Rodičovská? Chceme pracovat i s dětmi, říkají české matky

Také během rodičovské si chtějí ženy přivydělávat, zůstat v kontaktu se svým původním zaměstnavatelem a mít možnost nárazové práce či různě zkrácených úvazků. Ukázala to nová data z průzkumu platformy Mumdoo, která se už tři roky snaží zlepšit možnosti zapojení rodičů malých dětí do práce. K tomu je však potřeba aktivita zaměstnavatelů i pomoc od státu.

Kromě šíření osvěty Mumdoo také propojuje zkušené expertky s malými a středními firmami, kterým chybí interní kapacita, větším firmám zase pomáhá spolupracovat s rodiči v řadách vlastních zaměstnanců. Už druhý rok po sobě uskutečnila velký průzkum mezi rodiči, ale také firmami. Zapojilo se do něj více než deset tisíc rodičů dětí mladších čtyř let. Zároveň výzkumná agentura Behavio vypracovala kontrolní panel na vzorku 700 rodičů, který odpovídal jejich rozložení v populaci.

„Nejzásadnější data se vůbec neliší, v obou skupinách vyšlo, že do práce by se v různé míře chtělo během rodičovské zapojit 93 procent žen,“ říká spoluzakladatelka platformy Mumdoo Kristýna Cejnarová. Zdaleka ne každá si to však může dovolit. Oproti reportu z minulého roku se podíl pracujících žen zvýšil ze 45 procent na 52. Je to však jen malý posun.

Přitom si takové „ztráty“ Česká republika nemůže dovolit. Zvlášť v době, kdy se podniky potýkají s nedostatkem pracovníků. „Dochází tak k absurdní situaci. Na jedné straně všude chybí lidé, což může být jeden z dílčích faktorů stagnace české ekonomiky, a na straně druhé máme doma zavřené stovky tisíc žen, které by při mateřské či rodičovské velmi rády pracovaly, ale z různých důvodů prostě nemohou. To je velký paradox, který bychom se měli snažit urychleně napravit,“ dodává Cejnarová.

Ženám v zapojení do práce brání řada bariér. Mezi nejpalčivější problémy patří chybějící kapacita státem zřízených předškolních zařízení – obvykle dětských skupin. Ta jsou dostupná pouze pro přibližně 23 tisíc dětí starších šesti měsíců, pro děti od dvou let je tu dalších 35 tisíc míst ve veřejných mateřských školách. Na mateřské či rodičovské dovolené je však momentálně v Česku více než 300 tisíc lidí, z 98 procent žen.

„Ženy si tak mohou připadat jako v pomyslném domácím vězení, které si opravdu nezaslouží. Pokud při mateřské či rodičovské chtějí pracovat, tak by tu možnost měly mít,“ říká spoluautorka průzkumu a HR expertka Andrea Hermanová z Mumdoo. Pomůže to nejen státu, firmám, ale i celým rodinám. Nejenom že to zlepší jejich finanční situaci, ale zvýší to spokojenost a psychickou pohodu žen, což se ve výsledku projeví na spokojenosti celé rodiny.

Ženy potřebují vzory v tradičně mužských rolích. Nejen špičkové vědkyně, ale třeba i elektrikářky, říká Lenka Šťastná

16. 10. 2024 ▪ 11 min. čtení

„Pro společnost je naprosto klíčové podporovat ženy v tom, aby si udržely nebo znovu našly rovnováhu mezi mateřskou rolí a vlastním rozvojem,“ doplňuje Kateřina Trávníček, rodičovská mentorka a psychoterapeutka ve výcviku. Přestože nejdůležitější motivací k návratu do práce je pro čtyři pětiny respondentů dostatek financí, 63 procent rodičů uvedlo udržení psychické pohody a 55 procent chce mít možnost seberealizace.

Matky dětí do čtyř let vylučují z pracovního trhu především chybějící flexibilní pracovní podmínky, které by jim umožnily skloubit zaměstnání s péčí o malé dítě. Nejdůležitější je pro ně flexibilní pracovní doba a možnost pracovat z domova. Zhruba polovina respondentů by si pak přála určit si počet odpracovaných hodin v měsíci. Zkrácených úvazků – o které je mezi matkami největší zájem – je v Česku jen šest procent, což je pouze necelá třetina průměru Evropské unie.

Založili jsme školku a ženy začaly pracovat

Mumdoo sesbíralo data také od 181 českých firem, od největších korporací až po mikropodniky. Z těchto dat například vyplývá, že 84 procent firem nabízí alespoň u některých pozic možnost pracovat na menší než plný úvazek. Současně však necelá polovina firem uvedla, že zkrácený úvazek čerpá méně než pět procent zaměstnanců. Zhruba pětina tuzemských společností pak zaměstnává na částečný úvazek pět až deset procent pracovníků.

„Zaměstnavatelé by měli nabízet flexibilní pracovní úvazky, sdílené pozice, home office i variabilní pracovní dobu. To vše rodičům umožní věnovat dostatek času dětem, aniž by museli obětovat svou kariéru, jak je v Česku zvykem, což je naprosto nesmyslné a kontraproduktivní,“ upozorňuje Ivana Tykač, zakladatelka Solvo, institutu pro rozvoj potenciálu, který je hlavním partnerem průzkumu.

Jsou firmy, kde to jde. „I když jsem to původně nezamýšlela, po roce doma s dcerou jsem si musela přiznat, že mi moje práce opravdu chybí. Zeptala jsem se, zda by to nešlo nějak udělat, a nakonec jsem byla první daňový senior, který dostal zkrácený úvazek,“ vzpomíná na svou rodičovskou na začátku nového tisíciletí vedoucí partnerka EY Martina Kneiflová. Na pracovním žebříčku stoupala dál a na manažerku ji povýšili v době, kdy byla s mladší dcerou teprve dva měsíce na mateřské. „Někdy mi bylo hloupé, že z práce odcházím dřív než ostatní. Ale bez toho bych nemohla trávit čas se svými holčičkami. Potřebovala jsem a potřebuji být maminka, nejen šéfová,“ říká Kneiflová.

Průzkum také potvrdil, že matky se často po rodičovské nevrací do stejné firmy. Pokud si společnosti chtějí ženy udržet, neměly by zapomenout na komunikaci. Zvát rodiče na školení či důležité události. Aby měli přehled o dění ve firmě a věděli, že se na ně nezapomnělo. Pokud se povede udržet kontakt, může z toho být oboustranně výhodná a hlavně dlouhodobá spolupráce. A zabírají také ty správné benefity.

Například v ČSOB už před deseti lety otevřeli vlastní školku. Předtím pracovalo během rodičovské šest procent maminek, teď je to pětina. „Z rodičovské dovolené se nám vrací přes 87 procent rodičů, což je vysoko nad průměrem nejen v bankovnictví,“ popisuje Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB.

Průzkum ukázal, že o tom, zda se rodič chce zapojit do práce, rozhoduje věk nejmladšího dítěte. Častěji si přivydělávají rodiče starších dětí. Z dat také vyplynulo, že čím mladší rodiče jsou, tím nižší je pravděpodobnost, že pracují. Zatímco rodičů do 24 let pracuje třetina, ve věku 25 až 34 let je to už polovina. Chuť zapojit se do práce se ale ve věkových skupinách nijak zásadně neliší. Rozdíly se však objevují v dosaženém vzdělání, nejvíce jsou do práce zapojeni rodiče s vysokoškolským diplomem, nejméně pak s dokončeným základním vzděláním.

Řada lidí se také domnívá, že touha po práci se týká pouze obyvatelek velkých měst, rozdíly v zapojení žen z malých obcí a velkých měst do práce ale nejsou velké. To, jestli rodiče pracují, závisí také na tom, zda mají k dispozici nějaké hlídání, nebo ne. A to může být problém – z reportu vyplynulo, že 57 procent rodičů nemá žádné nebo pouze nárazové hlídání.

Při péči o malé děti a pobírání příspěvku je nyní v Česku možné pracovat na dohodu o provedení práce, jako OSVČ anebo formou pracovního poměru. V případě poslední možnosti však rodič ztrácí možnost čerpat rodičovskou dovolenou.

Často se stává, že podnikat začnou ženy právě na rodičovské nebo po jejím skončení. Zatímco před mateřskou podnikala pouze dvě procenta oslovených, po rodičovské by na podnikání chtělo navázat nebo rozjet vlastní byznys 12 procent rodičů. „Reagují tak na nedostatečnou nabídku flexibilní práce u stávajících zaměstnavatelů,“ vysvětluje Jana Fišerová z CARE Česká republika. Ukazují to i čísla z průzkumu: 48 procent podnikatelů uvedlo, že se do vlastního byznysu pustili proto, že nenašli vhodné pracovní podmínky u svého zaměstnavatele nebo se jim status zaměstnance nevyplatil s ohledem na finanční zátěž pracovního poměru. Až na druhém místě skončil dobrý podnikatelský záměr.

Jenže stát rodiče podnikatele momentálně trochu diskriminuje. Zatímco zaměstnanci si mohou délku pobírání příspěvku, a tedy i jeho výši rozložit v řádu měsíců nebo až čtyř let, živnostníci mohou pobírat nejvýše 13 tisíc korun rozpočítaných do minimálně 27 měsíců. Z dat ale vyplývá, že právě OSVČ se vrací k práci dřív než zaměstnanci a pracují také na větší úvazek. Proto by dávalo smysl, kdyby mohly příspěvek vyčerpat dřív a pobírat tak měsíčně vyšší částku.

Stát tratí deset miliard ročně

Ekonomka institutu CERGE‑EI Klára Kalíšková, která rovněž působí na Fakultě informatiky a statistiky VŠE, vypočítala, že díky zkráceným úvazkům a následným daním z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění by při zapojení žen na rodičovské do práce do státního rozpočtu přiteklo každý rok 10 miliard korun navíc.

Tématem skloubení mateřství a práce se v posledních letech začala zabývat i vláda a zákonodárci. Došlo tak k několika legislativním změnám, například ke zkrácení doby, kdy lze pobírat rodičovský příspěvek, nebo k zavedení slevy na pojistném pro zkrácené úvazky.

Na několika dalších změnách se momentálně pracuje. Vláda chce upravit zákoník práce tak, aby rodiče v době čerpání rodičovské mohli u svého zaměstnavatele oficiálně vykonávat stejný druh práce, na který mají sjednanou pracovní smlouvu. To v současnosti není oficiálně možné. O konečné podobě zákona se však stále diskutuje a podle posledních informací z této „úlevy“ stát zase couvá.

V práci nyní ženy omezuje i fakt, že pokud pobírají rodičovský příspěvek, jejich dítě může chodit do školky či dětské skupiny maximálně 92 hodin za měsíc. Politici nyní uvažují o tom, že tento limit zruší.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Rodiny mají mnohdy problém najít pro své dítě hlídání v dětské skupině. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí rozjíždí projekt sousedských hlídacích skupin, které by měly pomoci s navýšením kapacit alternativní péče pro nejmenší děti. Sousedské hlídání už se pilotně ověřuje na Vysočině. Mohlo by probíhat v bytě či domě, kde „hlídač“ bydlí, nemusel by být speciálně upravený jako v případě oficiálních předškolních zařízení. Hlídač nebo hlídačka by měli na starosti maximálně čtyři děti a od státu by za to dostávali peníze, podle návrhu by si hlídač při plné obsazenosti mohl vydělat až 50 tisíc korun měsíčně.

Dále odborníci doporučují znovuzavedení školkovného, což byla sleva na dani, která odpovídala výši aktuální minimální mzdy a o kterou bylo možné zpětně zažádat v rámci daňového přiznání. Od roku 2024 už ale neplatí. Také by podle nich pomohlo zajistit chod mateřských škol a družin během letních prázdnin nebo navýšení dotací pro podporu dětských skupin.

V neposlední řadě radí zavedení povinnosti obcím garantovat místa v mateřských školách či dětských skupinách pro děti do tří let, podpořit sdružování mateřských škol mezi malými obcemi nebo prodloužení otcovské dovolené na čtyři týdny s možností postupného čerpání.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.