Přichází strach z obchodních válek. Prudce rostou akcie malých firem, oslabuje koruna

Zdá se, že by se mohlo stát to nejlepší, tedy drtivé vítězství republikánů. Alespoň nějak takto pohlíží na výsledky voleb investoři držící americké akcie. Prezident Donald Trump, republikánský Senát a možná i sněmovna znamená zásadní odstranění nejistoty ohledně dění v budoucích týdnech a měsících. Pokud finanční trhy něco nenávidí, je to právě nejistota, která by bývala mohla vzniknout, kdyby vítězství jakéhokoliv kandidáta bylo zpochybnitelné. A těsný souboj ještě v úterý předpovídaly průzkumy nebo sázkaři. 

Svést ale prudký růst amerických akcií jen na uvolnění stresu samozřejmě nelze. Důvodem růstu hlavních amerických indexů o více než dvě procenta jsou také očekávání ohledně naplnění bodů Trumpova programu. „K nim v prvé řadě bude patřit prodloužení daňových škrtů z roku 2018, které mají expirovat v roce 2025,“ uvádí Jan Čermák, analytik ČSOB. Navíc chce budoucí prezident snížit korporátní daň z 21 procent na 15 pro firmy, jejichž výrobky jsou vytvářeny na území Spojených států amerických.

Kroky Trumpovy administrativy by tak měly být protekcionistické. Už během své kampaně republikánský kandidát oznámil, že po vítězství zváží možnost uvalit na veškerý import do Spojených států cla ve výši 20 procent. Výjimkou má být jen Čína, u níž chce být ještě ostřejší a hovoří o clech až ve výši 60 procent. Není proto divu, že ve středu silně oslabovaly vůči dolaru měny zemí orientovaných na export, jako je třeba i Česká republika. Koruna vůči dolaru proto ztrácí, když dolar stojí 23,6 koruny, ještě v úterý to bylo 23,17 koruny. Vůči euru po prvotním oslabení stagnuje.

Celní války by ale zasáhly i samotné americké firmy, primárně ty orientované na globální trh. Lze totiž očekávat, že Evropa, ale i jiné státy budou v takovém případě reagovat na Trumpovu politiku odvetou. 

analýza

Trump se vrací do Bílého domu: co bude chtít po Evropě a Česku a jak bychom měli odpovědět?

7. 11. 2024 ▪ 5 min. čtení

Těžit by z toho mohly spíše menší americké firmy, jejichž odbyt je primárně na domácí půdě. Není proto překvapením, že index Russell 2000, sledující menší americké firmy, posiloval odpoledne až o šest procent a připisoval si tak více než známý index S&P 500. „Trump prosazuje výrazně protekcionistický program založený na vyšších dovozních clech a větších omezeních mezinárodního obchodu, zejména pro Čínu a potenciálně také pro Evropu,“ říká prezident ifo institutu Clemens Fuest s tím, že v Evropě by zásah dostalo především Německo. Tamní akciový index DAX ztratil kolem procenta.

Profitovat by mohly evropské zbrojovky, pokud by Trump začal znovu vynucovat, aby všechny země NATO utrácely na obranu nejméně dvě procenta svého HDP. Velkou neznámou také je, jaký postoj zaujme Trumpova administrativa vůči válce na Ukrajině, kde v posledních měsících získalo Rusko navrch a jeho vojska s podporou Severní Koreje postupují stále rychleji na západ.

Co na to dluhopisový trh

Návodnější ohledně budoucnosti bývají ale spíše dluhopisové trhy, neboť se na nich pohybují velcí hráči a jsou odolnější vůči prudkým iracionálním výkyvům. Výnosy amerických dluhopisů ve středu poskočily nahoru. Trumpova opatření totiž povedou k vyšším rozpočtovým deficitům, a tedy potřebě vydávat nové dluhopisy. Desetiletý americký cenný papír nese výnos 4,45 procenta, ve středu ráno dosáhl až na 4,5 procenta.

„V horizontu dní a spíše možná týdnů bude naprosto klíčová personální politika a výběr nového ministra financí. Pokud nová republikánská administrativa nebude chtít dopustit, aby výprodej dluhopisů pokračoval a tím prodražoval obsluhu vládního dluhu, tak bude třeba vybrat z pohledu Wall Street velmi kredibilní osobu,“ uvádí Čermák s tím, že je zároveň potřeba nezapomenout ani na personální změny, které se chystají ve Fedu.

Nynější šéf americké centrální banky Jerome Powell má mandát už jen do května roku 2026, přičemž novou osobu jmenuje prezident a následně schvaluje Senát. Obojí budou v roce 2026 kontrolovat republikáni. Trump už poměrně otevřeně řekl, že Powell pokračovat nebude, což ale znamená, že šéf banky nemá ani teoretickou motivaci vycházet prezidentovi vstříc. Pokles daní a zavedení cel budou jednoznačně proinflační impulzy. Centrální banka by tak mohla mít motivaci nesnižovat sazby tolik, jak dosud plánovala. Hned ve čtvrtek přitom banka zasedá a očekává se, že dojde ke snížení klíčové úrokové sazby o 0,25 procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta.

Očekávané vyšší dluhopisové výnosy v kombinaci s posilujícím dolarem nepřejí zlatu. Jeho cena tak klesala ve středu o více než dvě procenta. Obdobný propad pociťují i ceny ropy, neboť stejně jako zlato se obchoduje v dolarech. Pokud dolar sílí, je zlato i ropa pro většinu světa platícího jinými měnami dražší, a tak po nich klesá poptávka.

Naopak se daří bitcoinu, jehož cena vystoupala až k hodnotě 75 tisíc dolarů za jednu digitální minci. „Svět kryptoměn by z Trumpova vítězství měl těžit, protože jeho kampaň avizovala menší míru regulace celého sektoru,“ uvádí analytik BHS Timur Barotov.