Není to úplně běžná kombinace: lesba, která žije ve vztahu s ženou původem ze Srí Lanky, s níž vychovává dvě děti. Domluví se čínsky a má za sebou kariéru v investiční bance Goldman Sachs. A zároveň postavila svůj politický program na odporu k migraci nebo na obhajobě hodnot tradiční rodiny.

Alice Weidelová, lídryně krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), rozpor mezi svým osobním a politickým životem nevidí, stejně jako mnoho německých voličů. V parlamentních volbách, které budou už příští měsíc, by AfD mohla podle průzkumů dostat zhruba 20 procent hlasů a obsadit druhé místo.

Kandidátkou strany na post kancléřky je právě Weidelová. Nyní se jí osobně i celé AfD dostalo velké podpory od Elona Muska, nejbohatšího muže světa a blízkého spolupracovníka nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Musk ve čtvrtek na své platformě X, kde má 211 milionů sledujících, povede s Weidelovou živý rozhovor. Podobně jako to před americkými prezidentskými volbami udělal s Trumpem. Musk si přeje, aby AfD předčasné volby, které budou 23. února, vyhrála a Weidelová se stala kancléřkou, jako druhá žena v historii Německa. „Jedině AfD může zachránit Německo,“ napsal Musk před Vánoci. Tvrdí, že strana prosazuje deregulaci a snížení daní, což by ozdravilo stagnující německou ekonomiku.

Úvahy o tom, že by se Weidelová stala kancléřkou, jsou čistě teoretické. Žádná další strana s ní nechce vládnout. AfD tak momentálně nemá šanci nejen na kancléřský post, ale ani na to, že by se stala součástí koalice, v jejímž čele by stál politik z jiné strany.

AfD v programu skutečně podporuje nižší daně nebo odstranění některé byrokracie, která brání snadnému podnikání. Otázka je, jak vážně to myslí. Když chtěl sám Musk postavit továrnu své automobilky Tesla v Německu, byli místní politici AfD proti.

Podstatou stranického programu je ale něco jiného. Vedle důrazu na tradiční rodinu a odmítání potratů chce AfD úplně zastavit nelegální migraci, byť nevysvětlila, jak by toho chtěla dosáhnout. V důrazu na razantní snížení migrace se s ní shodují i další strany včetně konzervativního bloku CDU/CSU, který podle průzkumů ve volbách jasně zvítězí.

Na čem se naopak neshodují, je přístup k Evropské unii. „Je hluboce nedemokratická,“ prohlásila Weidelová o EU. Svůj postoj k ní nedávno zásadně změnila. Dosud prohlašovala, že Německo by mělo vystoupit jen v případě, že by se unii nepovedlo zásadně změnit. Návrh programu AfD, který by měl být přijat tento měsíc, už ale rovnou požaduje, aby Německo EU opustilo. Zároveň by se mělo vzdát eura a vrátit se k marce. Místo EU by podle AfD mělo vzniknout mnohem volnější Evropské společenství. Strana ale nevysvětluje, jak přesně by mělo fungovat.

Podle průzkumů jsou oba kroky mezi Němci velmi nepopulární. V případném referendu by skoro 90 procent Němců hlasovalo pro setrvání v unii. Nabízí se tedy otázka, proč AfD nyní vsadila na takzvaný dexit, tedy odchod Německa z EU. „Je to primárně nacionalistická strana,“ prohlásil profesor politologie Wolfgang Schroeder. Podle něj je odpor k nadnárodní spolupráci jedním z klíčových rysů AfD.

Pokud by Německo z EU opravdu vystoupilo, jeho ekonomika by se během prvních pěti let propadla skoro o šest procent. To by znamenalo ztrátu ve výši 690 miliard eur, tedy přes 17 bilionů korun, tvrdí ve své analýze Institut pro německé hospodářství. Každý Němec by tak přišel v přepočtu o víc než 86 tisíc korun ročně. Existují i další podobné analýzy, AfD je ale odmítá jako pouhé strašení.

Odhady toho, jak by německé vystoupení z EU dopadlo na Česko, neexistují. Je ale jasné, že by šlo o masivní zásah, vzhledem k provázanosti české ekonomiky s tou německou. V případě, že by se v Německu dostali k moci nacionalisté požadující uzavření hranic, kteří by prosadili dexit, by obchodní vztahy mezi německým a českým byznysem mohly jen těžko pokračovat v nezměněné podobě.

AfD je skeptická taky k Severoatlantické alianci, která je pilířem české bezpečnosti. „Evropa je nucena prosazovat americké zájmy. To odmítáme,“ prohlásil o NATO Tino Chrupalla, který spolu s Weidelovou AfD předsedá. Uvedl, že Německo by mělo své členství v alianci přehodnotit.

Historicky přitom platí, že Německo přestalo ohrožovat své sousedy včetně Čechů poté, co se po druhé světové válce integrovalo do západních struktur, tedy NATO a EU. „Je uklidňující, že se Německo nedalo strhnout nacionalistickým velikášstvím a že dále staví na svém ukotvení v NATO a EU,“ napsal o vývoji po konci studené války Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

Pokud by se k moci dostala AfD, byla by tato jistota zpochybněna. Strana by k tomu ale potřebovala mít k dispozici ústavní většinu – bez ní není možné referendum o vystoupení z EU vyhlásit.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam