Předtím než si ji kancléř Friedrich Merz vytáhl do své vlády na pozici ministryně hospodářství, pracovala Katherina Reicheová (CDU) pro skupinu E.ON. Nedostatek kompetencí v energetice jí tedy nelze vytýkat. Přesto ani ona nejspíš nenajde uspokojivou odpověď na otázku, kde se má v budoucnu v Německu vyrábět elektřina.

Problém, který musí Reicheová vyřešit, zní zhruba takto: Mají se nové elektrárny budovat tam, kde se nachází energeticky intenzivní průmysl? Anebo se naopak výroba má přesunout do míst, kde už elektrárny včetně veškerého zázemí a zaměstnanců existují? Vláda v Berlíně čelí v hledání odpovědí nejen silnému tlaku spolkových zemí s protichůdnými zájmy, ale také tlaku jednoho z největších výrobců elektřiny v zemi a jeho zaměstnanců. Tím je společnost LEAG, spadající do impéria českého miliardáře Daniela Křetínského.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč chce ministryně Reicheová zvýhodnit výstavbu elektráren na jihu Německa.
  • Proč je to podle Křetínského společnosti LEAG diskriminační.
  • Kolik plynových elektráren plánuje Německo do roku 2030 postavit.
  • Co nerovnoměrné rozložení výroby a spotřeby znamená pro cenu elektřiny.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.