Doba přeje sběratelům umění. Pozor však na falza

Sběratelství je trend doby. Potvrzuje to nejnovější vydání J&T Banka Art Reportu, který mapoval nákupy umění českých sběratelů a vlastníků uměleckých děl v posledním roce. Průměrný český sběratel umění je muž nad padesát, který v uplynulém roce koupil pět a více uměleckých děl. Je ale nyní ideální čas pořizovat si umělecká díla?

„Nemyslím si, že existuje správný, nebo spíš špatný čas na nákup umění. Díla se často na trhu moc dlouho neohřejí, a pokud se do nějakého zamilujete, nevidím důvod s nákupem otálet. Levněji ho určitě v budoucnu neseženete,“ říká Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky.

Pokud má smysl zvažovat načasování, tak naopak při prodeji díla. Rozhodně se vyplatí sledovat aukční výsledky a to, jak se vyvíjí ceny daného autora či autorky, ale i celého segmentu, do kterého spadá. „Napovědět může i náš J&T Banka Art Report, ve kterém sledujeme, jak o investicích uvažují různí aktéři na trhu. Ukazuje se v něm i to, u kterých segmentů umění čeští sběratelé očekávají v příštích pěti letech největší zhodnocení,“ doplňuje Horváth. Čeští sběratelé podle průzkumu aktuálně nejvíce věří českému poválečnému a současnému umění.

Podle oslovených expertů má současné umění dokonce vyšší potenciál zhodnocení než to poválečné. „Je to jednoduché, čím mladší umění je, tím je jeho aktuální cena obvykle nižší. A naopak, čím delší prostor má, aby se na trhu etablovalo, tím jeho cena roste,“ vysvětluje Horváth.

Poválečné umění už prověřené je, proto jeho kvalitní ukázky stojí vyšší částky než třeba tvorba mladší generace současných umělců. Potenciál zhodnocení je u nich tedy enormní. „Stačí si porovnat ceny, za které prodával svou tvorbu před pár dekádami Zdeněk Sýkora, a jeho dnešní ceny, které se na aukčním trhu pohybují v řádu desítek milionů korun. A znát je to samozřejmě i u autorů a autorek střední generace. Hodně se v poslední době píše třeba o Josefu Bolfovi, jehož díla na aukčním trhu dosahují milionových částek,“ říká expertka z J&T.

Do katalogů aukčních domů se současné umění, a to i zástupci nejmladší generace, prosazuje stále častěji. Naznačuje to také statistika J&T Banka Art Indexu o aukčních prodejích jednotlivých umělců. Za uplynulých deset let, tedy mezi lety 2014 a 2023, se nejprodávanějším mladým umělcem stal Krištof Kintera (rozhovor s ním najdete na straně 8–11, pozn. red.), jehož celkové prodeje dosáhly částky 14,5 milionu korun. Následují tvůrci jako Pasta Oner, Federíco Díaz či Lubomír Typlt.

Na trhu je vysoký podíl falz

Za největší problém současného trhu s uměním označují jeho aktivní členové vysoký podíl falz, která na něm kolují. Odhady, jak velký podíl falešná díla představují, se různí. Podle Art Reportu může jít až o 30 procent prodaných děl. S falzy se v uplynulém roce setkalo téměř 9 z 10 obchodníků s uměním a mezi sběrateli byl podíl jen o trochu nižší, asi 74 procent.

„Není podstatné, s kolika falzy se prodejce setká, ale kolik jich pustí do prodeje. Jsem přesvědčen, že u prověřených obchodníků to jsou maximálně promile,“ říká výkonný ředitel aukční síně European Arts Albert Trnka.

„Z dvaceti obrazů připisovaných Zrzavému je jeden rovnou zjevným falzem, ze zbylých 19 zhruba polovina bude problematická. A tam pak nastupuje naše práce. Tedy umělecko‑historická analýza, práce s prameny v archivech, a pokud je potřeba, dojde až na chemicko‑technologickou analýzu,“ popisuje šéf aukční síně European Arts.

Jednou z výhod investice do současného umění pak je i možnost ověřit si pravost daného díla. Jedním z tipů odborníků, jak předejít nákupu falz, je zjistit pravost díla přímo u umělce.

„Občas mě skutečně někdo kontaktuje, abych třeba potvrdil pravost tempery na papíře. U obrazů mám vedenou evidenci. Mám webové stránky, kde se dají obrazy z předchozích let snadno dohledat. Proto si myslím, že jsem v tomto ohledu falzifikátory těžko napadnutelný. Navíc i způsob mojí malby není zas tak jednoduché napodobit,“ říká přední český malíř Lubomír Typlt. Zároveň ale potvrzuje, že v několika případech musel tazatele zarmoutit tím, že jimi zaslaná práce není z jeho ruky.

Falz ubývat nebude

Také se setkal se situací, kdy jedna galerie vydávala jeho tempery na papíře za oleje na plátně. „Motivace k tomu byla jasná. Oleje na plátně jsou téměř vždy dražší než práce na papíře. Dotyčná osoba vyňala tempery z rámu, kde byly opatřeny sklem, a přelakovala temperu do té míry, že se leskla tak, jak to třeba někdy dělá olejomalba,“ popisuje Lubomír Typlt.

Nabízí se jen otázka, zda je pro umělce jednoduché poznat svoje dílo a zda není možné, aby se sám zmýlil. „Picasso prý říkal, když mu lidi dávali ke schválení obrazy, zda pocházejí z jeho ruky, že kdyby falza řešil, tak by spousta jeho přátel přišla o obživu,“ říká Lubomír Typlt a dodává: „Myslím si, že autor své dílo vždy pozná.“

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Bude falz přibývat spolu s tím, jak se zlepšují technologie, které mají padělatelé k dispozici? „Nevím, jestli bude falz přibývat, obávám se ale, že ubývat jich nebude. Rozvíjející se technologie samozřejmě hrají významnou roli v možnostech tvorby falz, ale naštěstí i v jejich odhalování,“ říká Valérie Horváth, podle které „nejbezpečnější“ oblastí pro falzifikátory budou práce na papíře oblíbených autorů, kde se už teď objevuje ohromné množství padělků.

„Důvod je jednoduchý – jedná se o oblíbené autory, na jejichž jména zákazníci slyší, a částky, za které se taková falza na trhu objevují, nejsou tak vysoké, aby se někomu vyplatilo investovat do restaurátorských analýz a kunsthistorických přezkumů. Falzifikátoři jich zároveň dokážou vyprodukovat víc než maleb na plátně. Dokud jim bude naše legislativa a tržní prostředí takový byznys umožňovat, falzifikátorů se, obávám se, nezbavíme,“ je přesvědčená expertka z Art Servisu J&T Banky.

Článek vznikl ve spolupráci s J&T Bankou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.