Rostoucí ceny rezidenčních nemovitostí možná začnou brzy vyhánět mladé do ulic. Nikoliv kvůli politickému protestu, ale kvůli tomu, že jednoduše nemají kde bydlet. Známý ekonom Miroslav Zámečník nedávno v HN uvedl, že od roku 1989 jsou prakticky všechny ceny vzhledem k úrovni mezd nižší, ale výjimkou jsou ceny bydlení.

Problém je v tom, že bydlení není úplně standardní statek. Pokud totiž nemáte kde spát, je vývoj cen všeho ostatního irelevantní. Nehledě na to, že jeho váha v celkových výdajích je v životě člověka obrovská.

V roce 2023 byl medián mezd okolo 37 000 Kč hrubého měsíčně. Pokud vezmeme mladý pár, součtem dostaneme hrubý příjem 74 000 Kč měsíčně. Po zdanění oběma dohromady zůstane zhruba 59 500 Kč.

Pokud jde o výdaje, základní položkou je cena bydlení, protože spát někde prostě musíte. Buď bydlí mladý pár v nájmu, nebo ve vlastním. Pokud bydlí v nájmu, tak za průměrné 3+kk ve větším městě zaplatí zhruba 20 000 Kč plus ceny energií a dalších poplatků, řekněme 5000 Kč. Pokud splácí hypotéku, tak se při dnešních cenách nemovitostí se splátkou nemusí v krajním případě dostat pod 40 000 Kč měsíčně (plus opět energie a další poplatky). V případě varianty „nájem“ zůstane mladé rodině k žití pouze 34 500 Kč (tj. 58 % čistého příjmu) s tím, že nikdy nebude mít vlastní domov. V případě vlastního bydlení se ho sice dočkají, ale kvůli splátce jim zůstane 14 500 Kč (tj. 25 %!) čistého příjmu k běžnému měsíčnímu životu.

Další velkou položkou je pak osobní automobil, bez kterého se domácnost v dnešní době velmi často neobejde. Při dnešních cenách, kdy se nedostaneme pod 700 až 800 tisíc korun, se nový osobní automobil stává v současnosti výsadou bohatých (což mimochodem dokazuje nepřiměřeně vysoké průměrné stáří vozového parku v porovnání se zahraničím). Pokud auto budeme splácet pět let, měsíčně za něj můžeme dát i s úrokem nějakých 14 až 15 tisíc korun. S pojištěním to bude možná až 17 tisíc. Pokud tato čísla dosadíme do našeho výpočtu, rodině v nájmu zbývá po odečtení bydlení a auta na žití zhruba 17 500 Kč měsíčně a rodině s hypotékou minus 2500 Kč.

Ještě jsme pořádně nekoupili nic z běžných provozních položek a rodina je už na mizině. Nemáme potraviny, léky, pohonné hmoty, jízdné ani nic dalšího jako jakoukoliv zábavu nebo dovolenou. Nehledě na to, že by si mladí měli dávat bokem do investičních fondů minimálně 5 tisíc korun měsíčně kvůli důchodům. Za základní věci, jako jsou potraviny nebo běžná drogerie, přitom máme platit vyšší ceny, než je běžné v daleko bohatších zemích na západ od nás.

Sečteno a podtrženo – tahle země není pro mladé. Dnešní dvacátníci a třicátníci žijí v relativně velké chudobě a jejich situace se neustále zhoršuje. Generační propast dosáhla pro společnost neúnosného vrcholu. Jedna generace dala vzhledem ke svým příjmům za bydlení zanedbatelnou výši příjmů (někteří jej dostali prakticky zadarmo), přičemž další generace je nucena odevzdat za své bydlení prakticky celý svůj životní příjem a doufat, že zdědí něco po předcích. Z výše uvedeného tak jasně vyplývá, proč prudce klesá porodnost. Z čeho by se přesně měly děti financovat, když i bez nich nám zůstává u mladých rodin záporný zůstatek?

V příkladu navíc chybí budoucí výhled, kdy odvody budou vzhledem k nepříznivé demografické situaci prudce růst a čistý příjem mladých rodin nadále klesat.

Naprosto alarmující je fakt, že vládnoucí elita a politické strany tuto situaci ignorují. Realitní makléři a developerské společnosti tak nadále využívají situace. Přitom kolem sebe můžeme vidět, že snad v každé rodině prarodiče i rodiče řeší, kde budou jejich děti a vnoučata bydlet.

Vzhledem k naprosto tristní situaci se tak nabízí otázka, zda by mladá generace neměla po 35 letech skutečně znovu vyjít do ulic, aby nastala v této oblasti skutečně systémová změna.

Autor je ekonom, vyučuje na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist