Když Česká národní banka před rokem poprvé v postpandemickém období rozhodla o snížení svých sazeb, mluvil její guvernér Aleš Michl o možnosti „kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles v případě materializace proinflačních rizik“. Ta se nedostavila. A to nejen v pohledu do budoucna, ale ani v pravidelných statistikách za uplynulý měsíc, na něž současná bankovní rada dává při komunikaci i rozhodování velký důraz.
Naopak, data za loňský prosinec ukázala dokonce pokles cen. Protože i obávané lednové přeceňování (čtěte zdražování) bylo nakonec poměrně uměřené, dostala se inflace konečně do koridoru mezi jedním a třemi procenty, kde ji ČNB chce mít. I díky tomu ČNB následně snížila sazby ještě sedmkrát. A jelikož až do května brala „úrokové schody“ po dvou, dostala se repo sazba z loňských sedmi procent na čtyři. Ovšem místo devátého snížení tento týden skoro jistě uslyšíme, že to už stačilo.
Co se dočtete dál
- Co radní zdůrazňují a jaká konstelace sil se v ČNB ustavila.
- Pro jaký případ experti národní banky připravili alternativní scénář.
- Jak se na české ekonomice podepíše stagnace největšího souseda.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
