Do konce ledna začne Senát projednávat novelu zákona zvaného lex Ukrajina, který upravuje ochranu válečných uprchlíků, ale také třeba přidělování občanství v Česku žijícím Rusům.
Obsahuje však také přílepek, který zavádí nový trestný čin napomáhání cizí moci. Jde například o agenty pracující ve prospěch Ruska. Za takové zjišťování informací bude ve výjimečných případech hrozit až 15 let vězení. Řadě senátorů se tento návrh nelíbí a chystají o něm velkou diskusi.
Novelu schválila sněmovna v polovině prosince. A to i přes výhrady Nejvyššího soudu. Jeho trestní kolegium upozornilo na nepříliš vhodnou formulaci a velmi obecné pojetí. „Skutková podstata je formulována příliš široce, protože bude pokrývat i řadu aktivit diplomatického sboru i spřátelených států,“ upozorňuje na úskalí. Podle něj není ani jasné například to, co novela zákona míní zpravodajskými prostředky. U nich předloha pouze uvádí, že jsou totožné s těmi, které používají tajné služby.
Co se dočtete dál
- Jaké tresty mohou padat za špionáž pro cizí moc.
- Na co upozorňuje Nejvyšší soud.
- Jaká bude reakce opozice.
- Proč pro novelu nehlasovali Piráti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
