Hned po inauguraci podepsal nový prezident Spojených států Donald Trump exekutivní příkaz, kterým USA odstoupily od Pařížské dohody o klimatu. Dohody, která vyzývá vlády k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a k úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
USA dnes vypouštějí přibližně 11 procent celosvětových emisí skleníkových plynů a jsou jejich druhým největším producentem na světě. Odstoupením od pařížské klimatické dohody se zařadily k zemím, jako jsou Jemen nebo Írán. Trumpův krok není žádnou novinkou, stejný krok učinil už během svého prvního funkčního období. Přechod na zelenou ekonomiku ale nezastavil, naopak zmobilizoval představitele jednotlivých států, měst, firem a institucí, kteří se zavázali k plnění cílů Pařížské dohody.
Co se dočtete dál
- Jaké důsledky má Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody?
- Jak se americké státy podílejí na plnění ekologických cílů?
- Jaké ekonomické důsledky vyplývají z nedodržování globálních závazků?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
