Pandemie covidu-19 zásadně změnila globální ekonomické prostředí a přinesla trvalý posun v rovnováze mezi fiskální a měnovou politikou. Tato transformace znamená zrychlení dluhově-inflační spirály, která ničí finanční systémy. Očekává se, že nerovnost v bohatství se bude dále a rychleji prohlubovat, což činí vlastnictví vzácných aktiv jediným spolehlivým způsobem, jak se chránit.
Americký dolar, uznávaný jako globální rezervní měna, čerpá svou sílu z důvěry v americkou vládu, robustnosti její ekonomiky a hloubky jejích finančních trhů. Od opuštění zlatého standardu v roce 1971 je však jeho hodnota založena na nehmotných faktorech, jako je důvěra a užitečnost. Postupem času si americká vláda a Federální rezervní systém přivlastnily větší kontrolu nad finančním systémem, často upřednostňujíce národní zájmy před globální stabilitou.
Spojené státy ale využívají svého finančního postavení k řešení domácích problémů, jako je stárnutí populace a rostoucí globální konkurence. Tato závislost na dluhovém růstu, včetně praktik, jako je kvantitativní uvolňování, se pak rozšířila globálně, což vedlo k cyklu závislosti na levných penězích.
Americká centrální banka bitcoin nakupovat nebude. Trump kryptoměny jen využil. Teď už ho nemusí zajímat, tvrdí ekonom Stroukal
Zpočátku se zvyšování peněžní zásoby prostřednictvím nízkých úrokových sazeb, vládního půjčování a kvantitativního uvolňování zdálo jako cesta k prosperitě. Inspirovány USA jiné země přijaly podobné strategie, což vedlo k bezprecedentnímu nárůstu globálního dluhu. Tato přehnaná závislost na dluhu však ukazuje, že současný kapitalismus funguje pouze, když populace roste, s čímž Západ začíná mít problém.
Nekontrolovaný nárůst dluhu ale vytváří začarovaný kruh, kdy náklady na obsluhu dluhu přesahují udržitelné úrovně, což vede k nekonečnému cyklu půjčování. Výsledná inflace pak nepřiměřeně zasahuje střední a nižší majetkové vrstvy, zatímco bohatí, kteří drží významná aktiva, vidí svižný růst svého bohatství.
Tento trend se pravděpodobně urychlí v období fiskální dominance, které nastává, když vládní výdaje, namísto politik centrálních bank, určují ekonomické cykly. Veřejný sektor tedy začíná mít navrch nad soukromým. V tomto prostředí se měnová politika stává sekundárním nástrojem, který ale není schopen omezit inflaci ani ovlivnit rozhodování o vládním půjčování.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist