Ocelářský průmysl byl odpradávna výkladní skříní české ekonomiky a také jedním z důvodů, proč jsme v období první republiky patřili mezi ekonomicky nejsilnější země na světě. Od té doby se pochopitelně mnohé změnilo, ale největší revoluce v tomto odvětví je pravděpodobně teprve před námi.

Evropská komise se zavázala k tomu, že Evropa sníží emise oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 (Fit for 55) do roku 2030 a do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality (stejně jako Velká Británie či Austrálie, Čína až v roce 2060 a Indie dokonce až do roku 2070). K těmto ambiciózním cílům bude muset přispět i ocelářský průmysl jakožto jeden z označovaných představitelů „špinavé“ výroby.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká finanční břemena čekají na firmy?
  • Proč je důležité chránit českou konkurenceschopnost v ocelářství?
  • Jaké příležitosti skrývá ocelářský průmysl v ČR?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.