Do konce ledna začne Senát projednávat novelu zákona zvaného lex Ukrajina, který upravuje ochranu válečných uprchlíků, ale také třeba přidělování občanství v Česku žijícím Rusům. 

Obsahuje však také přílepek, který zavádí nový trestný čin napomáhání cizí moci. Jde například o agenty pracující ve prospěch Ruska. Za takové zjišťování informací bude ve výjimečných případech hrozit až 15 let vězení. Řadě senátorů se tento návrh nelíbí a chystají o něm velkou diskusi.

Novelu schválila sněmovna v polovině prosince. A to i přes výhrady Nejvyššího soudu. Jeho trestní kolegium upozornilo na nepříliš vhodnou formulaci a velmi obecné pojetí. „Skutková podstata je formulována příliš široce, protože bude pokrývat i řadu aktivit diplomatického sboru i spřátelených států,“ upozorňuje na úskalí. Podle něj není ani jasné například to, co novela zákona míní zpravodajskými prostředky. U nich předloha pouze uvádí, že jsou totožné s těmi, které používají tajné služby.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké tresty mohou padat za špionáž pro cizí moc.
  • Na co upozorňuje Nejvyšší soud.
  • Jaká bude reakce opozice.
  • Proč pro novelu nehlasovali Piráti.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se