Příhraniční pásmo Polska je skvělou zónou pro odpočinek. „V turistických resortech dnes najdete úplně všechno – od dětského programu přes výukové sjezdovky až třeba po podzemní přechod z pokoje do restaurace. Samozřejmostí jsou také nejrůznější typy spa, bazény či další služby. Součástí rovněž bývá gastronomie na velmi vysoké úrovni,“ říká Pavel Trojan, ředitel Polské turistické organizace.
Kam se vyplatí v zimě v Polsku vydat?
Polsko tvoří tři základní pásy. Jižní je horský, prostřední velmi plochý a úrodný, severní pak představují moře a ledovcová jezera. Pro zimu v Polsku je ideální vybrat si jižní oblast hor, která je zároveň plná termálů i různých lázeňských objektů. Nabízí se tu možnost lyžování, ale i klasické pěší turistiky.
Sněhu na polské straně bývá podobně jako na té české?
V podstatě celá hranice Česka a Polska je horským pásmem, stejně tak velká část slovenské. Ale hory jsou v Polsku úplně jiné – v Krkonoších i Vysokých Tatrách. Polský masiv je strmější, chybí mu klasické podhůří. Působí dramatičtěji, ať už se díváte z Karpacze v Krkonoších nebo ze Zakopaného v Tatrách. Hory jsou z této strany majestátnější.
A jak se na polské straně lyžuje? Vyhovují takové hory i rodinám s dětmi?
Skladba sjezdovek je relativně podobná jako v Česku. V Polsku je jich ale méně, geografická oblast, kde se dá lyžovat, je menší. Určitě bych ale chtěl doporučit třeba Jakuszyce. Je to vlastně první místo za česko‑polskou hranicí, hned za Harrachovem. Najdete tu sportovní areál Polana, který je ideální pro běžkování. Podle mě patří mezi vůbec nejlepší místa v této části Evropy, a to včetně nového multifunkčního objektu, ve kterém se můžete ubytovat nebo občerstvit.
Pobyty v horských oblastech Polska bývají často za zvýhodněné ceny na různých slevových portálech. Vychází levněji než v Česku, i když s větším počtem hvězdiček. Není to někdy jen lákadlo, které pak neodpovídá realitě?
To je zajímavá otázka. Když si totiž vezmete třeba Krkonoše, česká část byla dlouhou dobu útočištěm polských turistů, protože v polských Krkonoších byly investice minimální. Z toho důvodu bylo jednodušší být ubytovaný v české části. Jenže to se bavíme o době zhruba před 15 až 20 lety. Mezitím polská část získala obrovskou injekci do investiční výstavby, která se netýká jen Krkonoš, ale celého horského pásma od německé až po ukrajinskou hranici. Všude vyrostly objekty 21. století, což je ten klíčový moment, proč většina českých klientů začala naopak jezdit do Polska. Protože české objekty „20. století“ kvalitativně ani kvantitativně už nedostačují požadavkům naší doby.
Zatímco v Polsku je to přesně opačně.
V turistických resortech dnes najdete úplně všechno – od dětského programu přes výukové sjezdovky až třeba po podzemní přechod do restaurace, aby host nemusel chodit v bundě, pokud je třeba v jiné části resortu. Samozřejmostí jsou rovněž nejrůznější typy spa, bazény či další služby. Součástí také bývá gastronomie na velmi vysoké úrovni. Ceny jsou porovnatelné s českou částí, což se sice může jevit jako turistická past, ujišťuji vás ale, že to past vůbec není. Někdy jsou ceny dokonce skutečně o něco nižší, jak jste říkala. Jako Čech si dovolím zamířit do vlastních řad, ale služby v Polsku jsou dnes absolutně neporovnatelné s těmi v Česku. A to se nebavíme jen o horské oblasti. Platí to všeobecně.
Mají Poláci české turisty rádi?
Nedávno jsem se bavil s jednou manažerkou pětihvězdičkového hotelu v polských Krkonoších, která říkala, že čeští turisté jsou skvělí hned z několika důvodů. Jedním je, že sami vědí, do jakého hotelu vyrážejí. A že pokud je čtyř‑ až pětihvězdičkový, počítají už automaticky s tím, že gastronomie tu nebude nejlevnější. To znamená, že jsou tímto způsobem ekonomicky příčetní a je jim jasné, co za svoje peníze dostanou. Případně si najdou jiný hotel, pokud jim takový rozpočet nevyhovuje. Od polských hoteliérů také slýchám, že jsou Češi bezproblémoví turisté. To znamená, že na rozdíl od jiných národností nedělají na pokojích nepovolené večírky a chovají se velmi slušně.
Pavel Trojan
ředitel, Polská turistická organizace
Vystudoval polonistiku a serbistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během studií pobýval v Lublině, Katovicích, Vratislavi, Bělehradě a Záhřebu.
Pracoval jako programový expert v Polském institutu v Praze a od roku 2022 vede českou pobočku Polské turistické organizace.
Je autorem knižních průvodců po Polsku a své cesty po střední Evropě glosuje na FB profilu „Pavel Trojan / wódka & rakija“. Jeho největšími koníčky jsou muzika, cestování a degustace regionálních pivovarů po celé Evropě.
Kde si člověk může v této sousední zemi užít mimořádnou gastronomii? Co byste doporučil určitě ochutnat?
Polská gastronomie je všeobecně dost jiná, mnohem různorodější než ta česká. Jí se tu výrazně více zeleniny i ryb. Češi z polské kuchyně obvykle milují žurek, což je vlastně polévka typu krkonošského kysela. Oblíbené jsou i pirohy plněné masem nebo houbami, zelím, tvarohem. Další populární specialitou je bigos, který kombinuje několik typů zelí. A pokud bychom měli zabrousit do zimního období, pak budu doufat, že mě ihned neukamenujete, když navrhnu ochutnávku svařeného piva.
Máte tipy na nějaké restaurace, které jsou sázkou na jistotu, pokud chceme ochutnat něco výjimečného?
V Polsku jsou čtyři města, kde lze najít michelinské restaurace – ve Varšavě, Krakově, Poznani a Trojměstí, které tvoří Gdaňsk, Sopoty a Gdyně. I takto vysoká gastronomie se tu rozvinula do posledního detailu a Češi ji začínají pomalu objevovat. Můj tip, který jsem si vyzkoušel sám ve Varšavě, je jít do michelinské restaurace na oběd. Protože Poláci nejsou ve své většině zvyklí jíst teplé obědy jako u nás. Chodí až na večeře. Proto třeba tato michelinská restaurace ve Varšavě nabízí přes oběd menu v přepočtu přibližně za 300, 400 korun.
Kam by se v Polsku měl vydat ten, kdo například miluje umění. Do velkých měst?
Můj tip číslo dva, když necháme za sebou jižní horský pás, je Varšava, město nevídaných kontrastů. Z Prahy se dá cestovat letecky bez přestupu už nejen do tohoto města, ale také do Krakova a Gdaňsku. Do Varšavy se létá i z Ostravy. Doporučuji strávit tam nejlépe víkend a užít si tamní gastronomii, procházky mezi Starým Městem a „Manhattanem“, muzea. V případě Varšavy je tam hned několik nových multimediálních muzeí, která jsem doposud vídal třeba v New Yorku a kde se dá bez problémů strávit i půl dne. Podobná muzea najdete rovněž v jiných městech – ve Vratislavi, Poznani či Gdaňsku. Mezi moje tajné favority patří třeba i Lodž, bývalé průmyslové město, které má nejen fantasticky zrekonstruované průmyslové stavby, ale také jednu z nejmodernějších zoo v Evropě. A druhým favoritem je pak Lublin, což je město na pomezí západní a východní kultury. Je to patrné i z náboženského hlediska, protože se tam střetává kultura katolická a pravoslavná. Tamní kuchyně je pak zase úplně jiná. Víc východní, zčásti i židovská.
Stáhněte si přílohu v PDF
V úvodu jste zmínil, že v Polsku je hodně termálů. Jaké se vyplatí zkusit?
Zajímavé je, že Polsko je pro Čechy, kromě Slovenska, nejbližší termální velmoc. Ale spousta Čechů jezdí raději právě na Slovensko nebo do Maďarska. Oblíbené jsou ale Slezské Teplice u města Jelení hora. Tam jezdí i lidé z Prahy, cesta trvá dvě a půl hodiny jízdy. Termální prameny jsou také v regionu Kladska. Kromě toho má Polsko i řadu lázeňských měst, hitem této sezony jsou ale termály v okolí Zakopaného, které jsou ovšem časově dostupnější spíše pro obyvatele severní Moravy a Slezska. Zakopané podle mě i tak jako město nemá ve střední Evropě konkurenci.
Co když má člověk děti, ale zároveň si chce trochu odpočinout? Jaké jsou pak v této zemi možnosti?
Ve všech větších resortech už se počítá s nějakým dětským programem. Ale Polsko je známé také tím, že nás předčilo i ve výstavbě zábavních parků. Je pravda, že jsou různé kvality, někdy jsou relativně kýčovité, ale děti je vidí jinak. Když se podíváte na mapu Polska, v nejvíce turistických oblastech jsou tyto parky úplně všude. Ať už jde o akvaparky, dinoparky, různé zoologické zahrady… Za zmínku stojí třeba Afrikárium ve Vratislavi, které už Češi objevili a jezdí tam masově. A ještě bych dodal, že na rozdíl od Česka se v Polsku žije mnohem více na ulici, a to i ve večerních hodinách. Poláci milují zábavu a pospolitost.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená v zimě.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist