Demokracie je komplikovaný proces vládnutí, v němž se zdá být čím dál složitější najít funkční vládnoucí většinu a zároveň menšinu, která se nebude cítit ohrožena a bude většinu respektovat. Už proto, že se jednou může stát sama tou vládnoucí většinou. Přinejmenším takového dojmu musí nabýt nestranný pozorovatel – nejlépe světovým děním posledních let netknutý mimozemšťan –, který by se podíval na to, co se v posledních dnech děje v demokratických zemích na dvou stranách zeměkoule, tedy ve Francii a v Jižní Koreji.
V případě obou zemí se demokratické režimy dostaly do patu chybným rozhodnutím demokraticky zvolené hlavy státu. Francouzský Emmanuel Macron vyhlásil v létě „nevynucené“ parlamentní volby, čímž způsobil, že k sobě našly cestu krajní levice a krajní pravice, které teď blokují vytvoření funkční vlády a fakticky tak paralyzují jednu z nejdůležitějších evropských demokracií v době, kdy by bylo naopak záhodno Evropu a její postavení ve světě posilovat.
Co se dočtete dál
- Proč oslabuje globální demokratická koalice.
- Proč je důležitá role Jižní Koreje.
- Jak by se mělo o svoji bezpečnost starat Česko.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.