Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem začne platit v neděli. Jak to bude vypadat v praxi?

Vyjednávači Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás vyřešili poslední neshody ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy. O dohodě musí ještě hlasovat vláda židovského státu. To už by neměla být překážka, souhlasí s ní i šéf izraelského kabinetu Benjamin Netanjahu, který chce nastupujícímu americkému prezidentovi, bezvýhradnému spojenci a příteli Donaldu Trumpovi, nadělit „dárek“ k jeho pondělní inauguraci. 

Ve středu večer středoevropského času dohodu potvrdil budoucí americký prezident Donald Trump. „Máme dohodu pro rukojmí na Blízkém východě. Budou zanedlouho propuštěni,“ uvedl na své sociální síti Truth Social. Později se s oficiálním potvrzením přidali i úřadující americký prezident Joe Biden, katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, egyptský prezident Sísí i Hamás. Začátek příměří je naplánován na neděli 19. ledna. Jednání mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávaly společně USA, Katar a Egypt.

„Trumpův pověřenec dosáhl u Netanjahua během jednoho setkání více než poslové končící americké administrativy za rok,“ cituje arabské představitele obeznámené s vyjednáváním web The Times of Israel. Není divu: Netanjahu je nastupujícímu prezidentovi nakloněn a zřejmě s uzavřením dohody čekal právě na něj. Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff tak měl snazší úkol než jeho předchůdci z odcházející demokratické administrativy. 

Podle dosud uniklých informací skončí konflikt ve třech fázích. Během první etapy, trvající 42 dnů, má Hamás propustit 33 zbývajících žen a těžce nemocných rukojmí. Z izraelských věznic výměnou odejde zhruba tisícovka vězňů zadržovaných z bezpečnostních důvodů. Izraelská armáda (IDF) se zároveň částečně stáhne z Pásma Gazy, do kterého bude každý den moci vjet 600 kamionů s pomocí.

Šestnáctý den po zahájení procesu mají vyjednávači začít řešit detaily druhé fáze, během které má Hamás osvobodit zbývající zajatce a začnou rozhovory o budoucím uspořádání Pásma. Tato etapa má podle představ diplomatů skončit dohodou o ukončení konfliktu. Ve třetí fázi budou do židovského státu předána těla zesnulých rukojmí.

Co se druhé fáze a poválečného řízení Gazy týče, v blízkovýchodních médiích se opět objevily zprávy o tom, že se USA spolu s Izraelem pokusí obejít nynější vládu na Západním břehu, což je druhá a klidnější část palestinské autonomie. Pravicový izraelský premiér ani Trumpovi lidé nevěří tamnímu prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, jehož spolupracovníky z umírněného hnutí Fatah v čele Pásma nechtějí.

USA a Izrael se prý proto dohodly se Spojenými arabskými emiráty, kde na příležitost čeká Muhammad Dahlan. Vlivný politik a byznysmen s barvitým osudem žije v Zálivu od roku 2011, kdy ho ze svých řad strana Fatah vyloučila. Úřadujícím palestinským prezidentem Abbásem byl totiž v rámci vnitropartajních třenic obviněn z vraždy Jásira Arafata, tedy ikony palestinského úsilí o nezávislost. Předtím Dahlan v Pásmu vedl bezpečnostní síly.

Rodák z Gazy v Emirátech nezahálel a stal se blízkým spolupracovníkem vládnoucí rodiny v Abú Dhabí. Dosud si udržuje jistou podporu nejen v Gaze, ale i na Západním břehu. Dahlanův majetek se už v roce 2012 odhadoval zhruba na 120 milionů dolarů, což je ale spíše spodní hranice. Po odchodu do exilu se zapojil do obchodů třeba i na Balkáně.

Jeho návrat do Gazy by do středomořské hry zapojil stále asertivnější Emiráty, které už v roce 2020 normalizovaly vztahy s Izraelem. Stalo se tak za prvního Trumpova prezidentství. Jinými slovy: i když jde o nepotvrzené zprávy, Dahlan se jeví jako vůdce přijatelný jak pro USA a židovský stát, tak pro přinejmenším část Zálivu.

Dovolená s obavami. Izraelští vojáci čelí v cizině problémům, aktivisté navrhují jejich stíhání za boje v Gaze

8. 1. 2025 ▪ 4 min. čtení

Jak se s případným přijetím dohody mezi Izraelem a Hamásem vypořádají nejradikálnější ministři Netanjahuovy vlády, ale není zcela jasné. Podle ministra financí a radikálního osadníka Becalela Smotriče by válka v Gaze měla pokračovat, k případnému odchodu z vlády se ale ve středu jasně nevyjádřil. Jeho kolega a šéf resortu národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že hodlá přijetí dohody stejně jako v minulosti zabránit.