Pokud jde o sex, mají Němci jasno – skoro 40 procent z nich by se nikdy nevyspalo s voličem Alternativy pro Německo (AfD). Ukázal to průzkum pro deník Hamburger Morgenpost. AfD je v tomto směru zdaleka nejméně oblíbenou stranou. Z hlediska podpory před předčasnými volbami to je ale jinak: volila by ji víc než pětina Němců a strana snižuje náskok na vedoucí konzervativní blok CDU/CSU. Ten jí navíc v parlamentu nyní přiřkl roli, na jakou strana tohoto typu nedosáhla od druhé světové války.
„Lituji, že se vytvořila tato většina,“ prohlásil lídr CDU/CSU Friedrich Merz. Reagoval na fakt, že jeho návrhy na zásadní přitvrzení německého přístupu k ilegální migraci prošly ve Spolkovém sněmu jen díky hlasům krajně pravicové AfD. Něco takového se stalo poprvé od vzniku Spolkové republiky Německo v roce 1949.
Oč v návrzích jde?
Počítají s několika výraznými změnami stávajících pravidel. Předně, Německo by na své území nemělo vpustit ani jednoho jediného nelegálního migranta. Hranice by mohli překročit jedině lidé, kteří cestují legálně. Nelegální migranti by měli být zadrženi a vráceni do té země EU, do níž vkročili jako první. Platit to má bez ohledu na to, jestli jde o skutečné uprchlíky před válkami, nebo o ekonomické migranty. A taky bez ohledu na to, jestli tito lidé chtějí v Německu požádat o azyl, nebo nikoliv.
Čím CDU/CSU argumentuje?
Německo je obklopeno bezpečnými zeměmi, které dodržují lidská práva. Žadatelé o azyl by tedy měli svou žádost o ochranu podat v nich, nikoliv až v Německu. A především, podle platných pravidel by měli o azyl požádat v první zemi EU, na jejíž půdu vstoupí. Takovou zemí může Německo být pouze pro lidi, kteří do něj přiletí ze států mimo EU.
Je to legální?
Jednoznačně není. Výše zmíněné je sice pravda, žadatelé o azyl si podle pravidel nesmí vybírat, v které zemi EU o ochranu požádají, a měli by to udělat v první zemi vstupu. Ale – podle mezinárodního práva nesmí žádná země světa na svých hranicích takovou osobu prostě zadržet a vyhostit ji. Musí nejprve její žádost o azyl posoudit. Výsledkem klidně může být, že tato osoba měla o ochranu požádat v jiném státě, a následovat může deportace. To ale nelze udělat automaticky bez posouzení každého jednotlivého případu. Není to něco, co by nařizovalo právo EU – jde o mezinárodní právo přijaté po druhé světové válce.
Muskova nová favoritka: Weidelová z AfD chce Němce dostat z EU. Co by to pro ně i Česko znamenalo?
Co s těmi lidmi bude?
Mají být vyhoštěni. Ti, kteří deportaci nepodstoupí dobrovolně, by měli být drženi v hlídaných zařízeních, aby nemohli zmizet.
Jak chce CDU/CSU hranice kontrolovat?
Kontroly na německých hranicích mají být podle konzervativců permanentní, tedy časově nijak neomezené. Policie hlídkuje na hranicích včetně těch s Českem už nyní, ale jde o časově omezené opatření, které je nutné v případě shody formálně prodlužovat. Zavedením permanentních kontrol chce CDU/CSU demonstrovat zmíněný tvrdší postoj.
Je to legální?
Opět – není. Podle pravidel Schengenu lze v odůvodněných případech kontroly hranic zavést, ale vždy musí být časově omezené a v případě prodloužení znovu zdůvodněné. Jinou věcí je, že v reálu Němci kontrolují své hranice s Rakouskem už téměř 10 let, což má k časové omezenosti daleko.
Mohou kontroly na hranicích fungovat?
Nelegální migranti obvykle nejezdí do Německa po dálnici, zní kritika na adresu hraničních kontrol, takže toto opatření v praxi mnoho nezmění. Ani CDU/CSU nechce rozmístit pohraničníky po celé délce hranic včetně lesů a hor. Na druhou stranu, policie i v rámci současných kontrol na běžných hraničních přechodech zadržela desítky tisíc lidí, kteří neměli potřebné doklady ke vstupu do země.
Proč se CDU/CSU spojila s krajní pravicí?
Pro návrhy hlasovala vedle liberálů z FDP taky AfD. Šéf CDU/CSU Merz tvrdí, že o to neusiloval, že je věcí každé ze stran, jak se zachovala. Vládní sociální demokraté a Zelení byli proti. Každopádně šlo o deklaratorní normy, nikoliv o to, že by se po schválení nyní staly zákony. K tomu by mohlo dojít po únorových parlamentních volbách.
Kdo tedy bude v Německu vládnout?
CDU/CSU vylučuje, že by se po volbách, které budou 23. února, mohla spojit s AfD. Spolupráci s krajní pravicí označuje za nepředstavitelnou, část AfD sleduje německá tajná služba pro podezření z protiústavního zaměření. Na druhou stranu, pokud volby dopadnou podle průzkumů, CDU/CSU by v tom případě nezbylo než vládnout se sociálními demokraty, Zelenými, nebo s oběma stranami. Taková koalice by nejspíš byla velmi rozhádaná a nestabilní. CDU/CSU by teď volilo zhruba 30 procent Němců, AfD o necelých 10 procentních bodů méně.
Je migrace téma?
Nejdůležitější, spolu se špatným stavem ekonomiky. V posledních měsících v Německu spáchali několik vražd migranti, kteří měli být podle pravidel dávno vyhoštěni. Na druhou stranu, nelegální migrace do Evropy loni podstatně klesla, a to skoro o 40 procent oproti roku 2023.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
