Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí ve čtvrtek pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Zbylých 600 tisíc korun jí bylo vyplaceno již dříve ministerstvem spravedlnosti. Ústavní soud následně vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu korun.

„Neshledali jsme, že by žalobkyni (Vitáskové) vznikla nějaká zásadní újma v pracovní sféře,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová. Při stanovení výše odškodného vyšla z případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, které stát za nezákonné stíhání v kauze letounů CASA vyplatil 1,6 milionu korun.

Podle čtvrtečního verdiktu musí stát Vitáskové uhradit ještě dalších 125 tisíc korun, a to za náklady, které vynaložila na odškodňovací soudní řízení.

Ministerstvo původně Vitáskové dobrovolně vyplatilo 450 tisíc korun, dalších 150 tisíc korun se bývalá předsedkyně ERÚ domohla soudně. Ústavní soud pak ale loni označil částku 600 tisíc korun za nepřiměřeně nízkou vzhledem k okolnostem kauzy – kvůli reálné hrozbě vysokého nepodmíněného trestu, kdy jí trestní soud napoprvé uložil 8,5 roku vězení.

Po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 2, který stanovil výši dalšího odškodného na 1,4 milionu korun. Tuto částku ve čtvrtek odvolací soud o půl milionu ponížil, a částečně tak vyhověl Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

„Spokojen být nemohu, protože naše představa a nárok, který jsme uplatňovali, byla řádově vyšší,“ řekl novinářům právník Vitáskové Miroslav Kalous. Požadovaná částka 48,5 milionu korun podle něj odpovídá dopadům, jaké stíhání mělo na život jeho klientky. Nechtěl komentovat, zda se Vitásková znovu obrátí dovoláním na Nejvyšší soud.

„Toto odškodnění je, řekl bych, na poměry českého odškodňování vysoké. Stát nemá jinou možnost než zaplatit, když přijde pravomocný rozsudek. Takže zaplatí,“ uvedl Miloš Borovička z ÚZSVM.

Vitásková ke čtvrtečnímu jednání nedorazila. Trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Už dříve řekla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež následně nemohla uplatnit. Zmínila například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana nebo že neuspěla v senátních volbách. Poukazovala také na zdravotní dopady a rodinné komplikace.

Vitásková byla předsedkyní Energetického regulačního úřadu v letech 2011 až 2017. Obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku čelila v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny. Zatímco pro Vitáskovou kauza skončila zprošťujícím rozsudkem, další obžalovaní si vyslechli nepodmíněné tresty. Vitásková své obvinění označovala za vykonstruované, vydání sporných licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam