Hlídá, aby se v Česku nešířily padělky léků nebo se nelegálně nepřeprodávaly do zahraničí. Mapuje také výpadky dodávek, které jsou v posledních dvou letech na evropském trhu častější než dříve. Pro veřejnost však zůstává Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) převážně neviditelný. Změnit to chce Tomáš Boráň, který po více než roce nestabilního vedení v květnu nastoupil do čela tohoto českého lékového regulátora, který hospodaří se 700 miliony korun ze státního rozpočtu. V rozhovoru s HN popisuje, jak se ústavu daří vyhledávat podvodníky nebo co podle něj dělala špatně předchozí ředitelka.

Evropa se poslední nejméně dva roky potýká s vyšší četností výpadků dodávek některých léčiv. Jak byste zhodnotil momentální situaci?

Velmi pomohla novela zákona o léčivech, která zavedla institut léčivých přípravků s omezenou dostupností. Nedochází už k jejich nerovnoměrné distribuci ani jejich většímu skupování. Po téměř třech měsících fungování můžu říct, že to splnilo očekávání. Pro řadu zemí jsme inspirací, jak problematiku výpadků řešit.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč byl podle Boráně audit o hospodaření SÚKL, který si nechala vypracovat jeho předchůdkyně, provedený nekvalitně.
  • Proč je podle něj třeba SÚKL odpolitizovat.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.