Robotizace a automatizace českých firem závisí i na jejich ochotě opustit zajeté pořádky

Počet firem, které využívají automatizaci a robotizaci, se rok od roku zvyšuje. Zavádění nových technologií je ale pořád pomalejší, než se před lety odhadovalo. Jednou z příčin je i fakt, že firmy zůstávají poměrně konzervativní a větší investice důkladně zvažují. Podle Tomáše Jahna mladšího, nového ředitele a jednatele firmy Stasto Automation, která zákazníkům dodává řešení v oblasti automatizace a robotizace, by to mohlo částečně změnit střídání generací, které teď v mnoha českých firmách probíhá. V rozhovoru vysvětluje, proč úroveň automatizace a robotizace závisí právě na rozhledu a vzdělání investorů a proč se na cestě k rozvoji občas vyplatí opustit zajeté pořádky.

Ve Stasto Automation jste v podstatě vyrostl, váš otec firmu vedl 30 let. Modernizaci českých podniků jste proto viděl v přímém přenosu. Jsou nějaké oblasti, u kterých byste si ještě třeba před deseti lety neuměl představit, že se jich robotizace nebo automatizace dotkne, a dnes je to u nich běžná věc?

Napadají mě některé segmenty potravinářství, pivovarnictví, ale i části procesního průmyslu. Ale neřekl bych, že jsem si to nedovedl představit, spíš jsem tenkrát nepřemýšlel směrem, že by se jich robotizace nebo vyšší automatizace mohla týkat. Nejde tedy o to, že bychom to tehdy technicky neuměli, ale že jsme o té oblasti spíše neuvažovali. Že do nich robotizace a automatizace pronikly, je dané cenou a dostupností, respektive nedostupností lidské práce. Stroj je navíc spolehlivější a úkoly zvládne plnit rychleji. Robotovi je jedno, jestli je neděle, nebo pondělí, jedenáct večer, nebo jedenáct dopoledne. Prostě když má svých 230 nebo 400 voltů, pracuje a pracovat bude, dokud mu bude fungovat řídící software. Automatizace a robotizace jsou podle mě nevyhnutelné a správné.

Klíčovým slovem je tedy efektivita.

Přesně tak. Člověk je zvyklý, že něco nějak funguje, pak ho ale něco donutí začít o tom přemýšlet jinak. Většinou je to tak, že přijde podstatná změna, ať už jsou to vyšší ceny energií, změna v managementu, nebo se stane něco, co do té doby zkrátka nebylo. A vás to přiměje se na problém podívat jinak. Poté si spočítáte efektivitu na jedno pracovní místo a najednou si uvědomíte, že se vám stroj nejenom zaplatí, ale třeba od jistého roku fungování vám bude vydělávat. Pak ty investice dávají jiný smysl.

Bude ty nové pohledy na věc přinášet mladá generace?

Doufám v to. I tohle se pojí s generační obměnou v českých firmách.

Setkáváte se s tím, že mladší podnikatelé k moderním technologiím přistupují jinak než jejich starší předchůdci? Jsou jim otevřenější?

To určitě ano. Na druhou stranu se nedá říct, že je to jen o generační obměně. I ti nástupci totiž mohou patřit k technologickým dinosaurům. Já jsem třeba letos přebral firmu po svém tátovi, kterému bude pětašedesát. Mně je skoro čtyřicet a jsem si vědom toho, že mám kolegy, kteří jsou na tom stran přístupu k technologiím výrazně lépe než já. Právě proto svým kolegům naslouchám. Moderní technologie budou posouvat a zavádět mladší lidé, než jsem dnes já.

Váš otec ve firmě dál zůstává, ale výkonným ředitelem jste teď vy. Vnímáte, že máte v některých oblastech jiný pohled na věc než on nebo že byste firmu chtěl v něčem vést jinak?

Nejsem člověk, který by přišel do funkce a začal dělat všechno jinak. Myslím si, že je naše firma postavená na výborných, efektivních a hlavně solidních základech, které podle mě budou fungovat v jakékoli době. Razantní změny neplánuju. Myslím si ale, že člověk se musí přizpůsobit současné době a jejím požadavkům. Proto bych chtěl dát větší prostor lidem, kteří jsou mladší než já, ať už půjde o obchodní zástupce, HR, nové technologie, či sociální sítě.

Plánujete tedy omladit svůj tým?

Jednoznačně. Ne proto, že bychom se s našimi lidmi chtěli rozloučit. Bude to i nutnost, protože věkový průměr v naší firmě je skoro 50 let. Několik pozic se během dvou let bude muset obměnit kvůli tomu, že současní kolegové půjdou do důchodu. Máme před sebou docela velkou výzvu, a to najít nové, kvalitní a spolehlivé kolegy. Vidíte, a jsme zase u té generační obměny…

Moderní technologie si žádají kvalifikovanou pracovní sílu, která s nimi bude umět zacházet. Lidé s technickým vzděláním ale na trhu chybí už teď. Vnímáte to i u vás ve firmě?

Rozhodně. V Česku je naprostý nedostatek technicky vzdělaných lidí, kteří by chtěli dělat technicky zaměřené profese. Většina lidí s technickým vzděláním pracuje ve velkých městech, ale naštěstí tady v Týnci nad Sázavou nejsme tak daleko. Pár akvizic se nám podařilo udělat, takže v tuhle chvíli s personálem nemáme problém. Zajistit do budoucna chod našeho technického oddělení ale bude výzva. Nejen proto, že ti lidé na trhu nejsou, ale i proto, že zapracování nového člověka trvá minimálně rok.

Myslíte, že postupující automatizace a robotizace způsobí, že se ve školách bude muset začít klást větší důraz na technické vzdělání?

Český vzdělávací systém podle mě vůbec nereflektuje potřeby průmyslu. Máme tu spoustu lidí s bezcenným vysokoškolským diplomem z pofidérních univerzit, a to dokonce i s titulem inženýr, kteří o inženýrství nevědí vůbec nic. Na učňovské školství se u nás navíc pohlíží s nesmyslným despektem – jako na odkladiště pro lidi, kteří nemají potenciál. To mě mrzí. Daleko lépe je to nastavené v Rakousku, což ostatně v praxi vidím u naší mateřské firmy. Ta funguje jako učňovské středisko – každý rok do ní nastoupí minimálně pět učňů a oni tím krásně doplňují stavy. Člověk, který u nich takhle stráví dva tři roky, získává informace a zkušenosti z reálné praxe a když dodělá střední školu, je pro firmu platným členem. Nezačíná z nuly a je schopný se zapracovat během dnů. U nás, když přijmeme nového člověka, to trvá měsíce.

Dáváte i vy příležitost studentům a učňům?

Nemáme smlouvu s žádnou střední školou. Studenty a učně ve firmě rádi vidíme a věnujeme se jim. Většinou se k nám dostanou po známosti a funguje to jako brigáda. Dostanou ale příležitost projít si celou firmu – skladem počínaje, přes obchodní oddělení a technickým oddělením konče. Získají tak relevantní informace o tom, jak to u nás funguje. Plus jsou samozřejmě platnými členy kolektivu – doplňují mimo jiné lidi v čase dovolených. Není to ale tak, že bychom to bez nich nezvládli. Já to beru jako investici do budoucna. Teď je jim sedmnáct, ale třeba ve dvaceti pětadvaceti se rozhodnou, že by u nás chtěli pracovat. A já vím, že schopné lidi budeme potřebovat vždy.

Stasto Automation nabízí automatizační a pneumatické komponenty i průmyslové armatury. V současnosti se ale zaměřujete i na robotizaci a služby. Jaký je dnes poměr těchto segmentů?

Robotizace a automatizace tvoří přibližně třetinu našeho obratu. Ale já si myslím, že do budoucna tenhle segment bude výrazně růst, protože lidské síly se na trhu jednak nedostává, jednak začíná být drahá. Automatizace a robotizace je jednoznačně správná cesta. A já chci být s naší firmou up‑to‑date, jak se říká.

Automatizace a robotizace

Stáhněte si přílohu v PDF

Na co se firma pod vaším vedením zaměří?

Na trhu 30 let fungujeme jako dodavatelé komponent a můj cíl je, abychom za dalších 30 let, až půjdu do důchodu, byli jak dodavateli komponent, tak i celých řešení. V tuto chvíli dodáváme komponenty, ze kterých si naši zákazníci poskládají požadovaný stroj. Do budoucna bych si představoval, že ty komponenty dodáme rovnou v takové kombinaci, aby zákazníci nemuseli řešit jejich zapojení a použili je v kompletním celku dodaném námi, s naším know‑how, zárukou i servisem.

Letos se vám v Týnci nad Sázavou podařilo dostavět moderní showroom se školicím centrem. Co všechno nabízí?

Chceme, aby naši zákazníci viděli, kdo jsme. Když se dostanete k nám do showroomu nebo do firmy, ucítíte úplně jinou atmosféru, než je zvykem ve firmách našeho ražení. Náš showroom je navíc krásný i po architektonické stránce. Je to místo, kde si můžeme v neformální atmosféře popovídat se zákazníky, které známe většinou jen po telefonu. Ti si tam také mohou osahat jednotlivé komponenty. Je to taková laboratoř, díky které lépe pochopí jejich úlohu v reálném provozu.

Text vznikl ve spolupráci se společností Stasto Automation.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace.