Nové „závody“ ve zbrojení? Dvě procenta HDP už Evropě nestačí, minimální hranice v NATO stoupá

Evropští lídři s pohledem upřeným na vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa zvažují, jaký bude mít jeho návrat do Bílého domu dopad na obranu Evropy. Ruský prezident Vladimir Putin se totiž nyní cítí být na koni s tím, jak ruská armáda postupuje na Ukrajině a jak sílí ruská hybridní válka vůči demokratické Evropě. A jedna z věcí, které Evropa bude muset relativně rychle vyřešit, je zvýšení výdajů na obranu.

Dvě procenta HDP, která si aliance stanovila před deseti lety, nebudou na takové zvýšené výdaje stačit, shodli se experti z desítek zemí na víkendové konferenci Prague Defence Summit pořádané think-tankem International Institute for Strategic Studies. Ujistil je v tom i český prezident Petr Pavel, který konferenci zahájil. „Dvě procenta HDP na obranu nebudou dostatečná, Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost,“ řekl Pavel, který byl dříve šéfem Vojenského výboru NATO.

Novou hranicí se v diskusích pomalu stává podíl tří procent výdajů na obranu. Nejspíš to také bude jedno z hlavních témat summitu NATO příští rok v nizozemském Haagu. „Vidíme, že dvě ani dvě a půl procenta nestačí. Měla by to být pravděpodobně tři procenta,“ řekl na Prague Defence Summit v rozhovoru s HN estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Jeho země dá letos na obranu 3,4 procenta HDP a postupně chce mířit ještě výš.

Podle Pevkura je také důležité, aby peníze mířily na modernizaci a nákup nových zbraní, tedy, jak říkají vojáci, na pořizování nových schopností. „Z každého eura, které investujeme do obrany, jde zhruba 55 centů přímo na rozvoj schopností, v NATO je průměr tak třicet,“ zdůraznil Pevkur s tím, že Estonsko se například soustředilo na nákup dělostřeleckých systémů a munice do nich, které předtím nemělo.

Podobně mluvil na jednom z panelů konference jeho litevský kolega Laurynas Kasčiunas: „Dvě procenta jsou historie, základem jsou procenta tři a do budoucna budeme potřebovat víc než čtyři procenta.“

Většina členů NATO včetně České republiky se přitom na dvouprocentní hranici dostala až letos, kdy by ji mělo dosáhnout nebo překročit 23 ze 32 členů aliance. Evropské státy ale dohánějí obrovské dluhy v investicích a modernizacích armád, jen v Česku tento dluh činí podle odborníků zhruba 600 miliard korun.

Hranici tří procent HDP na obranu letos překročí pět členských států, Polsko, Estonsko, USA, Lotyšsko a Řecko. Šestý – Litva – skončí podle údajů z ústřední aliance těsně pod ní.

Po zvyšování výdajů na obranu volají hlavně státy východního křídla NATO a EU. Největší podíl dává a bude dávat Polsko, které se příští rok dostane z letošních 4,12 na 4,5 procenta HDP. Druhé Estonsko dává 3,43 procenta a třetí USA 3,38 procenta HDP. Pro srovnání – Rusko podle návrhu rozpočtu na rok 2025 plánuje dát na obranu 6,3 procenta svého HDP a čínské obranné výdaje američtí experti odhadují na 1,7 procenta.

Rozhovor

Měli bychom Rusku v informační válce dělat to samé, co ono dělá nám

1. 11. 2024 ▪ 11 min. čtení

Zvolení Donalda Trumpa zvýší tlak na země, jako je Španělsko, které se stále k dvouprocentní hranici ani nepřiblížily. „Nový normál v celém NATO bude někde nad dvěma procenty. A růst se urychlí po zvolení Donalda Trumpa, protože evropští členové NATO chtějí být schopni ukázat americkému prezidentovi, jehož politika má transakční charakter, že jdou nahoru a skutečně pro svoji obranu něco dělají,“ řekl v rozhovoru HN Franz-Stefan Gady, analytik IISS, který se specializuje na budoucnost armád a válčení.

Podle studie, kterou na Prague Defence Summit představil think-tank IISS, mají největší problém navyšovat rozpočet na obranu jihoevropské státy jako Španělsko nebo Itálie. Stejná studie upozornila, že jsou rozdíly v tom, jaký podíl HDP na obranu uvádí oficiálně NATO a jaký členské země, jejichž politici chtějí ukázat, že dávají víc než dříve. Podle IISS je to způsobené tím, že se rozšiřuje definice toho, co je možné za obranu chápat – třeba investice do silnic či železnic. To je ostatně i případ českého rozpočtu na obranu.

Zároveň je ale podle IISS dobře, že dramaticky roste podíl nákupů nových zbraní a také výdajů na výzkum a vývoj v oblasti obrany. Aliance doporučuje, aby na tyto účely šla nejméně pětina obranného rozpočtu každé členské země. Od roku 2022 – tedy od ruské invaze na Ukrajinu – tento podíl v členských zemích NATO vzrostl na třetinu.

V době studené války dávaly západoevropské státy na obranu kolem tří procent HDP, uvádí studie v Praze sídlícího think-tanku Aspen Institute Central Europe, která bude představena tento týden v Praze. Socialistické Československo dávalo v 80. letech minulého století na obranu kolem pěti procent HDP.

EU chce podpořit vyšší výdaje na obranu zřízením nového postu komisaře pro obranu a vesmír, který bude zastávat bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Obrana ale zůstává výlučně v kompetenci národních států a Severoatlantické aliance. Unie se bude snažit jí pomoci koordinací průmyslové politiky nebo hledáním nových zdrojů či změnou regulací.