Podle nejnovějších dat Národního pedagogického institutu České republiky umělou inteligenci (AI) na základních školách používá přes 53 procent učitelů, do výuky ji ale zařazují pouze v 17 procentech případů, na středních školách je poměr 55 procent využití u přípravy a 40 ve výuce. „Ale například ScioŠkoly s těmito nástroji pracují naplno i ve vyučování. Platí totiž, že více tyto programy využívají ti učitelé, kteří se s nimi již seznámili a mají k nim kladný přístup,“ říká Tomáš Matoušek, vedoucí komunikace vzdělávací organizace EDUin.

Učitelé AI nejvíce používají k přípravě testů či jejich vyhodnocování, ale pomáhá jim i při přípravách na hodinu nebo v administrativní rovině, například jako virtuální asistent při psaní e‑mailů po odjezdu na školu v přírodě. Umělá inteligence může pomáhat jak samotným učitelům, tak i žákům.

AI jim ve výuce pomáhá se více rozvíjet, zvykat si na nové technologie a při dobrém uchopení i smazávat nerovnosti, pomáhá také dětem s poruchami učení.

AI při výuce mimo jiné může srovnávat nerovnosti mezi žáky a pomáhat dětem s poruchami učení.
AI při výuce mimo jiné může srovnávat nerovnosti mezi žáky a pomáhat dětem s poruchami učení.
Foto: Shutterstock
Investice do vzdělání

AI ve výuce

30. 1. 2025 ▪ 13 min. čtení

Pracovat s AI by měly i mladší děti

Žáci mohou mít přístup k AI asistentovi, který jim může vysvětlovat příklady z matematiky, pomáhat s učením cizích jazyků a podporovat je při domácích úkolech. V hudební výchově mohou prostřednictvím AI vygenerovaných skladeb objevovat různé druhy hudby, hudební nástroje nebo se učit o jednotlivých částech skladby. V hodinách dějepisu mohou hledat historické chyby na vygenerovaných obrázcích a upevňovat si tím své znalosti. A v zeměpise si mohou díky AI prohlídnout různá místa po celém světě a prozkoumat různé kultury a geografické oblasti, aniž by opustily třídu.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

„Můžeme generativní umělé inteligenci dát roli historické postavy, která nám pak bude zodpovídat otázky týkající se dané doby, přičemž ji hlídáme, aby odpovídala pravdivě. Nebo si necháme vygenerovat text, ve kterém žáci hledají pravopisné chyby a určují, v jakém slohovém stylu je text napsaný. Případně hlídáme, zda námi zadaný slohový útvar AI dodržela. Výhodou je i samotné ‚programování‘ toho, co po ní chceme, tedy promptování. Protože i tím se děti rozvíjejí,“ doplňuje další příklady Tomáš Matoušek.

Oslovení odborníci se shodují, že by práce s AI měla být vždy jen doplňkem ve vyučovací hodině a že je třeba výstupy kriticky hodnotit. „U dětí to platí ještě víc, protože jejich kritické myšlení je v zárodcích a mají mnohdy potíž určit, zda je informace správná a ověřená, nebo jde například o fake news.

Z toho důvodu učitelé mohou získat pocit, že práce s AI je pro starší děti, ale to je už pozdě. Je potřeba učit pracovat s těmito nástroji i menší děti, protože s nimi přichází do kontaktu na sociálních sítích nebo na internetu obecně,“ zdůrazňuje Tomáš Matoušek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist