Překvapení na trhu mimosoudního vymáhání pohledávek

Po jednorázové změně pravidel exekuce majetku zafungoval trh mimosoudního vymáhání pohledávek jako pokusná laboratoř státu. Na jednu stranu loni inkasní agentury odepsaly takřka ze dne na den přes 40 miliard korun dřívějších pohledávek. Na stranu druhou legislativní změna platná od 1. ledna 2023 způsobila, že do nich věřitelé předali o 60 procent více nových pohledávek než v roce 2022. Ukazují to data Asociace inkasních agentur a EY ČR z aktuálního průzkumu trhu.

Citlivost odezvy na regulaci je až překvapivě vysoká. Co se vlastně změnilo? Účinnosti nabyla legislativní úprava zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Předpokladem zastavení exekuce pro bezvýslednost se stalo bezprostředně předcházející souvislé šestileté období, během nějž nebyla splacena ani koruna dluhu.

To spolu se zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky sice pomohlo dlužníkům, ale na druhou stranu zhoršilo postavení věřitelů. Ti zareagovali po svém a před rozhodnutím, zda zastaví exekuce po šesti letech, či uhradí zálohu na další období, se snažili platby od dlužníků podpořit prostřednictvím inkasních agentur. Ty tak od věřitelů vloni převzaly rekordní objem nových pohledávek přesahující 33 miliard korun, tedy o 12,4 miliardy více než v předešlém roce.

Podle nárůstu zájmu věřitelů by se mohlo zdát, že situace paradoxně oboru pomohla. Pravdou také je, že objem vymožených pohledávek vloni rovněž vzrostl, a to téměř o miliardu na 7,6 miliardy korun. Letošek však naznačuje, že se jednalo spíše o výkyv a odvětví inkasních agentur stagnuje.

Zmíněných více než 40 miliard dluhů, které byly v návaznosti na změnu legislativy odepsány, připravilo věřitele o možnost získání aspoň části z těchto dluhů zpět a o další stupínek vychýlilo situaci ve prospěch dlužníků.

Reakce trhu ukázala, že legislativní zásah do jednoho z kroků inkasa dluhů ovlivní další inkasní úkony a hráče na trhu. Pokud se dále bude věřitelům ubírat motivace půjčovat, mohou být celospolečenské a ekonomické dopady mnohem zásadnější, než zákonodárci nyní při svém rozhodování berou v úvahu.