Kdybychom museli za investice platit podobně jako za elektřinu, investiční svět by se rychle proměnil. Typický podílový fond bohužel není zrovna distributor energií a nedožaduje se inkasem nebo složenkou každý měsíc své platby, nýbrž nám bere peníze bezbolestně přímo z investovaného majetku. A jak se říká, co oči nevidí, to srdce nebolí. Ale mělo by. Pokud bychom museli každé čtvrtletí otevřít peněženku, brzy by vyšlo najevo, že investování není vůbec levné.
Akciový podílový fond, který má na první pohled malý průběžný poplatek ve výši dvou procent ročně, ve kterém má investor 100 tisíc korun a každý měsíc si ukládá další čtyři tisíce, během 30 let investování „vyfakturuje“ jen na tomto poplatku skoro milion. Kdyby měl fond poplatek desetinový (tedy 0,2 procenta ročně namísto dvou procent), pak by investor ušetřil, respektive by byl díky levnějšímu řešení investic bohatší rovnou o dva miliony korun. To je přibližně tolik, kolik průměrná domácnost utratí za elektřinu za 150 let.
Málokdo je tak bohatý, aby si mohl dovolit poplatky přehlížet. Jak ukazuje myšlenková hra s elektřinou, dopad poplatků na investice je zásadní a také neintuitivní. Ve skutečnosti ale nejde o velkou vědu a stačí se nad poplatky zamyslet, propočítat různé scénáře, nastavit ten správný a následně je na celý život vystaráno.
Co se dočtete dál
- Jak zhoubný vliv mají některé poplatky na majetek investora, i když to tak na první pohled nevypadá.
- Jakým způsobem je nejvýhodnější investovat, aby měl člověk na konci co nejvíce peněz.
- Jak výhodné jsou investice u brokerů, roboplatforem a penzijních fondů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
