Stát sliboval pomoc majitelům bytů, kterým se nedaří vystěhovat nájemníky s ukončenou smlouvou, například neplatiče. Proces, který mnohdy trvá i roky, se měl zkrátit nejvýš na tři měsíce. Počítá s tím návrh na zavedení takzvaného rozkazu k vyklizení bytu, který by měl platit od poloviny příštího roku. Jenže praxe se ve skutečnosti ani poté příliš nezmění.
Novince, která je nyní ve sněmovně ve druhém čtení, se totiž neplatič bude moct snadno ubránit jedním papírem. A vrátit tak řešení sporu do starých – a zdlouhavých – kolejí. Podle kritiků návrhu tak bude změna ve většině případů neúčinná. Záměr navíc ztrácí koaliční podporu.
Novela občanského soudního řádu si klade za cíl posílit práva majitelů bytů proti neplatícím nájemníkům nebo těm, kteří se po ukončení smlouvy odmítají vystěhovat. „Neexistuje postup, který by umožnil urychlit řízení o vyklizení bytu či domu v případech, kdy nájemce odmítá po skončení nájmu tento byt či dům dobrovolně opustit,“ stojí v návrhu novely.
Podle společnosti UlovDomov.cz, která spravuje pronajímané nemovitosti, čelí Česko ročně více než desetiprocentnímu nárůstu počtu neplatičů. Majitelé bytů se přitom v současnosti musí domáhat svých práv pouze soudní žalobou, což v běžné praxi obnáší rok, mnohdy i déle. Po celou dobu v bytě nájemník bydlí, obvykle aniž by platil.
Nově by ale pronajímatel měl mít možnost místo žaloby na vyklizení bytu uplatnit výrazně rychlejší alternativu právě v podobě takzvaného soudního rozkazu k vyklizení. O vydání by opět rozhodoval soud, měl by na to ale jen dva měsíce, a nikoliv rok či déle jako v běžných sporech. Podmínkou má být, že majitel před tím dá nájemníkovi lhůtu 14 dnů na vystěhování.
Ve vydaném rozkazu soud uloží nájemci povinnost do 15 dnů opustit byt. Celkem by tedy celý proces mohl zabrat asi tři měsíce.
Jenomže právě uvedená lhůta patnácti dnů dává neplatiči možnost v bytě zůstat i nadále. Stačí, aby během ní podal proti rozhodnutí soudu odpor. Právě to pak vše vrací do stávajícího režimu a majiteli bytu nezbude než se zdlouhavě soudit.
Vědí to i politici, kteří mají novelu schválit. „Je to nedostatečná náplast, prostě podáte odpor a neděje se vůbec nic,“ uvedl pro HN poslanec za ODS Karel Haas.
Připomněl, že kromě chystaného rozkazu k vyklizení už český právní řád zná také platební rozkaz a elektronický platební rozkaz neboli soudní příkazy k zaplacení dluhu. „A u všech platí, že pokud podáte proti němu odpor, tak se spor přesune do standardního civilního řízení,“ potvrdil Haas pro HN.
Například Ivana Otipková z advokátní kanceláře Nest Legal vysvětluje, proč je třeba dát soudu dvouměsíční lhůtu na vydání rozkazu: „Musíme pamatovat na to, že v některých případech může být výpověď z nájmu skutečně podána neoprávněně a nájemcům je třeba umožnit určitou formu přezkumu právních kroků pronajímatelů.“
Změna by každopádně podle ní mohla i přes možnost podat odpor některým majitelům nemovitostí pomoci. Odkazuje přitom na zkušenosti s platebními rozkazy. Ty podle ní říkají, že bude určité procento dlužníků, kteří odpor proti rozkazu k vyklizení nepodají a ten tak bude platit. „Možná se primární benefit v podobě zrychlení řízení a snížení nákladů neprojeví v každém případě, ale pořád mám za to, že nemalému množství pronajímatelů tento institut pomůže z finančního i časového hlediska,“ míní expertka z advokátní kanceláře.
Podobně hovoří také ministerstvo pro místní rozvoj. „Zavedení platebního rozkazu vedlo ke zvýšení efektivity vymáhání peněžitých pohledávek, a proto není možné tvrdit, že by kvůli možnosti odporu institut rozkazu ztrácel smysl,“ uvedl mluvčí resortu Petr Waleczko.
Zatím není zřejmé, kdy se o návrhu bude hlasovat, je však možné, že vůbec neprojde. Do sněmovny totiž nedoputoval samostatně, ale jako součást návrhu zákona na podporu bydlení, který předložilo právě ministerstvo pro místní rozvoj vedené ještě Ivanem Bartošem. Ten v čele resortu skončil po neúspěšném spuštění digitalizace stavebního řízení. Po jeho odchodu se ukazuje, že zákon o podpoře bydlení má hodně odpůrců, zejména v ODS. Ostatně sám Bartoš nedávno připustil, že mu „strana zákon cupuje“.
Výhrady k normě potvrdil pro HN například poslanec za ODS Vojtěch Munzar: „Název zákona o podpoře bydlení zní možná hezky, ale to je tak všechno.“ Poukazuje na to, že za jednu a půl miliardy korun mají vzniknout poradenská centra a systémy garance nájmů, ale nepostaví se za ně ani jeden byt. „Na výstavbu návrh zákona nemíří,“ dodal Munzar.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
