustickými panely. Střed prostoru zdobí obrovský, kompletně restaurovaný skleněný lustr ze 70. let 20. století, který si diváci pamatují ze starého divadla. Pod jevištěm se nově nachází funkční orchestřiště.

V přízemí plně bezbariérové čtyřpodlažní budovy je vedle vstupu a nově zbudované divadelní kavárny ještě technické zázemí. Hlavní vstup z Panské ulice vede do dvoupodlažního foyer s výrazným točitým schodištěm a uměleckým dílem sklářského ateliéru Jitky Skuhravé. Vedlejší vstup z Jiráskovy ulice kombinuje podobně jako ten hlavní pohledový beton a velké prosklené plochy.

Přilehlé předsálí slouží jako multifunkční prostor pro komorní představení, koncerty nebo přednášky. O patro výše jsou šatny herců, zkušebny a malý podkrovní sál pro programy pro školy a menší skupiny lidí.

Za architekturou do divadla i do knihovny

Dalších 8
fotografií

Stavaři během výstavby objevili schodiště do sklepa, které bylo obnoveno s použitím zachráněných kamenných stupňů. Původní dřevěné stropní trámy v horním foyer prošly restaurací a nyní tvoří působivou konstrukci stropu jižního předsálí.

Česká Lípa čekala na generální opravu divadla téměř 50 let, samotný projekt rekonstrukce se připravoval skoro 10 let a město ji financovalo z vlastních zdrojů. Důvodem je podle mluvčí radnice to, že Česká Lípa má kvůli své velikosti omezené možnosti na získání dotací.

„Zakázku jsme vysoutěžili za 161 milionů korun včetně daně z přidané hodnoty. Po tříleté rekonstrukci, kdy jsme zažili covid i start války na Ukrajině, se cena zastavila na 197 milionech korun,“ říká Kňákal Brožová. Tato částka podle ní odpovídá hodnotě předpokládané ceny, kterou projektanti odhadli při zpracování projektu v roce 2019. „Po všech peripetiích, které jsme při rekonstrukci zažili, nás těší, že odhad ceny byl správný.“

Komunitní knihovna

Vloni byla znovuotevřena také další přístavba a rekonstrukce z veřejných financí – a to městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm. V obou případech bylo investorem město, projekt v Rožnově však na rozdíl od České Lípy pokryly přibližně ze dvou třetin dotace. Celkové náklady dosáhly téměř 100 milionů korun.

Město vyhlásilo na návrh přístavby a rekonstrukce knihovny otevřenou architektonickou soutěž podle pravidel České komory architektů. Tu v roce 2016 vyhrál brněnský ateliér Čtyřstěn.

Cílem bylo rozšíření kapacity městské knihovny o prostory pro výukové programy a další aktivity. To se podařilo díky rekonstrukci stávající vily z 19. století a především přístavbě nového objektu. Díky novému sálu pro 80 lidí se rozšířily možnosti pro pořádání besed či přednášek. Přístup do knihovny je bezbariérový a její součástí je i kavárna.

„Komunitní knihovnou je ta rožnovská již nějakých 20 let a za tu dobu zde našla útočiště celá řada spolků,“ říká ředitel knihovny Pavel Zajíc. „Asi nejvýraznější a nejdéle trvající je projekt pod názvem Město v mé paměti, jenž pracuje s osobní historií dosud žijících seniorů, který doposud trvá přibližně 15 let.“

Vstup do knihovny je nově z přístavby, která se stala i hlavním prostorem objektu. Podle architektů totiž splňuje požadavky na moderní knihovnu s kavárnou a přednáškovými prostory. Vila teď funguje především pro dospělé čtenáře – jako čítárna, studovna a zázemí pro administrativu knihovny.

Přístavba a stará vila mají výrazně odlišný charakter interiéru. Nová budova je moderní a vzdušná, otevřená do zahrady svou skleněnou fasádou. Návštěvníci v ní najdou novinky, dětské knihy, kavárnu a prostory pro přednášky či workshopy. U stěn jsou vysoké dřevěné regály, kdežto police v prostoru jsou nízké a pojízdné, aby byl interiér přehledný a bylo možné ho přizpůsobovat aktuálním potřebám.

Podél prosklené fasády mohou čtenáři posedět v křeslech, děti se schovávají s knihami do zákoutí v policích a batolata lezou v ohrazeném „pískovišti“.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Interiér vily je naopak tradiční. Má komornější charakter s vysokými regály v modrozelené barvě se čtecími zákoutími v arkýřích. „Je to takové bludiště s atmosférou starých knihkupectví,“ popisuje architekt Karel Kubza ze Čtyřstěnu.

Ve střední části je nový otvor ve stropě se zavěšeným lustrem, který velkoryse propojuje podlaží, přináší světlo dovnitř půdorysu a zve návštěvníky do patra. V místě původního vstupu vznikl nový prosklený arkýř s výhledem do prostranství před knihovnou. Díky těmto zásahům se z obytné vily stala opravdová veřejná stavba.

A veřejnost ji vyhledává čím dál více. „Do knihovny si za dobu fungování v jejích nových rozšířených prostorách našla cestu celá řada lidí, kteří by ji jinak nenavštívili,“ říká její šéf Pavel Zajíc.

Za prvních šest měsíců letošního roku vzrostl počet registrovaných čtenářů meziročně o třetinu a počet fyzických návštěvníků knihovny o více než polovinu. Za stejné období knihovna také uspořádala 267 vzdělávacích a kulturních akcí pro veřejnost.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.