Telemedicína přinese úspory státu i firmám. Musí mít ale jasná pravidla

V Česku chodí lidé k lékaři velmi často. A to stojí čas i peníze. S ohledem na stárnutí populace a omezené kapacity lékařů je zjevné, že systém poskytování zdravotnických služeb bude v blízké budoucnosti potřebovat výraznou proměnu, aby těmto výzvám dokázal čelit.

Jedním z možných řešení je převést část lékařské péče do online prostředí, kde může být rychlejší a efektivnější. Jihočeský kraj už tímto způsobem řeší chybějící personál na lékařské pohotovosti a nabízí svým občanům možnost spojit se s lékařem přes zabezpečenou mobilní aplikaci. O dalším možném rozvoji telemedicínských služeb v Česku přišli do studia Hospodářských novin diskutovat zástupci firem a institucí, které se touto problematikou zabývají.

Novinky testují Jihočeši

Když se řekne telemedicína, mnozí si představí zabezpečený videohovor s lékařem, ale spektrum služeb, které tento obor nabízí, je podstatně širší. „Slouží například k dlouhodobému sledováním pacientů a k jejich edukaci,“ zmiňuje v úvodu debaty Jiří Pecina, zakladatel a ředitel společnosti Meddi Hub. Za pomoci certifikovaných technologií dokážou dnešní telemedicínské nástroje monitorovat pacienta, vyhodnocovat jeho zdravotní stav a upozornit na případné alarmující hodnoty.

Už nyní také telemedicína pomáhá s dostupností lékařské péče v místech, kde jsou kapacity zdravotníků omezené. V srpnu byl v jižních Čechách zahájen pilotní program online pohotovosti hrazené z krajského rozpočtu. Z prvních výsledků se zdá, že tento krok může výrazně snížit zbytečné návštěvy urgentních příjmů. Pacienti, kteří nepotřebují akutní ošetření, se pomocí aplikace snadno spojí s lékařem, ten s nimi probere jejich obtíže a může jim hned poslat eRecept na potřebné léky.

HN BeNative

Firmy si stále častěji uvědomují, že pouze zdraví a spokojení zaměstnanci přinášejí dlouhodobý užitek

▪ 7 min. čtení

„V dlouhodobém výhledu digitalizace českého zdravotnictví doceníme i situaci, kdy bude výsledky vzdáleného telemonitoringu moci využít nejen pohotovostní lékař, který péči indikoval, ale třeba i ošetřující praktický lékař daného pacienta nebo další specialisté,“ věří Šárka Strolená, vedoucí oddělení zdravotní politiky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Tento směr vývoje má společnost Meddi vyzkoušený na Slovensku, kde už je jejich telemedicínská aplikace napojená na národní systém zdravotních informací a pohotovostní lékař, se kterým pacient konzultuje svůj zdravotní stav, má přístup k údajům o jeho lékovém záznamu, hospitalizacím, očkováním nebo krevnímu obrazu. „Ve spolupráci s Jihočeským krajem připravujeme pro jeho občany něco podobného. Chceme propojit naši aplikaci s informačním systémem CompuGroup Medical, který používá 70 procent všech praktických lékařů a specialistů,“ prozrazuje Pecina.

Poskytování a financování telemedicínských služeb zatím není přesně ukotveno v české legislativě. To je hlavní důvod, proč pojišťovny zatím za tento typ zdravotních služeb nabízejí velmi omezené úhrady. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která je nyní v připomínkovém řízení. „Zákon stanoví, co je a co není telemedicína, kdo ji může poskytovat a komu. Zároveň říká, že telemedicína nemůže být výhradní, že tedy musí vždy existovat možnost osobní návštěvy lékaře,“ vysvětluje v debatě Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociální péče ČR a předseda správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.

Seznam výkonů, které mohou být do telemedicínských služeb zahrnuty, a úhradová vyhláška pro příští rok mají být schváleny koncem října. „Pro pojišťovny to bude velké téma. Vidíme, že lékařů ubývá, nemáme je tam, kde je potřebujeme mít, a populace stárne,“ shrnuje Strolená důvody, proč by zdravotní pojišťovny měly na nové příležitosti spojené s rozvojem online medicíny rychle zareagovat. Zároveň ale zdůrazňuje, že bude potřeba se detailně věnovat převodu konkrétních výkonů, a apeluje na to, aby pojišťovnám bylo v diskusi o podmínkách úhrad více nasloucháno.

Zaměstnanci mají být v práci

Z úspor, které telemedicína přináší, může do budoucna těžit nejen české zdravotnictví, ale také zaměstnavatelé. V debatě to potvrzuje Miroslav Zajíček ze společnosti Veolia Energie, která už čtyři roky využívá telemedicínské služby jako benefit pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. „Pro nás je výraznou úsporou to, že naši zaměstnanci jsou v práci a neprosedí celé dny v čekárně u doktora, ať už kvůli sobě nebo kvůli svým blízkým. Za poslední tři roky jsme díky tomu ušetřili 34 tisíc dnů pracovní neschopnosti,“ uvádí Zajíček.

Podle Horeckého, který je zároveň prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR, má na počet dnů pracovní neschopnosti zaměstnanců vliv nejen intervence, ale také prevence. „Může jít o psychoterapeuty, screeningové programy a další oblasti, které už dnešní telemedicína umí,“ připomíná v diskusi.

Zaměstnavatelé by si ale měli dát pozor na poradny, které se za poskytovatele telemedicínských služeb jen vydávají. „Existuje i health washing,“ varuje Pecina před firmami, které prodávají neodborné rady a dělají telemedicíně medvědí službu. I to je podle něj důvod, proč jasná definice telemedicíny ukotvená v zákoně pomůže toto odvětví dál profesionalizovat.

Partnerem projektu je Meddi hub.