Na fyzické velikosti státu záleží jen do jisté míry. A v době krize globalizace je spolupráce se spojenci důležitější než kdykoli předtím a zároveň je globalizaci možné dobře využít pro cíl, který si politické vedení i středně velkého státu dokáže vytyčit. „Velikost státu dělají geografie, populace, ekonomika a velikost armády. Ta souvisí s projekcí síly, vynucování si něčeho. Pokud se diplomacie nemůže opřít o ekonomiku a armádu, nemá šanci být brána vážně,“ vysvětlil mi svůj pohled na to, jak brát velikost země, Tomáš Pojar, který radil premiéru Petru Fialovi v otázkách národní bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Česko je v jeho pojetí středně velkou zemí v Evropě, jejíž relevance je podpořena členstvím v NATO a obecně spojeneckými vazbami. Podle Pojara nemůže země právě kvůli takové definici změnit kategorii, kam patří, ale může se v ní různě pohybovat nahoru či dolů.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • - Jak je Česko veliké podle různých geografických kritérií
  • - Proč o velikosti nerozhoduje jen geografie
  • - Jaká je role politiků ve vytváření „velikosti“ země
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.