Demokracie je komplikovaný proces vládnutí, v němž se zdá být čím dál složitější najít funkční vládnoucí většinu a zároveň menšinu, která se nebude cítit ohrožena a bude většinu respektovat. Už proto, že se jednou může stát sama tou vládnoucí většinou. Přinejmenším takového dojmu musí nabýt nestranný pozorovatel – nejlépe světovým děním posledních let netknutý mimozemšťan –, který by se podíval na to, co se v posledních dnech děje v demokratických zemích na dvou stranách zeměkoule, tedy ve Francii a v Jižní Koreji.

V případě obou zemí se demokratické režimy dostaly do patu chybným rozhodnutím demokraticky zvolené hlavy státu. Francouzský Emmanuel Macron vyhlásil v létě „nevynucené“ parlamentní volby, čímž způsobil, že k sobě našly cestu krajní levice a krajní pravice, které teď blokují vytvoření funkční vlády a fakticky tak paralyzují jednu z nejdůležitějších evropských demokracií v době, kdy by bylo naopak záhodno Evropu a její postavení ve světě posilovat.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč oslabuje globální demokratická koalice.
  • Proč je důležitá role Jižní Koreje.
  • Jak by se mělo o svoji bezpečnost starat Česko.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.