Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to v úterý oznámila švédská Královská akademie věd.

„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí,“ uvedla akademie. „Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ poznamenala na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, jenž se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.

Členka Nobelova výboru pro fyziku Ellen Moonsová při slavnostním vyhlášení připomněla, že umělé neuronové sítě se vedle využití ve vědě, kde slouží například k vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi, staly také „součástí našeho každodenního života, například při rozpoznávání obličeje a překladu jazyka“.

„Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot,“ vysvětlila jejich fungování Královská akademie věd.

Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu Kč). „Jsem ohromen. Netušil jsem, že se to stane,“ reagoval Hinton, když se po telefonu dozvěděl, že získal Nobelovu cenu. Vědec, který je podle agentury AP známý jako „kmotr AI“, v minulosti opakovaně varoval před možnými nebezpečími technologie, kterou pomáhal vyvinout; před tím, že by se „tyto věci vymkly z rukou“.

Nobelova cena za fyziku se do letoška předávala 117krát a získalo ji 224 odborníků, jedině Američan John Bardeen dvakrát. V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L‘Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.

Letošní takzvaný nobelovský týden začal v pondělí vyhlášením ceny za fyziologii a lékařství, kterou získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají zásadní vliv na regulaci genů. Zřejmě nejsledovanější Nobelova cena za mír bude vyhlášena v pátek, jako poslední pak v pondělí Nobelova cena za ekonomii.

Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam