Stavební spořitelny budou pomáhat Čechům s úspornými rekonstrukcemi bydlení, říká Libor Vošický z Buřinky

České domácnosti protopí až 100 miliard korun ročně zbytečně. Důvodem je, že více než polovina Čechů žije v nemovitostech, které byly postavené před rokem 1980 a neprošly rekonstrukcí. Pokud by ale byly zateplené, pak by spotřeba v těchto domech mohla být až o dvě třetiny nižší, uvádí studie firem KPMG a Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky), kterou společně představily koncem října.

„Průměrná domácnost spotřebuje ročně zhruba 18 megawatthodin (MWh) energie, přičemž na vytápění připadá 13 MWh. Celkově pak domácnosti spotřebují až 31 procent veškeré spotřeby energií v Česku, což převyšuje dokonce i celkovou spotřebu průmyslového sektoru. Pokud by ale domy a byty prošly rekonstrukcí, dosáhlo by se obrovských úspor,“ říká předseda představenstva Buřinky Libor Vošický.

Jak vlastně tahle studie vznikla?

Již delší čas jsme se pro stavební spořitelny snažili najít novou roli, která by korespondovala i s prioritami státu. A právě oblast energetických úspor se ukázala být průnikem toho, co umíme dělat a k čemu lze využít úvěry ze stavebního spoření. Zároveň jsme si tuto oblast potřebovali ověřit a projít datově, takže jsme oslovili k partnerství KPMG. Již loni jsme udělali průzkum celého trhu, ale nyní jsme se zaměřili i na detailní pohled na úrovni krajů. Oblast energetických rekonstrukcí navíc představuje silný ekonomický potenciál. Podle propočtů ministerstva životního prostředí by mohly energetické renovace přispět 1,5 až 2 procenty k tvorbě HDP a vytvořit až 150 tisíc pracovních míst, převážně v regionech.

Přispělo k tomu i bezplatné poradenství k dotacím z programů Nová zelená úsporám, které poskytují od letošního roku stavební spořitelny?

Kapacita poradenství k dotačním programům pro energetické úspory není dostatečná. Proto jsme navrhli, že by stavební spořitelny mohly zvýšit dostupnost poradenských center ve svých pobočkách a pobočkách mateřských bank, kde se klient může dozvědět více. Je potřeba si uvědomit, že lidé v Česku sice již pomalu dva roky snižují spotřebu energií, ale primárně kvůli tomu, že šetří, ne proto, že by realizovali nějaká úsporná opatření typu zateplení.

A chodí si k vám lidé pro radu?

Od března do září ve stavebních spořitelnách využilo této možnosti téměř čtrnáct tisíc lidí, ale rádi bychom, aby počet klientů zajímajících se o energetické úspory byl řádově vyšší. Kvalitní a dostupné poradenství a finanční podpora ve formě zvýhodněných úvěrů a dotací jasně ukazují, že to je přesně ta cesta ke snižování energetické náročnosti budov. Ať už jde jen o seznámení se s možnostmi, jakou získat od státu dotaci, nebo případně jak zajistit dostatek finančních prostředků na celý projekt. V zásadě jsme nevymysleli nic nového, jen jsme pospojovali více kostiček v celém procesu do jednoho funkčního celku. A že to funguje, ukazují výše uvedená reálná čísla.

Říkáte, že bychom tempo renovací potřebovali zrychlit, což potvrzují i data ze studie. Kde vidíte hlavní překážky?

Překážek je více, ať už jsou to třeba příliš striktní stávající podmínky programu Oprav dům po babičce pro získání zlevněného úvěru, nebo administrativní složitost celého dotačního systému. Lidé si často nechtějí nechat zpracovat projekt na renovaci, protože nemají jistotu, že dostanou dotaci. V tom by například mohla pomoci takzvaná energetická dotační kalkulačka, jejíž novou podobu připravuje Státní fond životního prostředí (SFŽP). Ta by, v případě správně zadaných údajů, dala klientovi jistotu získání dotace i vyčíslení její výše. I to by mohlo posílit zájem lidí o renovace, což je klíčový faktor.

A pak samozřejmě ruku v ruce s tím půjde i trh stavebních firem, které se musí naučit udělat stavební energetické úpravy správně. Po dokončení projektu totiž přichází energetický audit, který posoudí, jestli energetická úspora opravdu dosahuje plánovaného rozsahu uvedeného projektu, aby přisouzené dotace byly oprávněné. Protože pokud by úspora neodpovídala, může dojít ke krácení dotací a lidé by museli platit rozdíl ze svého.

Studie uvádí, že do roku 2050 by měla spotřeba elektrické energie v Česku narůst o polovinu. Proč budou Češi potřebovat více elektřiny?

Vidím zde dva hlavní důvody. První vychází z nové Státní energetické koncepce, která počítá s posílením energetické soběstačnosti a odklonem od fosilních paliv. Spotřeba elektrické energie vzroste i kvůli nárůstu elektrifikace ekonomiky, mimo jiné i spolu s novými oblastmi jako elektromobilita. Zároveň předpokládáme, že kvůli globálnímu oteplování budou narůstat investice do klimatizací, které si také vyžádají více elektrické energie.

Ze studie také vyplynulo, že každý rok se do energeticky úsporných renovací investuje zhruba 40 miliard, ale aby se stav nemovitostí u nás zlepšoval, bylo by potřeba investovat 75 miliard. Na co nejvíc by tyto investice měly směřovat?

Záleží samozřejmě na typu renovovaného objektu. Každopádně vhodné renovace mohou výrazně ušetřit náklady, respektive množství spotřebované energie. Umístit si na rodinný dům pouze solární panely je samozřejmě úplně jiná disciplína než provést celkovou energetickou renovaci zahrnující zateplení stěn a střechy, výměnu oken a výměnu zdroje vytápění.

My jako stavební spořitelna se snažíme přinášet osvětu, poradenství a zjednodušit přístup k informacím. Od informací o dostupných dotačních programech přes pomoc s podáním žádosti o dotaci až po poradenství, jak zkombinovat finance z dotace, úspor a případně úvěru. Například v programu Oprav dům po babičce si žadatelé obvykle půjčují přibližně 1,5 milionu korun na zateplení domu a další úsporná opatření.

Mají stavební firmy dostatečnou kapacitu na realizaci renovací?

Podle mého názoru by ji mít měly. Nebo by minimálně o tento typ prací měly mít zájem, protože renovace nejsou zas tak složitá činnost. Věřím, že když bude o energeticky úsporné renovace ze strany obyvatel zájem, tak se tomu přizpůsobí i stavebníci.

Stavebnictví je segmentem, který se potýká s nedostatkem zaměstnanců. Jde o obor s velkým podílem manuální práce, který není moc automatizovaný ani robotizovaný. I když se i ve stavebnictví objevují zajímavé inovační projekty, které my jako Buřinka podporujeme. Před pár lety jsme podpořili projekt 3D tištěného domu Prvok. A nyní podporujeme inovativní projekt Samorost, který využívá podhoubí, tedy mycelia, jako nového stavebního materiálu s vynikajícími tepelnými vlastnostmi.

Stavební spořitelny prošly od letošního roku změnami. Snížila se výše státní podpory stavebního spoření ze 2 000 korun za rok na polovinu, přibyla naopak nová role v podobě energetického dotačního poradenství a poskytování zvýhodněných úvěrů ve spolupráci se SFŽP. Jsou úsporné rekonstrukce právě tou oblastí, kterou by se stavební spořitelny mohly rozvíjet?

Myslím, že stavební spořitelny se budou čím dál více specializovat právě na oblast financování energetických úspor. Počítáme, že objem vkladů ve stavebních spořitelnách bude stagnovat někde kolem hranice 300 miliard korun. Nicméně se domnívám, že se bude zvyšovat zájem o úvěry v oblasti energetických renovací. Roční kapacita poskytovaných úvěrů z primárních zdrojů celého sektoru stavebního spoření se pohybuje kolem 40 miliard korun. Myslím, že stavební spořitelny mohou být do budoucna vnímány právě jako rekonstrukční a renovační banky, kde člověk, který uvažuje o nějaké energetické renovaci, může na jednom místě získat informace o dotačních programech, pomoc s vyřízením žádosti o dotaci a finanční poradenství, jak optimálně zkombinovat dotace, úspory a úvěr.

Text vznikl ve spolupráci s Buřinkou.