Liberalismus selhal, obrovské množství lidí zůstalo stranou. Různí spasitelé jim pak dávají pocit, že se mohou pomstít

Kostely se na Vánoce plní, ale během roku většinou zejí prázdnotou. To však není případ kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Ten mívá „vyprodáno“ po celý rok. Jedním z důvodů je osobnost Petra Augustina Beneše, jehož liberální pojetí křesťanství přitahuje mimo jiné množství mladých lidí. Mluvili jsme s ním o konzumních a skutečných Vánocích, spravedlivém míru, mentální bídě identitářů či o směšnosti předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. A také o tom, jak být správným způsobem bohatý. „Měli bychom si uvědomit, že vše, co máme, je v podstatě dílem náhody,“ říká Beneš.

Proč je převažující téma Vánoc to materiální? Věcné dárky, kvanta jídla...

Já bych vlastně řekl, že to paradoxně vychází z křesťanství a že to není úplně špatně. Lidé, kteří to takto mají, aspoň jednou v roce myslí na druhé. Snaží se pro ně něco připravit, třeba i ve stresu. A uvědomí si, že by měli být v kontaktu s lidmi, s nimiž v kontaktu nejsou. Vlastně mi přijde, že to je jakýsi vzdálený odraz vánočního křesťanského poselství: Být tu pro druhé, sdílet s nimi život, myslet na ně. Takže bych komerční Vánoce úplně nezatracoval. V jejich centru je také často dítě, a to i u lidí, kteří v Božské dítě nevěří. Takže jak stárnu, tak jsem k tomuhle pojetí Vánoc více a více shovívavý.