Daniel Pražák
Není zas takový rozdíl, jestli ve výuce využíváte tablet, nebo umělou inteligenci, protože i když se technologie neustále vyvíjí a zlepšují, podstata učitelské práce s nimi je pořád stejná. Právě takovou filozofii razí Daniel Pražák, učitel přírodopisu a dějepisu z pražské základní školy na Strossmayerově náměstí.
Ve výuce využívá například aplikace jako Perplexity, Jenni AI pro běžnou školní administrativu nebo Suno umožňující tvořit hudbu. „Jednou jsem vygeneroval píseň na vztahy mezi organismy ve stylu Taylor Swift a během chvíle jsme v rámci jedné hodiny rozvíjeli češtinu, angličtinu, hudební výchovu i přírodopis zároveň,“ říká Daniel Pražák.
Daniel Pražák
Má kočku Disertaci, se kterou publikuje inspirace ze školství na Instagramu @edukocka. Papírovou disertaci psal a obhájil na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK na téma sítí inovativních škol. Absolvoval zahraniční výzkumnou stáž na University of Glasgow. Zajímá se o inovace ve vzdělávání, moderní technologie ve výuce a duševní zdraví žáků a učitelů. Je předním českým odborníkem na využívání memes ve výuce. Snaží se o to, aby bylo o českém školství slyšet i to pozitivní, třeba skrz podcast Hovory z kabinetu. V roce 2022 získal druhé místo v ocenění Global Teacher Prize Czech Republic.
Proč využívat AI ve výuce?
Pokud máme děti připravovat na budoucnost, musíme je seznámit s technologiemi, které budou v budoucnosti běžně používat. Ignorovat AI by bylo jako učit v pravěku a neukázat, jak využívat oheň.
Co vzkazujete učitelům, kteří se bojí pracovat s AI?
Strach z nových věcí je normální a přirozený. Už Jan Amos Komenský říkal, že učitelé by neměli být jako sloupy u cesty, které jen ukazují směr, ale sami nikam nejdou. Úkolem učitele je se neustále učit a rozvíjet, a právě práce s AI je fascinující příležitostí pro další vzdělávání.
Co vás na AI nejvíc baví z pohledu učitele?
Jak se neustále vyvíjí a jaké výzvy přináší. A také to, že mi pomáhá neustrnout.
Od chvíle, kdy se o umělé inteligenci dozvěděl, hledá cesty, jak ji využívat ve výuce. Jen někdy je třeba žákům přiznat, že se pedagogové pohybují v oblasti, ve které mohou spíše žáci učit je. „Je třeba sestoupit z piedestalu, že my učitelé víme všechno. Naším úkolem je do jejich znalostí o AI přidat vzdělávací obsah a upozornit žáky na rizika,“ vysvětluje.
Daniel Pražák má v rámci ChatGPT vytvořeného asistenta, který má v sobě nahrané vzdělávací programy, konkrétní školní výstupy a jeho styly hodin. Když připravuje podklady pro výuku a neví, jak dál, asistent mu je vytvoří na míru.
„Například jsem přemýšlel nad tím, jak badatelskou metodou pojmout šíření křesťanství na přelomu starověku a středověku. Místo toho, abych hledal autentické texty, vytvořil jsem základní osnovu a nechal umělou inteligenci doplnit texty, se kterými děti mohly následně pracovat. Samozřejmě že bylo třeba výstup ověřit, i tak mi to samotnou přípravu zkrátilo na třetinu,“ zdůrazňuje.
Poznámky z tabule během chvíle v mobilu
Během výuky také často píše poznámky na tabuli včetně nejrůznějších kritérií pro hodnocení, na kterých se s žáky během hodiny domluví. Před odchodem z výuky pak jen stačí, když ručně psané poznámky vyfotí, a jeho asistent je přepíše do digitální podoby.
Na aplikaci Perplexity zase žáky učí, jak pracovat se zdroji, jak poznat relevantní zdroj pro konkrétní projekt nebo jakým způsobem si ověřovat informace. „Je zajímavé pozorovat, jak už děti v šesté třídě zvládnou nebývale na svůj věk třídit zdroje. Jak si díky AI uvědomily, že cokoli najdou na internetu a není to ověřené, může být nesmysl. A právě tento typ gramotnosti by si měly odnést ze základní školy,“ vysvětluje učitel známý z podcastu Hovory z kabinetu.
Daniel Pražák má s dětmi zároveň dohodu, kdy používat AI na zkrácení cesty a kdy potřebuje, aby chápaly celý proces, jak se k výsledku dostat. AI mu při výuce otevírá obrovské množství příležitostí. Na vygenerovaných obrázcích Pantheonu může dětem ukázat, kde jsou limity umělé inteligence a jaké prvky na obrázek nepatří. Ony se pak díky tomu zábavnou formou naučí, jaké prvky má římská památka.
AI ale nebere jako primární nástroj. V mnoha ohledech se jeho výuka neliší od klasické. Vždy je příležitost sáhnout po klasické učebnici. AI také nepoužívá pro každou přípravu. AI asistent je ale v mnoha případech jeho parťák, který mu pomáhá určitá témata rozvinout. „Ani pro děti není používání technologií velké překvapení. Spíše bývají překvapené tím, jak jim může pomoci,“ říká.
Děti už AI stejně používají. Své místo by měla mít i ve výuce
AI může učiteli vypálit rybník
Ve své praxi se ale už také setkal s tím, že mu žák odevzdal zadaný úkol vygenerovaný umělou inteligencí. „Jednalo se o téma do sexuální výchovy a on ho očividně psát nechtěl. Nakonec jsme se domluvili, že vytvoří jiný materiál, na kterém nebude poznat, že ho dělala AI. Pro mě jako učitele to i tak účel splnilo, protože mým cílem bylo, aby se o tématu žáci co nejvíce naučili,“ vysvětluje. „Jednou se mi ale stalo, že jsme řešili badatelskou otázku, kterou jsem měl v plánu v hodině postupně rozvíjet. Jenže jeden žák vše hodil do AI a ona mu odpověď vygenerovala přesně ve struktuře, kterou jsem zamýšlel postupovat po zbytek hodiny. Prostě mi vypálila rybník,“ říká.
Na tomto příkladu ukazuje, jak je důležité žákům jasně vysvětlit, kdy umělou inteligenci ve výuce používat a kdy ne.
Václav Maněna
Dalším příkladem učitele, který se rozhodl zapojit umělou inteligenci do výuky, je Václav Maněna ze Škol Březová a SPŠ Hradební. Za tím, že se rozhodl využívat AI ve výuce, stálo v první řadě nedostatečné vybavení učebny technikou. Bylo to ve chvíli, kdy hledal způsob, jak žáky více zaujmout a zapojit do toho technologie. Jenže zjistil, že má k dispozici jen obyčejnou tabuli, křídu a počítač s dataprojektorem. Wi‑fi ve třídě prakticky nebyla a na využití mobilních žákovských telefonů mohl zapomenout. „Většina z nich měla mobily vybité po třetí vyučovací hodině,“ vzpomíná Václav Maněna na realitu, se kterou se dříve v běžné školní třídě potkal. „Byl to shodou okolností rok, kdy se začalo hodně mluvit o aplikacích s umělou inteligencí, které už byly dostupné a použitelné pro širokou skupinu uživatelů. Zkusil jsem některé a po pár hodinách mi došlo, že právě tyhle mi pomohou zapojit technologie do prostředí běžné třídy,“ vysvětluje učitel informatiky.
Václav Maněna
Učitel, youtuber a odborník na využívání technologií ve výuce. Učí informatiku na střední škole Kombinované lyceum Březová a jednou týdně operační systémy na SPŠ Hradební. Má dlouholeté praktické zkušenosti s e‑learningem, online vzděláváním a využíváním technologií ve výuce. Poskytuje webináře, školení a konzultace školám i organizacím, které podporují vzdělávání. Radí firmám a vzdělávacím agenturám s nasazením a využitím vzdělávacích technologií. Na sociálních sítích publikuje tipy a různé legrácky z výuky informatiky.
Proč využívat AI ve výuce?
Protože je přirozenou součástí dnešního světa. Nemůžeme ji ignorovat. Učitelé by měli znát její možnosti, ale hlavně limity a rizika.
Jaké aplikace doporučujete?
Záleží na konkrétním předmětu, ale univerzálně bych doporučil nějaký chat. Už jen proto, že děti chaty používají. Já doporučuji jednoznačně ChatGPT s hlasovým asistentem, který mi neuvěřitelně ulehčuje přípravu na výuku.
Co vzkazujete učitelům, kteří s AI odmítají pracovat nebo její využívání zakazují žákům?
Nic. Takové učitele většinou uklidní, když zjistí, že umělá inteligence dělá chyby, a ještě víc se svém postoji utvrdí.
Následně začal digitalizovat a zpracovávat papírové písemky nebo nákresy na tabuli. Najednou díky umělé inteligenci nepotřeboval žádné extra vybavení. Stačil mu jen mobilní telefon a aplikace, které jsou dostupné zdarma.
Využívá například aplikace Post‑it a Microsoft Lens. K automatizovanému vyhodnocování písemek doporučuje Swiftgrade. Kromě toho využívá hodně aplikací v přípravě na výuku. Pracovní listy a různé výukové materiály tvoří převážně v aplikaci Canva, která je funkcemi umělé inteligence prošpikovaná, a učitelé ji navíc mohou používat zdarma. S přípravou na výuku mu pomáhá ChatGPT. „Ale ne tak, že si nechám vygenerovat přípravu. Vždy mu popíšu, co bych v hodině potřeboval probrat, na co chci dát důraz, a poprosím ho, aby se mnou aktivity konzultoval a navrhl vylepšení. V tomhle ohledu je neuvěřitelně efektivní hlasový asistent. Díky tomu se s chatem mohu bavit jako se zkušeným kolegou. Je to pohodlnější a efektivnější než si s ním psát. Navíc mi konverzaci přepíše do textu, se kterým mohu dále pracovat,“ popisuje Václav Maněna.
Děti je stále složitější zaujmout
Václav Maněna zdůrazňuje, že jeho školní den s AI se neliší od běžné výuky. Jen má k dispozici další aplikace a funkce AI, které mu práci usnadňují. „Ukazuji, jak s nástrojem efektivně pracovat a na co si dát pozor. Ale v principu vážně nic nového. Někdy to říkám i na školeních, že vlastně moc nechápu, co by mě mělo na umělé inteligenci vzrušovat. Zařadil jsem ji do výuky přirozeně jako tisíc jiných věcí, se kterými jsem se za ty roky setkal,“ uvádí Václav Maněna.
Proměňují se ale s využíváním AI i žáci? „To je velice komplexní otázka. Když začnu tím negativním, tak nástroje umělé inteligence samozřejmě přinášejí nová rizika v oblasti kyberšikany. To však není důvod je zakazovat: právě naopak, měli bychom dětem vysvětlovat rizika a dopady takového chování. Často se mluví také o tom, že děti začnou hloupnout a lenivět. Já nic takového nepozoruji a vůbec s tím nesouhlasím, ale je dobré to zmínit, protože tahle obava často zaznívá nejen od učitelů,“ říká Václav Maněna a dodává: „Co se ale možná mění, je způsob práce s mobilními technologiemi a počítači. Díky umělé inteligenci jsou technologie přístupnější a snáze ovladatelné. Děti dnes dokážou na mobilu dělat věci, které byly dříve vyhrazeny profesionálům s klasickými stolními počítači. Je těžké je motivovat k tomu, aby se hodiny učily upravovat fotografie na počítači, když to podobně zvládnou na mobilu za pár minut. Obecně je těžké děti zaujmout a dá se říct, že očekávají okamžitou individuální odezvu. To je něco, co sice vzniklo už dříve, ale s příchodem umělé inteligence je to ještě patrnější a tenhle trend roste.“
Někteří rodiče přicházejí s obavami
Dle jeho slov AI může hodně pomoci i dětem s poruchami učení, protože chat může být trpělivý učitel, kterému nikdy nedojde trpělivost a který dokáže svůj výklad přesně přizpůsobit individuálním potřebám žáka. „Umělá inteligence může také tvořit různé souhrny, přepisovat videa na text, chovat se jako učitel jazyka. A to je jen zlomek možností,“ doplňuje.
Osobně se nesetkal s tím, že by děti s AI pracovat nechtěly. Spíše rodiče mají obavy z toho, aby při práci s nástroji umělé inteligence nebyly nějak zneužity osobní údaje dětí. Problematické může být i zpracování fotografií dětí pomocí různých nástrojů. S tím souvisí také obavy z nárůstu kyberšikany. „Hodně problémů pramení také z malého povědomí o tom, co umělá inteligence je a jaké má možnosti. Nedávno se na mě v téhle souvislosti obrátili rodiče dětí na druhém stupni základní školy. Děti přišly domů vyděšené, protože je spolužáci strašili s tím, že umělá inteligence jsou také roboti, kteří nás budou chtít zabít. My jsme měli černou sanitku, dnešní děti mají zabijácké roboty,“ říká Václav Maněna.
Pavel Hodál
S AI pracuje také Pavel Hodál, učitel informatiky a přírodopisu ze Základní školy Bakalka. Umělou inteligenci používá například pro brainstorming nebo generování administrativních textů. AI asistent mu pomáhá s rozšiřováním znalostí o určitých tématech, které by dle svých slov nezískal tak rychle a v takovém rozsahu při čtení běžných článků.
Pavel Hodál
Učitel informatiky a přírodopisu ze Základní školy Bakalka. Technologie učí žáky a školí učitele. Je členem pracovní skupiny při Národním pedagogickém institutu České republiky.
Proč využívat AI ve výuce?
Protože je to technologie, která mění všechno, a škola by měla držet krok.
Co vzkazujete učitelům, kteří s AI odmítají pracovat?
Nebojte se jí, pomůže vám při vaší práci.
Co vás na AI nejvíce baví?
Že se neustále mění, vyvíjí a přináší stále nové funkce a možnosti.
Během přípravy na výuku střídá různé nástroje, jako ChatGPT, Copilota nebo Google Gemini. Využívá asistenta, který mu pomáhá stylizovat texty do čitelnější podoby, a asistentů má hned několik pro různé úkoly. „Například mám nápad, co chci učit a jak, ale rád bych znal i další pohled. Zeptám se proto Didaktika, co bych v daném tématu mohl dělat, a on mi navrhne deset věcí. Já z nich osm znám, ty mi nepomohou, ale ty dvě další mi otevřou oči a poskytnou mi velkou přidanou hodnotu,“ říká Pavel Hodál.
Prostřednictvím umělé inteligence generuje také pracovní listy do hodin přírodopisu, jako byly materiály o ekosystému obojživelníků. „Zadal jsem AI, aby mi vygenerovala pracovní list, který podpoří znalost ekosystému obojživelníků a bude používat konkrétní metody, jako je rozvoj práce s textem nebo čtenářská gramotnost. Výstup byl mnohem bohatší a zajímavější, než kdybych nad ním seděl s tužkou a papírem,“ zdůrazňuje Pavel Hodál. Zároveň přiznává, že práce s AI není vždy jednoduchá a učitelé se musí naučit, jak s ní správně pracovat. Také se vymezuje proti obecnému strachu, že žáci budou prostřednictvím umělé inteligence podvádět. „Podvádět budou pouze ve chvíli, kdy dostanou chybné zadání. Jestliže zadání zní, napiš mi referát o architektuře středověkého Brna, je jasné, že použijí AI. Ale pokud výstup umělé inteligence vezmete a začnete s dětmi debatovat o tom, jak jsou získané informace spolehlivé a co v nich chybí, splníte výukový účel,“ dává tip Pavel Hodál.
Podle něj je pro žáky jakákoliv neformální výuka zajímavější a víc upoutá jejich pozornost. I proto chodí v tandemu do hodin kolegů a žákům v nich ukazuje práci s umělou inteligencí. V hodinách dějepisu s ním hledají historické chyby na vygenerovaných obrázcích, v hudební výchově skládají s AI písničky, na kterých se dají ukázat různé hudební styly, hudební nástroje, dynamika skladby nebo její jednotlivé části.
Pavel Hodál ale také zdůrazňuje, že je třeba děti učit, že AI bude stále více ovlivňovat mediální prostor. Proto je učí, jak rozpoznat různé manipulace.
„Rozdělil jsem žáky do dvou skupin a nechal je vygenerovat falešné články na stejné téma. Jedna skupina měla za úkol vytvořit argumenty pro, zatímco druhá proti. Během výuky s údivem zjistily, jak jsou oba texty důvěryhodné a plné silných argumentů,“ říká Pavel Hodál.
Aplikace, se kterými se mohou setkat žáci a učitelé
ChatGPT – generativní umělá inteligence, která pomáhá s přípravou na výuku.
Perplexity – aplikace, která poskytuje aktuální informace i s odkazy pro ověření. Je ideální při psaní odborných textů a školních prací.
Post‑it – aplikace, která umožňuje digitalizaci poznámek, písemek a tabulí. Ručně psaný text se při skenování transformuje do strojově psaného, který je možné dále upravovat.
ScioBot – aplikace, která dokáže během chvíle vygenerovat kompletní přípravu na jakoukoliv hodinu.
Suno – generativní program pro tvorbu hudby.
Swiftgrade – aplikace, která pomáhá učitelům s hodnocením testů a písemek včetně písemných prací z matematiky.
Tipy na stránky o AI ve výuce
https://manena.info
https://aidetem.cz
https://digitalizace.rvp.cz
https://www.tybrdo.cz
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist