Pracovní trh promění AI do několika let, ve zdravotnictví už dělá revoluci nyní

Umělá inteligence je nedílnou součástí mnoha oborů a její vliv napříč různými profesemi roste. Na akademické půdě je parťák při studiu, ve zdravotnictví pomocníkem při diagnostice chronických onemocnění a cenným nástrojem prevence. A pokud umíte s AI pracovat, dobrou zprávou je, že budete žádanější na pracovním trhu.

Znalost umělé inteligence je stále více oceňována zaměstnavateli hlavně v IT, marketingu a analýze dat. Podle Františka Boudného, ředitele personální agentury Předvýběr.CZ, je ale zatím spíše bonusem než klíčovým požadavkem. „U specializovaných pozic je práce s umělou inteligencí častěji uvedena jako preferovaná dovednost, což se bude pravděpodobně dále rozšiřovat s dostupností a integrací AI nástrojů,“ říká.

AI podporuje inovace, využívají ji umělci, designéři a hraje důležitou roli při vývoji nových produktů. Do většiny profesí přinese vyšší automatizaci rutinních úkolů, umožní rychlejší analýzu dat a podpoří kreativní rozhodování. „Vývoj povede ke kombinaci lidských schopností s technologickými, to zvýší produktivitu a umožní zaměření na složitější aspekty práce,“ předpokládá František Boudný.

Pracovní pozice, které AI promění nejdříve, budou ty v administrativě či finančních službách.

Podle jeho názoru budou s proměnou na řadě jako první pozice v administrativě, finanční analýze a zákaznické podpoře, kde umělá inteligence už dnes zvládá rutinní úkoly. „Za poslední dva roky je vidět velký posun od technologické hračky po dnešní každodenní využívání ve spoustě profesí. Do dvou let bude v mnoha oborech standardem, zásadní proměna pracovního trhu se dá čekat během pěti až deseti let s nárůstem dostupnosti těchto technologií,“ říká ředitel personální agentury.

„My sami už zapojujeme AI do procesu předvýběru vhodných kandidátů na obsazované pracovní pozice. Je to dobrý pomocník, ale rozhodně nejde o nástroj, který beze zbytku nahradí zkušené kolegy, obstarává zhruba pět až deset procent práce.“

AI ví, jestli kouříte nebo jste ve stresu

Za poslední roky udělala umělá inteligence velký pokrok v medicíně, ve které pomáhá například s diagnostikou chorob, analýzou snímků a identifikací rizikových faktorů. Optimalizuje dávkování léků, navrhuje personalizované léčebné plány a zdá se, že dokáže předpovědět infarkt až na deset let dopředu. Alespoň podle vědců z Oxfordské univerzity, kteří analyzovali údaje více než čtyřiceti tisíc pacientů z osmi britských nemocnic, kteří podstoupili pravidelné CT vyšetření srdce.

Právě v prevenci a diagnostice jsou přínosy umělé inteligence nejviditelnější. „Pomocí algoritmů strojového učení mohou systémy AI analyzovat lékařská zobrazovací data, jako jsou rentgenové snímky, magnetická rezonance a počítačová tomografie, rozpoznat anomálie jako nádory, zlomeniny nebo abnormality v orgánech a pomoci zdravotnickým pracovníkům v přesné a rychlé diagnostice,“ potvrzuje Jiří Pecina ze společnosti Meddi hub.

Jeho firma vyvinula telemedicínskou aplikaci, která uživatele spojuje s lékařem 24/7 odkudkoli na světě. Její součástí je nástroj, který díky umělé inteligenci a systémům hlubokého učení umožňuje měření nejrůznějších zdravotních hodnot s využitím kamery mobilního telefonu. „V současné době dokáže spolehlivě, prozatím ale pouze informativně, měřit úroveň stresu organismu, krevní tlak, dechovou a tepovou frekvenci nebo saturaci kyslíku v krvi. Brzy přidáme i další hodnoty, jako jsou hladina glykemie, cholesterol nebo indikace, zda je pacient kuřák,“ říká šéf společnosti Meddi hub.

AI má předpoklady zlepšit výsledky léčby pacientů, zvýšit bezpečnost, omezit lidské chyby a snížit náklady spojené se zdravotní péčí. Systémy pro podporu klinického rozhodování mohou upozornit lékaře na možné lékové interakce nebo alergie pacienta.

Kromě toho se AI využívá při nejrůznějších výzkumech a vývoji léků, protože dokáže analyzovat rozsáhlé soubory dat k identifikaci potenciálních kandidátů na léky a předpovědět jejich účinnost. „Umělá inteligence pomáhá také lékařům a zdravotnickým zařízením se zdánlivě triviálními úkony, jako je zapisování lékařských informací pomocí převodu mluvené řeči na psaný text. Dokáže také zefektivnit administrativní úkony, čímž snižuje množství papírování a zlepšuje celkovou provozní efektivitu zdravotnických organizací,“ říká Pecina.

V chirurgii se AI uplatňuje v podobě robotických asistentů, jako je da Vinci Surgical System, který pomáhá chirurgům provádět operace s vyšší precizností a menší invazivitou. Výsledkem je rychlejší zotavení pacientů a snížení rizika komplikací. V oblasti genetických testů analyzuje genetická data a identifikuje rizika dědičných onemocnění.

„AI dovede minimalizovat chybné kroky, potlačuje potenciální rizika a tím šetří finanční náklady, které jsou se zdravotnickou péčí provázané,“ zdůrazňuje Pecina. Zároveň ale upozorňuje, že tento vývoj má mnohé překážky. Jsou jimi etické problémy, otázky ochrany osobních údajů, potenciální ztráta pracovních míst, problémy spolupráce mezi lidmi a umělou inteligencí nebo otázka spolehlivosti a důvěry v rozhodování založeném na neživém pomocníkovi.

Využití umělé inteligence ve zdravotnictví má tedy mnoho výhod, ale také potenciální problémy a nevýhody. „Určitě představuje nespočet příležitostí pro transformaci zdravotní péče, ale tato cesta nebude bez komplikací. Ve zdravotnictví navíc vždy zůstane nezastupitelný lidský faktor, protože pouze lidé mohou nabídnout lékařskou profesionalitu a empatii,“ míní Pecina.

Vyučující nenahradí, ale studium ulehčí

Zásadní posun představuje využití velkých jazykových modelů a strojového učení ale i v dalších oborech. V globálním průzkumu McKinsey1 o AI 65 procent respondentů uvádí, že jejich organizace pravidelně používají generativní umělou inteligenci. Tři čtvrtiny respondentů předpovídají, že generativní AI povede v nadcházejících letech k významným nebo převratným změnám v jejich odvětvích. Na tom se shodují i oslovení odborníci. Změny už jsou vidět i na akademické půdě. Řada vyučujících už proměnila charakter závěrečných úkolů spojených se studiem, klasické písemné práce či eseje postupně nahrazují jiné typy úkolů.

Jakub Havlíček, metodik výukových inovací z Masarykovy univerzity, předpokládá, že aktivní využití nástrojů AI bude u absolventů univerzity důležitou dovedností, která jim umožní dobré uplatnění na pracovním trhu. Na jednotlivých fakultách již existuje řada iniciativ samotných vyučujících, kteří různými způsoby sdílejí své zkušenosti s AI.

Umělá inteligence je dnes běžnou součástí celé řady aplikací, které se při výuce, studiu nebo výzkumu využívají, jako jsou například textové editory nebo aplikace na zpracování dat. „Generativní AI můžeme přirovnat k chytrému kamarádovi z knihovny. Můžete se s ním bavit o tom, co zrovna studujete, pomůže vám utřídit učivo, často vás navede na nová originální témata anebo souvislosti,“ vysvětluje Havlíček.

Umělá inteligence

Stáhněte si přílohu v PDF

Strach o to, že by AI nahradila vyučující, ale nemá. Lidský element a interakce mezi vyučujícími a studujícími historicky byla a stále je nezastupitelnou součástí vzdělávání. „Na odboru pro kvalitu rektorátu Masarykovy univerzity jsme nedávno dokončili výzkum v oblasti ověřování studijních výsledků a jedním z podstatných zjištění bylo, že studující si velmi cení osobní zpětné vazby a možnosti přímého kontaktu s vyučujícími. To umělá inteligence v plné míře jen těžko nahradí. Spíš se stane běžně využívanou pomůckou ve výuce a studiu, to se již ostatně děje,“ říká.

„Je pravděpodobné, že do budoucna budeme běžně využívat vysoce specializovaných, personalizovaných studijních či výukových asistentů, založených na technologiích AI, kteří budou vyučujícím pomáhat s výukou a studujícím se studiem. Je možné, že zanedlouho nám to přijde stejně samozřejmé, jako je dnes třeba použití kalkulačky, chytrého mobilu anebo laptopu, bez kterého se dnes neobejde skoro žádný student.“

Text vznikl ve spolupráci se společností Meddi hub.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Umělá inteligence.