Přes 850 tisíc lidí uteklo za tři roky z Kuby do Spojených států. Jde o největší migrační vlnu z tohoto ostrova v historii země, napsal španělský deník El País. Kubánci v posledních několika letech utíkají z vlasti zejména z ekonomických důvodů a také proto, že už nevěří v konec autoritářského komunistického režimu, který v zemi trvá od 60. let minulého století. Tento karibský stát se v posledních letech potýká se stále častějšími výpadky elektřiny, dodávek vody, nedostatkem potravin a dalšího zboží i řady léků.
Ekonomickou krizi na Kubě zhoršila mimo jiné pandemie covidu‑19, která způsobila výpadek příjmů z cestovního ruchu. Dlouhodobě je za ní také americké obchodní embargo, trvající od 60. let, a v posledních letech i ekonomická krize ve Venezuele, která spřízněnému režimu na Kubě dlouho pomáhala.
Podle statistiky amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP), která ukazuje pouze žadatele o azyl, uteklo z Kuby do Spojených států od 1. října 2021 do 30. září loňského roku 533 tisíc Kubánců a poté do konce letošního srpna dalších 208 tisíc. Od roku 2023 také dostalo 110 tisíc Kubánců dočasné humanitární povolení k pobytu.
„Pokles populace pokračuje,“ řekl deníku El País kubánský ekonom a demograf Juan Carlos Albizu‑Campos. Podle něj nyní na Kubě nežije přes 11 milionů obyvatel, jak tvrdí tamní úřady, ale jen 8,6 milionu. Albizu‑Campos také upozornil, že na Kubě klesá počet narozených dětí a roste úmrtnost a exodus též způsobuje odliv pracovní síly.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist